60 C 7227/2019-13 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení 110 086,34 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , ( dále jen „Banka“), uzavřela se žalovanou stranou Smlouvu o půjčce ( dále jen Smlouva“), na jejímž základě , jméno FO, poskytla žalované straně úvěr ve výši 122 700 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněné ze strany žalované strany, který banka bez výhrad akceptovala. Nedílnou součástí Smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná strana se zavázala splácet Bance úvěr způsobem uvedeným ve Smlouvě, Všeobecných obchodních podmínkách a Produktových podmínkách, a to s úrokem a pojištěním ve výši stanovené ve Smlouvě. Mezi Bankou a žalovanou stranou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 8,90 %. Žalovaná strana se též zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazebníku poplatků. Jelikož žalovaná strana řádně úvěr nesplácela, banka úvěr zesplatnila a žalovanou stranu vyzvala k úhradě celkové dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny úvěru , poplatků a smluvní pokuty. Žalované straně rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 8,90 % z dlužné jistiny úvěru a dále zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky, když žalobkyně běžný úrok a zákonný úrok z prodlení kapitalizovala ke dni zesplatnění úvěru částkami 49,04 Kč a 3 142,14 Kč. Smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení poté žalobkyně požaduje v řízení i za období následující po kapitalizaci a to až do zaplacení. Aktivní legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, .2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:Společnost , právnická osoba, . IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , ( dále jen „Banka“), uzavřela se žalovanou stranou dne 5.4.2016 Smlouvu o půjčce ( dále jen Smlouva“), na jejímž základě Banka poskytla žalované straně úvěr ve výši 122 700 Kč. Smlouva byla uzavřena na základě návrhu na uzavření smlouvy učiněné ze strany žalované strany, který banka bez výhrad akceptovala. Mezi Bankou a žalovanou stranou bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků (úvěru), když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 8,90 %. Žalovaná strana se též zavázala hradit další případné platby (zejména poplatky) dle Smlouvy, resp. aktuálního Sazbeníku poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky (dále jen „VOP“), ve kterých účastníci sjednali právo banky smlouvu ukončit okamžitou výpovědí pro případ, že klient (žalovaná strana) porušil podstatným způsobem své povinnosti vůči bance, za něž se mimo jiné považuje porušení závazků vyplývajících z podmínek nebo ze smlouvy, event. jiných ujednání mezi ním a bankou. Výpověď v takovém případě nabývá účinnosti jejím doručením klientovi (viz. čl. 84 VOP). Z dokazování vyplynulo, že žalovaná strana řádně úvěr nesplácela. Jelikož žalovaná strana dluh nesplácela, banka písemně vyzvala žalovanou stranu k okamžité úhradě celkové dlužné částky. Žalovaná strana se tak dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo právo na smluvní úrok ve výši 8,90 % z dlužné jistiny úvěru a dále právo na zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky, která sestává z dlužné jistiny úvěru, poplatků, kapitalizovaného běžného úroku a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně běžný úrok a zákonný úrok z prodlení kapitalizovala ke dni zesplatnění úvěru. Smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení poté žalobkyně požaduje v řízení i za období následující po kapitalizaci a to až do zaplacení. Následně byla celková pohledávka banky za žalovanou stranou postoupena na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávky žalobkyni, o čemž byla žalovaná strana vyrozuměna. Žalované straně byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění.5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům.V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované straně do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná strana se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná strana peněžní prostředky čerpala, sjednaným způsobem je však, včetně úroku a poplatků, nesplácela. Žalobkyně proto postupovala v souladu se smluvním ujednáním, obsaženým v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru a od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu vznikla žalované straně povinnost vrátit dosud nesplacenou část poskytnutého úvěru, včetně sjednaného úroku, smluvní pokuty a poplatků, jak je v žalobě požadováno. Jelikož žalovaná strana dlužnou částku neuhradila, dostala se do prodlení a žalobkyni v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovanou stranu až do jejího úplného uhrazení.8. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci a to na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba, ., soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl.9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 505 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 5 540 Kč/1 úkon, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/1 úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 26 704,20 Kč.10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.11. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.12. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.