CS · EN DE FR brzy

12 C 212/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2008:12.C.212.2022.1
Datum: 2008-06-17
Předmět: o zaplacení částky 70 555,53 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb."
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení částky 70 555,53 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 17)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení částky uvedeno v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 4. 2021 mezi [právnická osoba] a.s. a společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]), [IČO], se sídlem [adresa], [obec a číslo] mezi žalobcem a [právnická osoba] a.s., která byla věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 6. 2021, jí byla postoupena pohledávka ze smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne 5. 12. 2019 s [anonymizováno] (dále též jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy o vydání kreditní karty byly též obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet (dále jen„ obchodní podmínky“) a Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] a.s a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Obsahem smlouvy o vydání kreditní karty byl závazek [anonymizováno] poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 50 000 Kč, který byl na žádost žalované ze dne 4. 8. 2020 navýšen na částku 70 000 Kč. Ten mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla přitom na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaná se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků. Současně byla žalovaná dle obchodních podmínek povinna hradit bance veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Vzhledem k tomu, že žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, přistoupila [anonymizováno] k zesplatnění veškerých pohledávek ze smlouvy, a to přípisem ze dne 18. 12. 2020. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 68 768,65 Kč, z částky ve výši 5 664,30 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 1 786,88 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 68 768,65 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 68 768,65 Kč od 15. 5. 2021 do zaplacení. Podáním ze dne 2. 2. 2023 pak žalobkyně svou žalobu doplnila potud, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovanou zkoumala úvěruschopnost žalované potud, že vycházela jednak z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy, jednak postupovala v souladu platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky, dále byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Na základě všechno shora uvedeného pak dospěla [anonymizováno] k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet, proto jej poskytla. V navazujícím vyjádření pak žalobkyně upřesnila, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila částku ve výši 63 337,42 Kč a vyčerpala částku ve výši 125 492,19 Kč, což vyplývá z výpisu úvěrového účtu, na který žalobkyně odkázala. 2. K žalobě se žalovaná vyjádřila prostřednictví ustanovené opatrovnice a ve věci samé uvedla, že žalobní návrh považuje za nedůvodný a neuznává jej co do důvodu ani výše, a proto navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. V doplňujícím podání pak dále uvedla, že má za to, že uplatněný nárok není dostatečně žalobkyní prokázán, neboť není doložen listinnými důkazy, které by prokazovaly okolnosti uzavření smlouvy, zejména zda smlouva byla uzavřena za splnění podmínek nutných ke schválení poskytnutí předmětného úvěru, které jsou z důvodu vymahatelnosti případného dluhu požadovány, tj. solventnost žadatele o úvěr a jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet a zda byla tato smlouva uzavřena platně. 3. Jak žalobkyně, tak žalovaná, souhlasily, aby věc byla projednána dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o.s.ř.). Soud po prostudování spisu shledal, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených důkazů a se souhlasem účastníků řízení tedy věc projednal, aniž by ve věci nařizoval jednání. 4. Ve věci jde o řízení s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je občankou Polské republiky, proto se soud nejprve zabýval otázkou, zda je ve věci dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudu o věci jednat a rozhodnout. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti (pravomoci) vyšel soud z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“), kdy dle ust. čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) Nařízení platí, že k projednání žaloby o nároku ze smlouvy jsou příslušné soudy místa, kde byl nebo měl být závazek ze smlouvy splněn, resp. kde byly nebo měly být služby poskytnuty. S přihlédnutím k právě citovaného ustanovení Nařízení, za současného vyloučení aplikace ust. čl. 17 a čl. 18 Nařízení, které na projednávanou věc nedopadá, neboť věci neodpovídají tam uvedená kritéria, dospěl soud k závěru, že k projednání a rozhodnutí věci je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů (k tomu pak např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.2.2012 ve věci sp.zn. 32 Cdo 1318/2011). Rozhodným právem je právo české podle článku 4, odst. 1 písm. b) NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 593/2008, ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 5. Na základě listinných důkazů učinil následující skutková zjištění. 6. Z Návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty DE LUXE [číslo] soud zjistil, že tento návrh adresovala [anonymizováno] žalované, která jej podepsala dne 5.12.2019, čímž došlo k uzavření smlouvy. Klient ve smlouvě žádal [anonymizováno] o vydání bankovní karty s úvěrovým limitem 50 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou 23,99% p.a. pro bezhotovostní transakce a 29,99% p.a. pro hotovostní transakce. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) byla sjednána ve výši 37,53% p.a., měsíční poplatek za správu karty 199 Kč a celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit byla určena výší 58 885,29 Kč. Dále soud z této listiny zjistil, že již v tomto návrhu je žalovanou deklarováno, že disponuje čistým měsíčním příjmem ve výši 40 000 Kč, přičemž její nezbytné měsíční výdaje udala v částce 8 600 Kč. Dále bylo v návrhu sjednáno, že veškeré poplatky související s poskytnutou službou jsou uvedeny v Ceníku, se kterým se žalovaná seznámila a souhlasila s tím, aby jí [anonymizováno] za služby poskytované podle smlouvy účtovala poplatky, a to v souladu s aktuálním ceníkem. Dal byl smlouvou sjednáno, že úvěr byl poskytnut na dobu 1 roku a měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše je uvedena ve smlouvě. Měsíční poplatek za správu karty je účtován měsíčně, roční poplatek za správu karty je účtován v okamžiku čerpání spotřebitelského úvěru. 7. Z návrhu na uzavření dohody o navýšení úvěrového limitu úvěru čerpaného kreditní kartou DE LUXE [číslo] podepsaného elektronicky žalovanou dne 4.8.2020 soud zjistil, že touto dohodou byl navýšen limit úvěru čerpaného žalovanou prostřednictvím karty DE LUXE [číslo] na 70 000 Kč, se zachováním úrokové sazby 23,99 % p.a. a s RPSN 34,38 %. 8. Ze Všeobecných obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy o úvěru, soud zjistil, že dle čl. 14 bylo sjednáno, že skončením účinnosti smlouvy se veškeré nesplatné dluhy klienta vzniklé na základě takové smlouvy stávají splatnými. Skončením účinnosti smlouvy z jakéhokoliv důvodu nezanikají dluhy klienta vzniklé na základě nebo v souvislosti s takovou smlouvou, a nejsou-li řádně a včas uhrazeny, úročí se úrokem z prodlení. 9. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29.8.2018 soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi [anonymizováno] a [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [anonymizováno]“), a touto smlouvou se upravují podmínky pro postupování pohledávek mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], kdy bylo sjednáno, že pohledávky budou postupovány na [anonymizováno] na základě jednotlivých smluv o postoupení pohledávek (dle přílohy k této smlouvě) ke dni účinnosti, kterým je den řádného zaplacení úplaty. 10. Z dopisu s názvem Okamžitá splatnost kreditní karty ze dne 21.12.2020 soud zjistil, že tímto dopisem adresovaným žalované prohlásila [anonymizováno] všechny své pohledávky ze smlouvy [číslo] o vydání kreditní karty [číslo] za splatné ke dni 18.12.2020 a požádala žalovanou o okamžitou úhradu dlužné částky ve výši 76 219,83 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 27.5.2021 soud zjistil, že touto smlouvou byl post

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1880 (89/2012 Sb.)§ 1887 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2398 (89/2012 Sb.)§ 2399 (89/2012 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 148 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.