65 C 82/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce požaduje touto žalobou náhradu nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena nepřiměřenou délkou správního a na něj navazujícího soudního řízení. Žalobce dále uvedl, že [stát. instituce], jako správní orgán I. stupně oznámením ze dne 4. 6. 2012, č.j. 731/ [spisová značka] oznámil žalobci zahájení řízení o odstranění stavby s vlastníky stavby„ Sklep“ na pozemcích st. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce byl jako vlastník dotčeného pozemku st. [číslo] účastníkem správního řízení ve smyslu ust. § 27 odst. 1 správního řádu. 2. Správní řízení, vedené stavebním úřadem o odstranění nepovolené stavby (včetně navazujícího soudního řízení) trvalo až do [datum], když nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne 15. 4. 2020, [číslo jednací], když tímto rozhodnutím bylo pravomocně rozhodnuto o odstranění nepovolené stavby sklepa na pozemku žalobce, když bylo potvrzeno rozhodnutí o odstranění stavby, vydané Městským úřadem Stříbro ze dne [datum]. 3. V dané věci bylo vedeno i soudní řízení, když ve věci bylo zrušeno nezákonné správní rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne 18. 7. 2016, čj. [spisová značka], a to rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. července 2018, č. j. [spisová značka]. 4. Žalobce uvádí, že se shora uvedeného je zřejmé, že pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne 18. 7. 2016, čj. [spisová značka] je rozhodnutím nezákonným. Žalobci vznikla nemajetková újma v důsledku nepřiměřené délky správního a na něj navazujícího soudního řízení (jako celku). 5. Žalobce k věci uvádí, že uplatňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy pro nepřiměřenou délku řízení a to jak správního, tak navazujícího soudního řízení, jež je potřeba pro účely náhrady nemajetkové újmy ve správním a navazujícím soudním řízení tato posuzovat jako jeden celek. Žalobce uvádí, že k neodůvodněným průtahům došlo opakovaně, jak ve správním řízení, tak v řízení před soudem. Ve správním řízení, jež předcházelo řízení soudnímu, došlo k několika dílčím průtahům a porušení lhůt pro vydání správních rozhodnutí, jež činí dle správního řádu 30 dní. V řízení před soudem pak šlo o dílčí průtah, přesahující 1 rok, a to v řízení před Krajským soudem v Plzni Tyto dílčí průtahy mimo jiné pak zapříčinily to, že na celkovou délku řízení před správním orgánem a soudy lze pohlížet jako na nepřiměřenou. 6. Řízení v dané věci celkem trvalo 7 let a 10 měsíců, kdy tuto dobu nelze považovat za přiměřenou a není v daném případě postačující konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. 7. Žalobci byly nepřiměřenou délkou řízení způsobeny mnohé komplikace - nepovolená podzemní stavba se nachází na pozemku č. par.. [anonymizováno], když je vlastnicí tohoto pozemku a jedná se o příjezdovou cestu k jeho nemovitosti, jež nemohl (z důvodu prevence) dlouhodobě plnohodnotně užívat, když byl v užívání svého pozemku omezen. Žalobce má tak právo na základní zadostiučinění ve výši 117.500 Kč. Lze také konstatovat, že rozhodnutí v této věci má pro žalobce zvýšený význam. Žalobce má za to, že je na místě navýšení základního zadostiučinění o 20 %. Je také třeba konstatovat, že žalobce se na délce řízení nijak výrazně negativně nepodílel, žalobci nelze ve věci nic vytknout. Naopak žalobce byl ve věci aktivní, opakovaně namítal průtahy v řízení, což vyplývá například ze sdělení Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne [datum], dále z urgence ze dne [datum] a žádosti žalobkyně ze dne [datum]. 8. Žalobce velmi negativně hodnotí postup orgánů veřejné moci, kdy nejen, že celková doba řízení je nepřiměřená, avšak je skutečností, že ve správním řízení a následně v soudním řízení došlo k několika dílčím průtahům v řízení (průtahy mezi jednotlivými rozhodnutími) porušení lhůt pro vydání rozhodnutí ve správním řízení. Tyto dílčí průtahy lze přičíst k tíži správního orgánu, který rozhodoval věc v I. a II. stupni. K více jak ročnímu průtahu došlo i v řízení před soudem. Vzhledem k tomu má žalobce za to, že je na místě navýšit základní částku zadostiučinění o 20 % vzhledem k postupu orgánů veřejné moci během řízení. 9. Žalobce tedy ze shora uvedených důvodů žádá o náhradu nemajetkové újmy ve výši 164.500 Kč. Žalobce uplatnil v rámci předběžného projednání nárok u ústředního orgánu státní správy, žalovaný žádost nevyřídil v zákonné 6 měsíční lhůtě. Původní žádost byla doručena žalovanému dne [datum] a lhůta k vyřízení žádosti uplynula dnem [datum]. 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Žalovaný má za to, že délka řízení v dané věci není nepřiměřená. V daném případě byla vedena dvě samostatná (byť spolu související a na sebe navazující) správní řízení (řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečné povolení stavby) a dále soudní řízení správní (řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu a následně řízení o kasační stížnosti žalobce). 11. Co se týče řízení o dodatečném povolení stavby, toto řízení trvalo přibližně 1 rok (od července 2012 do srpna 2013) a téměř po celou dobu svého trvání bylo (pravomocně) přerušeno do vyřešení předběžné otázky související s tímto správním řízením. V rámci tohoto řízení o dodatečném povolení stavby nebylo vydáno žádné nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. a v souvislosti s vydanými rozhodnutími a usneseními správních orgánů v tomto řízení nebylo ani vedeno žádné soudní řízení správní. 12. Co se týče řízení o odstranění stavby, toto bylo zahájeno z moci úřední oznámením písemnosti stavebního úřadu ze dne [datum] a již usnesením stavebního úřadu ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím krajského úřadu ze dne [datum] bylo (pravomocně) přerušeno do doby skončení řízení o dodatečném povolení dané stavby. Poté správní orgány obou stupňů činily úkony a vydávaly rozhodnutí až do doby, kdy bylo usnesením stavebního úřadu ze dne [datum] (pravomocně) přerušeno dané správní řízení o odstranění stavby z důvodu uplatněné správní žaloby žalobcem. Toto přerušení řízení bylo navíc vyvoláno samotným žalobcem, který o přerušení požádal stavební úřad. Ve smyslu ustanovení § 65 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, platí, že v průběhu přerušení správního řízení lhůty týkající se provádění úkonů v řízení neběží. Tento stav, kdy je správní řízení přerušeno, nelze sám o sobě bez dalšího považovat za nesprávný úřední postup a přičítat k tíži správním orgánům, jak naznačuje žalobce v žalobě. 13. Pokračování v řízení stavební úřad oznámil písemností ze dne [datum]. Poté správní orgány obou stupňů opět činily úkony v dané věci a řízení o odstranění stavby bylo skončeno vydáním rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím krajského úřadu ze dne [datum]. Z výše uvedeného vyplývá, že též řízení o odstranění stavby bylo z více než poloviny doby svého trvání (pravomocně) přerušeno, a to též k žádosti žalobce (podání žaloby v rámci správního soudnictví). 14. Soudní řízení správní vedené v dané věci trvalo celkem přibližně 3 roky, přičemž rozhodoval jak Krajský soud v Plzni, tak i Nejvyšší správní soud ČR o kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni. Vzhledem k výše zmíněným kritériím ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., především s přihlédnutím ke složitosti řízení a k samotnému postupu orgánů veřejné moci během řízení, žalovaný neshledává, že by se délka tohoto soudního řízení správního významně odchýlila od standardní délky rozhodování správních soudů, resp. že by tato délka soudního řízení byla zjevně nepřiměřená. Žalobce v žalobním návrhu tvrdí průtah v řízení před Krajským soudem v Plzni, kdy toto řízení přesáhlo dle slov žalobce dobu jednoho roku. K tomu žalovaný uvádí, že ze statistik prováděných pro posouzení průměrné délky správního řízení vyplývá, že průměrná délka správního řízení u krajských soudů byla v roce 2019 stanovena na 486 dní. 15. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána dne [datum], příslušný správní soud rozhodl dne [datum], neshledává žalovaný ve světle výše uvedeného, že by v rámci řízení ve správním soudnictví došlo k průtahům v tomto řízení. Ačkoliv se tedy celková doba řízení (o odstranění dané stavby) v tvrzené délce 7 let a 10 měsíců může zdát žalobci dlouhá a nepřiměřená, po zohlednění výše uvedených dílčích skutečností nelze dát v tomto směru žalobci za pravdu. 16. Dle názoru žalovaného na složitost tohoto případu, a v tomto ohledu zejména na procesní složitost, poukazuje samotná skutečnost, že se ve věci vedly dvě správní řízení, o jednotlivých rozhodnutích správních orgánů též velice často rozhodovaly nadřízené správní orgány v celém průběhu řízení (věc tedy byla vedena před více instancemi). Ve věci byla též podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, přičemž o rozhodnutí správního soudu prvého stupně bylo v rámci řízení o kasační stížnosti rozhodováno Nejvyšším správním soudem ČR, který věc vrátil zpět správnímu orgánu, který v jednom ze správních řízeních rozhodoval v prvém stupni. 17. Žalovaný se též domnívá, že vzhledem ke