64 C 51/2018 — Obvodní soud pro Prahu 1

Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 15 750 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na pojistné plnění. Uvedla, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu, kdy za účinnosti pojistné smlouvy ve dnech 2. až [datum] došlo k pojistné události, a to na budově [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], kdy v důsledku prasklé tlakové hadice k lednici došlo k protečení vody do kanceláře, kde se nacházelo vybavení, tím došlo k poškození stropu i vybavení. Argumentovala tím, že předmětné prostory nechala opravit a za opravu objednaná firma vystavila daňový doklad. Následně celou událost nahlásila žalované, která dopisem ze dne [datum] sdělila, že neposkytne pojistné plnění. Protože žalobkyně nesplnila své povinnosti dle ust. § 79 odst. 2 o.s.ř. a k žalobě nepřipojila předmětnou pojistnou smlouvu, která byla mezi účastníky uzavřena, soud ji usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] vyzval k předložení předmětné pojistné smlouvy na základě které se domáhá pojistného plnění. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, uplatněný nárok neuznala ani co do důvodu, ani co do výše. Nesporovala, že předmětná škodná událost jí byla oznámena a že po provedeném šetření odmítla poskytnout pojistné plnění, jelikož postupovala v souladu s pojistnými podmínkami, které byly součástí pojistné smlouvy, protože nastala výluka sjednaná v pojistné smlouvě podle ujednání účastníků v čl. 29 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti. Po provedeném dokazování soud nevzal za prokázané, že za účinnosti pojistné smlouvy [číslo] došlo k předmětné pojistné události, že mezi účastníky existuje závazkový vztah z pojistné smlouvy [číslo]. Protože žalobkyně nesplnila své povinnosti ve smyslu ust. § 79 odst. 2 o.s.ř., k žalobě pojistnou smlouvu nepřipojila a z důvodu, že se nedostavil k nařízenému jednání dne [datum], nedostalo se jí poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. k prokázání existence závazkového vztahu z pojistné smlouvy mezi účastníky. Soud dne [datum] jednal v nepřítomnosti žalobkyně dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř., protože se sice k jednání omluvila, nicméně nežádala odročení jednání a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutkový stav. Z všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů VPP MO [číslo] soud zjistil, že se jedná o pojistné podmínky, které upravují pojištění majetku a odpovědnosti občanů s účinností od [datum], podle čl. 1 těchto pojistných podmínek, pojistnou smlouvou se pojišťovna zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním a pojistník se zavazuje zaplatit pojištěnému pojistné. Podle uvedeného úvodního článku Práva a povinnosti z pojištění se řídí právním řádem České republiky, zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, především ustanovením § [číslo] těmito všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami, sazebníkem poplatků a pojistnou smlouvou. Podle čl. 2 doplňkových pojistných podmínek pro pojištění domácnosti DPP [číslo], není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojištění se sjednává pro případ poškození nebo zničení pojištěné hmotné movité věci v místě pojištění s pojistným nebezpečím s živelnými pohromami bez povodně nebo záplavy, a tato konkrétní pojistná nebezpečí: a) požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu, b) vichřice nebo krupobití, c) sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin, d) pád stromu, stožáru nebo jiných předmětů, e) tíha sněhu nebo námrazy, f) zemětřesení. Pojištění pro případ poškození nebo zničení pojištěné hmotné věci lze pak v pojistné smlouvě sjednat i pro další pojistná nebezpečí: a) povodeň nebo záplava, b) voda vytékající z vodovodního zařízení, c) prasknutí potrubí nebo sanitárního zařízení mrazem, d) vandalismus, e) jednání pachatele směřující k odcizení věci, f) přepětí, g) porucha chladicího zařízení, h) zatečení atmosférických srážek. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná doručila [jméno] [příjmení] dopis, ve kterém odpovídá na stížnost [jméno] [příjmení] ke škodné události [číslo]. <i>Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § [číslo], pojistný zájem je oprávněná potřeba ochrany před následky pojistné události. Podle ust. § [číslo], oprávněnou osobou je ta osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Podle ust. § [číslo] odst. 1, pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § [číslo], při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události. Podle ust. [číslo], byla-li ujednána hranice pojistného plnění, má se za to, že se vztahuje na jednu škodnou.</i> Předně soud konstatuje, že podle OZ pojistná smlouva je zařazena do skupiny závazků z odvážných (aleatorních) smluv v hlavě„ Závazky z právních jednání“, dílu 15„ Závazky z odvážných smluv“, v pododdílu 2„ Pojištění“, jehož účelem je pojistný zájem. Pojmovým znakem této smlouvy je synallagma, spočívající ve vzájemné platební povinnosti. Pojistitel má povinnost poskytnout pojistné plnění oprávněné osobě, nastane-li pojistná událost, a pojistník zaplatit pojistiteli pojistné. Dalším pojmovým znakem této smlouvy je odvážnost pojištění, která spočívá v nejistotě co do vzájemného hodnotového poměru mezi plněním a protiplněním. Definice pojistné smlouvy je upravena v ust. § 2758 OZ a z ust. § 1841 zároveň vyplývá, že je smlouvou spotřebitelskou. V některých ustanoveních zákona jsou pak vymezené jednotlivé pojmy pojišťovnictví, jako např. pojistná událost v ust. § [číslo], pojištěný v ust. § [číslo], oprávněná osoba v ust. § [číslo] nebo pojistné nebezpečí § [číslo]. Existence pojistného zájmu je vymezena v ust. § [číslo] až § [číslo]. Jeho podstatou je oprávněná potřeba před následky pojistné události, která jako základní podmínka vzniku a trvání pojištění a musí být dána vždy objektivně. Z hlediska požadavků formy právních úkonů v rámci pojištění, zákon v ust. § [číslo] vyžaduje písemnou formu, vyjma případů, kdy je pojištění uzavřeno na dobu kratší než 1 rok (ust. § 2758 odst. 2 OZ). Důvodová zpráva též zdůrazňuje, že„ právním jednáním týkajícím se pojištění se rozumí právní jednání, tedy projev vůle vyvolávající právní následek (vznik, změnu nebo zánik subjektivního práva nebo povinnosti), nikoli tzv. komunikační úkony“. Specifickou povinností pro pojistné vztahy je povinnost pojistitele dle ust. § 2775 OZ vydat pojistníkovi jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy pojistku, jejíž podstatné náležitosti jsou uvedeny pro případy, kdy pojistná smlouva nebyla uzavřena v písemné formě, v ust. § 2777 odst. 1 OZ. Pokud je pojistná smlouva uzavírána v písemné formě, jsou informace uvedené v § 2777 odst. 1 OZ podstatnými náležitostmi této pojistné smlouvy a pojistka musí obsahovat alespoň údaje uvedené v ustanovení § 2777 odst. 2 OZ. Ustanovení § § 2775 až § 2777 OZ tak jsou kogentní povahy a nelze se od nich odchýlit. V době před uzavřením pojistné smlouvy má význam i informační povinnost smluvních stran, tj. povinnost poskytnout druhé smluvní straně úplné a pravdivé informace týkající se pojištění. Jejím cílem je z pohledu pojistitele zabezpečit, že pojistitel bude mít k okamžiku sjednávání pojistné smlouvy k dispozici veškeré relevantní informace mající význam pro jeho rozhodnutí, zda a za jakých podmínek s pojistníkem pojistnou smlouvu uzavře. Stejně zákon zaručuje právo i druhé straně, tedy zájemci, který s pojistitelem jedná o možnosti uzavření smlouvy a o pojištění potenciálního pojistného nebezpečí. Právo zájemce být informován o všech relevantních skutečnostech je přitom upraveno nejen v části OZ týkající se pojistné smlouvy, ale subsidiárně i v ust. § 1811 OZ (v případě, že je pojistná smlouva uzavírána se spotřebitelem) nebo v ust. § [číslo] a n. (v případě smluv uzavíraných mimo obchodní prostory či distančním způsobem). Právní úprava pojištění obsažená v ustanovení § 2758 až § 2872 OZ rozlišuje vedle škodového a obnosového pojištění také další druhy pojištění, a to konkrétně pojištění životní, pojištění úrazové, pojištění pro případ nemoci či pojištění majetku. Kritériem tohoto členění je předmět pojištění (život, zdraví, případně majetek). Předmětem pojistného vztahu je obecně to, čeho se tento vztah týká, tj. k čemu se vztahuje pojistné nebezpečí a riziko vymezené v pojistné smlouvě. Může se proto jednat o věci, jiné majetkové i nemajetko