16 C 29/2020 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Mgr. Jiří Kohoutek věc rozhodl jako zastupující soudce. 2. Žalovaný (instituce) uplatnil žalobu původně vedenou pod spisovou značkou 65 C 182/2020, kterou se domáhal nahrazení rozhodnutí finančního arbitra podle části páté o.s.ř. Dle § 250b odst. 1 o.s.ř. byla tato žaloba spojena ke společnému projednání. S ohledem na skutečnost, že žalovaný (instituce) vzal podáním ze dne [datum] svůj návrh zpět a žalobce (spotřebitel) se zpětvzetím souhlasil, soud řízení o žalobě žalovaného (instituce) zastavil ve výroku shora ad. I. 3. Žalobce (spotřebitel) se žalobou domáhá nahrazení rozhodnutí finančního arbitra podle části páté občanského soudního řádu, neboť je přesvědčen, že byl dotčen na svých právech nálezem finančního arbitra ze dne 31. 3. 2020, č. j. FA/SR/ZP [číslo] ve znění rozhodnutí o námitkách č. j. FA/SR/ZP [číslo] ze dne 3. 6. 2020. Žalobci bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne [datum]. 4. Žalobce je přesvědčen, že finanční arbitr dospěl k výroku III. nálezu ve znění rozhodnutí o námitkách nedostatečným zjištěním skutkových okolností a nesprávným právním posouzením skutkových zjištění. Z těchto důvodů se žalobce rozhodnutím finančního arbitra cítí dotčen a požaduje, aby soud podrobil nález ve znění rozhodnutí o námitkách v rozsahu výroku III. revizi a nahradil jej v rozsahu výroku II. až IV. rozhodnutím dle článku VIII. této žaloby. 5. Žalobce namítá, že nález finančního arbitra je zatížen následujícími vadami: -Finanční arbitr nesprávně vyhodnotil námitku nemravnosti, kterou vůči námitce promlčení vznesl žalobce; -Finanční arbitr nedostatečně zjistil a nesprávně vyhodnotil předložené důkazy prokazující úmysl žalované bezdůvodně se obohatit na úkor žalobce. 6. Žalovaný při uplatnění námitky promlčení není v dobré víře, neboť věděl, že tak získá finanční prostředky, které by si nemohl ponechat, pokud by Pojistná smlouva byla platná, neboť by je musel vyplatit žalobci, resp. osobě oprávněné. Výnos žalovaného není generován z kapitálové hodnoty pojištění. Přesto žalovaný námitkou promlčení uplatňuje nárok právě na tuto kapitálovou hodnotu, kterou by nikdy nezískal, pokud by Pojistná smlouva byla řádně uzavřena. 7. Žalobce dále uvedl, že smlouvy investičního životního pojištění jsou smlouvy běžně uzavírané na 20 a více let. Je pro ně proto charakteristická výrazná časová asymetrie v rozložení plnění povinností smluvních stran, přičemž z uspořádání právních vztahů mezi účastníky [příjmení] smlouvy není reálně očekávatelné, že by se žalobce domáhal vrácení zaplaceného pojistného před uplynutím promlčecí doby. 8. Dle žalobce žalovaný po celou dobu trvání pojištění jednal v rozporu s pojistnou smlouvou, když vědomě snižoval kapitálovou hodnotu pojištění o náklady a poplatky, o nichž žalobce předem neinformoval a jejichž výši žalobci nesdělil. Žalovaný po celou dobu trvání pojištění svévolně formoval kapitálovou hodnotu pojištění, když body 2. 5. až 2. 7. DPP neumožňovaly jednoznačný postup při formování kapitálové hodnoty. Žalovaný tak neurčitou smluvní úpravu dle vlastního uvážení vědomě modifikoval, aniž by o tom informoval žalobce a aniž by se pokusil závadný stav transparentně napravit. Žalovaný o účtovaných nákladech a poplatcích neinformoval nejen žalobce, ale ani odbornou a laickou veřejnost, přestože o účtování nákladů a poplatků věděl minimálně od [datum], jak vyplývá z Interního sdělení žalovaného [číslo]. Žalovaný postupem v rozporu s dohledovým benchmarkem, bez ohledu na právní posouzení jednání žalovaného, vědomě porušil pokyny dohledového orgánu a požadované informace o nákladové struktuře žalobci nesdělil. 9. Žalovaný postupoval v rozporu s pojistnou smlouvou, když při výpočtu odkupného ke dni [datum] jednostranně započetl dosud neuhrazené počáteční náklady, resp. rezervu na nesplacené počáteční náklady ve výši 28 546,01 Kč. Pojistná smlouva neobsahuje žádné ustanovení o zesplatnění neuhrazených počátečních nákladů při předčasném ukončení pojistné smlouvy. 10. Žalovaný od počátku trvání pojištění nakládal s pojistnou smlouvou v rozporu s jejím obsahem, když nealokoval pojistné dle dohodnutých principů. Žalovaný nejednal při uzavírání pojistné smlouvy s odbornou péčí, když žalobce neinformoval o nákladové struktuře pojištění. 11. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný nemohl řádně vznést námitku promlčení, neboť jednání v rozporu s odbornou péčí a nikoliv v dobré víře musí jít k tíži žalovanému, který nemůže z této skutečnosti těžit. 12. Žalovaný se proto přijímáním pojistného od žalobce úmyslně obohacoval, neboť znal důvody neplatnosti pojistné smlouvy a neučinil nic, co by vedlo k odstranění závadného stavu. Žalovaný tak byl s tímto stavem srozuměn a naplnil tak rozhodující znak úmyslu, tj. předchozí vědomost subjektu, který se neoprávněně obohatil, o tom, že svým jednáním získává (úmysl přímý) nebo získat může (úmysl nepřímý) hodnoty vyjádřitelné v penězích, které mu nenáležejí. 13. Žalovaný (instituce) ve vyjádření k žalobě uvedl, že pokud by snad nadepsaný soud posoudil pojistnou smlouvu jako absolutně neplatný právní úkon, pro což však dle názoru žalovaného není žádný důvod, vznáší žalovaný z procesní opatrnosti pro případ celkové neplatnosti pojistné smlouvy rovněž námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním nároku žalobce u finančního arbitra. 14. Žalovaný vznáší z procesní opatrnosti pro případ částečné neplatnosti pojistné smlouvy vztahující se k ujednáním o nákladech a poplatcích, o rizikovém pojistném či o jakémkoli jiném ujednání pojistné smlouvy. Rovněž vznáší námitku promlčení těchto nároků ve vztahu k počátečním nákladům a správním poplatkům, rizikovému pojistnému účtovaným více než dva roky před uplatněním nároku žalobce u finančního arbitra. 15. Žalovaný dále uvedl, že s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR je námitka promlčení vznesená žalovaným důvodná a nelze ji považovat za v rozporu s dobrými mravy. Pojistná smlouva byla uzavřena dne [datum] za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Již při uzavření měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost či neurčitost pojistné smlouvy a měl tak možnost dovolat se včas údajné neplatnosti. Žalobce měl již k uzavření pojistné smlouvy dostatek informací pro posouzení neplatnosti pojistné smlouvy. Subjektivní promlčecí doba proto běží již od tohoto okamžiku. Po uzavření pojistné smlouvy byl navíc žalobce o vývoji pojistné smlouvy pravidelně informován prostřednictvím výročních dopisů. 16. Pojistnou smlouvu navíc žalobce uzavíral v době, kdy byl pojišťovacím zprostředkovatelem [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o. na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] a podílel se na uzavření pojistné smlouvy jako tzv. tipař, přičemž za uzavření této smlouvy obdržel odpovídající provizi. Je proto velice překvapivé, že nyní žalobce tvrdí, že nevěděl o tom, že mu budou v rámci pojištění účtovány počáteční a správní náklady, a dále že nebyl dostatečně informován o rozsahu pojistného plnění, ačkoliv musel být s průběhem a podmínkami uzavíraných smluv o životním pojištění velice podrobně seznámen. Nadto žalovaný poukazuje na skutečnost, že ke dni uzavření pojistné smlouvy, tedy k [datum], byl žalobce zapsán v registru [obec] národní banky s oprávněním k činnosti výhradního pojišťovacího agenta, na jehož činnost je kladen vyšší stupeň odborné způsobilosti v souladu s § 6a odst. 3 ve spojení s § 18 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Za uzavření pojistné smlouvy získal žalobce provizi. Pokud tedy žalobce argumentuje nemravností námitky promlčení, sám se dopouští v rozporu s dobrými mravy zjevného zneužití práva na ochranu spotřebitele, které je mu ze zákona přiznáno. 17. Pokud žalobce náhle po téměř pěti letech od uzavření pojistné smlouvy tvrdí, že pojistná smlouva je neplatná, je to právě žalobce, kdo se v rozporu s dobrými mravy snaží neoprávněně získat zpět své finančního prostředky, a to navzdory skutečnosti, že žalovaný řádně po celou dobu od uzavření pojistné smlouvy poskytoval žalobci pojistné krytí. 18. V předmětném případě nelze ze žádných skutečností dovodit, že by k marnému uplynutí promlčecí doby po vzniku nároku přispěl žalovaný (např. tak, že by bránil žalobci v uplatnění nároku) či že by žalobci bránil ve včasném uplatnění nároku jakýkoli závažný důvod. 19. Ke dni [datum] vyplatil žalovaný žalobci odkupné ve výši 186.523 Kč v souvislosti se zánikem pojištění. Při aplikaci promlčecí doby dle § 107 odst. 2 SOZ je částka vyplacená žalovaným vyšší než částka zaplacená žalobcem. Z toho důvodu žalobce nemá nárok na vydání jakéhokoli bezdůvodného obohacení. 20. Žalobce podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem dne [datum], promlčená jsou proto dle § 107 odst. 2 SOZ plnění provedená přede dnem [datum]. Žalovaný proto z procesní opatrnosti uplatňuje námitku započtení, a to tak, že tímto započítává pohledávku ve výši 186.523 Kč původně poskytnu