5 C 209/2023-33 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu a domáhal se vydání rozsudku, kterým by soud určil, že spoluvlastnický podíl žalobce na nemovitosti není zatížen soudcovskými zástavními právy ve prospěch žalovaného, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zaps. v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], když jeho vlastnictví bylo založeno usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 12.12.2019, č.j. [číslo jednací], kterým soud schválil smír účastníků, jímž bylo zrušeno původní širší spoluvlastnictví více subjektů k původním pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] a provedeno jeho vypořádání tak, že žalobci připadlo vlastnictví uvedeného pozemku parc. [číslo]. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci žalovaného jako oprávněného a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jako povinného, nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, mimo jiné na ideální jedné osmině pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], tehdy ve vlastnictví [jméno] [příjmení], a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 116,80 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě vykonatelného usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24.5.1996, č.j. [číslo jednací], s přihlédnutím k usnesení téhož soudu ze dne 26.7.2001, č.j. [číslo jednací], a ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 21.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného jako oprávněného ve výši 945 119,20 Kč a 18 910 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení zdejšího soudu s přihlédnutím k usnesení notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [obec], ze dne 29.7.2009, č.j. [číslo jednací] a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 2.3.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Usnesením Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 27.6.2011, č.j. [číslo jednací], byl ve věci týchž účastníků jako ve věci předchozí nařízen výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na týchž nemovitostech, tedy mimo jiné na jedné ideální osmině uvedených nemovitostí, a to k vydobytí pohledávky žalovaného ve výši 945 116,80 Kč s příslušenstvím, a to na základě týchž usnesení, jak jsou uvedena v prvém uvedeném výkonu rozhodnutí, dále s přihlédnutím k usnesení zdejšího soudu ze dne 15.3.2011, č.j. [číslo jednací] a smlouvě o postoupení pohledávek uzavřené dne 19.2.2011 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem. Všechna tato usnesení nabyla právní moci a soudcovská zástavní práva byla zapsána v katastru nemovitostí. V době nařízení výkonů rozhodnutí byl vlastníkem veškerých zatížených nemovitostí, tedy i podílu jedné ideální osminy předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení], [datum narození], který následně smlouvou ze dne 15.11.2011 vložené do katastru nemovitostí pod zn. [spisová značka] převedl nemovitosti včetně uvedeného spoluvlastnického podílu bezplatně na [jméno] [příjmení], [datum narození], a soudcovská zástavní práva pak nadále zatěžovala výhradně podíl jmenované na jedné ideální osmině pozemků. Při vypořádání spoluvlastnictví 3 5 C 209/2023 k předmětným pozemkům došlo k tomu, že pozemky byly rozděleny geometrickým plánem, přičemž jejich část připadla do spoluvlastnictví jiných spoluvlastníků než žalobce, žalobci připadl do vlastnictví pozemek parc. [číslo]. Žalobce namítá, že všechna uvedená soudcovská zástavní práva jsou již promlčena, neboť došlo jak k promlčení samotných zajištěných pohledávek, tak k promlčení soudcovských zástavních práv. Žalobce vychází z toho, že soudcovská zástavní práva mají stejný obsah a hmotněprávní účinky jako jinak vzniklá zástavní práva, od nichž se liší pouze způsobem svého zřízení, a tedy i soudcovské zástavní právo se realizuje a promlčuje podle stejných pravidel jako jiná zástavní práva. Zástavní právo je právem, které podléhá promlčení, v tomto případě je nutno promlčení posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších, promlčecí doba běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy v případě zástavního práva ode dne, kdy vzniklo právo na uspokojení zajištění pohledávky ze zástavy, ve smyslu § 110 odst. 1,2 uvedeného občanského zákoníku se jedná o desetiletou promlčecí dobu ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno s tím, že zástavní právo se nepromlčí dříve než zajištěná pohledávka. Žalobce dále poukazuje na to, že není-li pohledávka zajištěná zástavním právem včas splněna, nebo byla-li splněna po své splatnosti jen částečně, nebo nebylo-li splněno příslušenství pohledávky, má zástavní věřitel právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy dle § 165 odst. 1 uvedeného občanského zákoníku, když zástavu lze zpeněžit na návrh zástavního věřitele buď ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy ve smyslu § 165a odst. 1 uvedeného občanského zákoníku. Všechna tři soudcovská zástavní práva ve prospěch žalovaného vznikla na základě usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení výkonu rozhodnutí, prvá dvě rozhodnutí nabyla právní moci 14.4.2011, třetí dne 27.7.2011 a v uvedené dny započala v každém jednotlivém případě běžet desetiletá promlčecí doba, která tak skončila ve dnech 14.4.2021, resp. 27.7.2021. V průběhu běhu promlčecí doby žalovaný nepodal návrh na soudní prodej zastaveného podílu, nedošlo ke zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě ani nenastala jiná skutečnost, která by znamenala přerušení či zastavení běhu promlčecí doby. Pokud se jedná o promlčení samotných pohledávek žalovaného vůči dlužníkovi, které soudcovská zástavní práva zajišťují, jednalo se vždy o práva přiznaná pravomocným rozhodnutím soudu a promlčecí doba činila 10 let a započala běžet dnem, kdy mělo být dle rozhodnutí plněno. Promlčecí doba tak skončila uplynutím 10 let ode dne stanovené příslušným dědickým rozhodnutím k plnění jednotlivých pohledávek. Jelikož výkony rozhodnutí byly nařizovány v roce 2011, muselo se v té době jednat o vykonatelná rozhodnutí a je tedy nepochybné, že nejpozději ke dni nařízení výkonů rozhodnutí se muselo jednat o pohledávky splatné, které mohly být vykonány. Jelikož k návrhu žalovaného nikdy nebylo zahájeno vůči dlužníkovi exekuční řízení či řízení o výkonu rozhodnutí směřující k vymožení pohledávek, ani nenastala jiná skutečnost znamenající přerušení či zastavení promlčecí doby, je zjevné, že předmětné pohledávky jsou po uplynutí desetileté promlčecí doby v současné době promlčeny. Žalobce se dopisem z 18.9.2023 obrátil na žalovaného, vznesl námitku promlčení všech tří soudcovských zástavních práv a vyzval žalovaného k poskytnutí součinnosti k zajištění výmazu promlčených práv v katastru nemovitostí. Žalovaný na výzvu žalobce nereagoval. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že spoluvlastnický podíl na pozemcích není soudcovskými zástavními právy zatížen, neboť tato práva jsou zapsána v katastru nemovitostí, žalovaný jako oprávněná osoba neposkytuje součinnost k zajištění jejich odstranění a výmazu zápisů soudcovských zástavních práv tak může žalobce dosáhnout jen na základě takovéhoto rozhodnutí soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil. 3. V průběhu řízení soud konstatoval současný výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], z něhož vyplývá, že žalobce je vlastníkem zde zapsaného pozemku parc. [číslo] v oddílu [anonymizováno] jsou uvedena tři soudcovská zástavní práva vztahující se k ideální jedné osmině předmětného pozemku dle usnesení Okresního soudu v Pelhřimově o nařízení 4 5 C 209/2023 výkonu rozhodnutí zřízením soudcovských zástavních práv usneseními ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací], ze dne 25.3.2011, č.j. [číslo jednací] a ze dne 27.7.2011, č.j. [číslo jednací]. Ze spisů zdejšího soudu shora uvedených spisových značek vyplývá, že v době nařízení výkonu rozhodnutí se jednalo o jednu ideální osminu pozemků dle tehdejšího stavu v katastru nemovitostí, která byla ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Ve všech třech případech soud z obsahu uvedených spisů konstatoval skutečnosti tvrzené žalobcem v žalobě, tedy skutečnosti ohledně nařízení výkonů rozhodnutí, ohledně exekučních titulů, dat právních mocí usnesení. Dále soud konstatoval obsah spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] (spis týkající se obdobné věci vedené proti témuž žalovanému jinými žalobci o určení, že jejich nemovitosti nejsou zatíženy týmiž soudcovskými zástavními právy), z něhož konstatoval