Okresní soud v Pelhřimově 17 C 21/2026-57 – Náklady řízení

Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 64 064 Kč s příslušenstvím, když s žalovanou uzavřel dne 18. 12. 2025 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo 18. 12. 2025. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru s úrokovou sazbou 68,84 % v měsíčním splátkách po 3 080 Kč. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 144 Kč. Žalovaná své povinnosti neplnila. Před schválením úvěru byla zkoumána schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná neuhradila nic. Poté se přes výzvy dostala do prodlení a úvěr byl zesplatněn. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den v prodlení s jejího úhradou. Smluvní pokuta tedy činí 4 099,90 Kč a částku 998 Kč.2. Žalovaná se k jednání nedostavila ani neomluvila, soud proto ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal, a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vyplývá, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o úvěru, na základě které žalované byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Tato se zavázala vrátit celkem 147 840 Kč, a to v měsíčních splátkách po 3 080 Kč. Mezi účastníky byla dohodnuta zápůjční úroková sazba 68,84 %, přičemž RPSN činilo 96,18 %. Mezi účastníky potom byla sjednána i smluvní pokuta. Žalobce dále zaslal dodatek ke smlouvě a technický popis uzavření smlouvy a jejího podpisu, oznámení o schválení úvěru, dodejka k oznámení o schválení úvěru, doklad o vyplacení úvěru, formulář hodnocení klienta, doklady vztahující se k posouzení úvěruschopnosti. Dále byla předložena karta klienta, výzva k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru zaslaná žalované, oznámení o zesplatnění úvěru, podací arch, předžalobní výzva.4. Na základě prováděného dokazování má soud skutkově za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru, a že částka 50 000 Kč byla žalované skutečně poskytnuta. Před uzavřením úvěru žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Ze samotného tvrzení žalobce vyplývá, že do data zesplatnění úvěru nebylo žalovanou uhrazeno nic. Za nesporné potom má soud i to, že žalované byla poskytnuta částka 50 000 Kč a tato se zavázala vrátit celkem 147 840 Kč, když zápůjční úroková sazba byla dohodnuta na 68,84 %. Žalovaná dluh nesplácela, proto byl úvěr ze zesplatněn. Žalovaná byla vyzývána k zaplacení dlužné částky, byla jí zaslána předžalobní upomínka.5. Soudy jsou povinny v nalézacím řízení i při pasivitě dlužníka zkoumat, zda smlouva o úvěru spotřebitelského charakteru není ve zjevném rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z.. Jestliže souhrn práv a povinností plynoucích ze smlouvy o úvěru je natolik nevýhodný a nevyvážený, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, je třeba pokládat smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou podle § 580 odst. 1 o. z.. Při absolutní neplatnosti smlouvy nastupuje režim bezdůvodného obohacení, který ve smyslu ust. § 2993 o. z. znamená, že každá ze stran může požadovat pouze to, co v rámci neplatného závazku poskytla druhé straně. Mezi účastníky byla sjednána zápůjční úroková sazba 68,84 % a RPSN 96,18 %. Jedná se o úrok, který podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby uplatněné bankami při poskytování úvěru. Již z tohoto pohledu je nutno považovat smlouvu za absolutně neplatnou. Žalované byla poskytnuta částka 50 000 Kč, v rámci splátek neuhradila nic, na jistině tedy dluží 50 000 Kč. V rámci režimu bezdůvodného obohacení tedy žalobce může požadovat pouze to, co žalované poskytl. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,50 % od 24. 3. 2026, neboť do prodlení se dostala až po předžalobní upomínce. Pokud se žalobce domáhá dalších částek a úroků, soud návrh v tomto rozsahu zamítl, neboť všechny požadované nároky vyplývající ze smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou, již nelze přiznat.6. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci větší úspěch právo na náhradu nákladů řízení ve výši 50% dle úspěchu ve věci, jež celkově činí za soudní poplatek z návrhu 3 204 Kč, 4 úkony právní služby po 3.700 Kč, 4x paušál po 450 Kč, cestovné k procesnímu soudu 592,80 Kč, ztrátu častu 900, Kč, 21% DPH, celkem 25 096,28, z toho polovina 12 548,14 Kč.7. Žalovanou částku i náklady řízení soud uložil zapálit v zákonné lhůtě 3 dní, náklady potom k rukám právního zástupce.