13 C 200/2018-142 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou, doručenou soudu dne 16. 10 2018, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 49 800 Kč s příslušenstvím, představovaným úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení z titulu vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, o výměře 5 m2, zapsaného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha a katastrální území Štěrboholy na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ Pozemek“). Pozemek nabyla žalobkyně do svého výhradního vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum] s účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Pozemek je zastavěn stavbou pozemních komunikací, a to konkrétně mimoúrovňovou křižovatkou místních komunikací [ulice] a [ulice] (dále jen„ Komunikace“). Komunikace jsou liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a jako takové nejsou součástí Pozemku, ale samostatnou věcí. Komunikace jsou ve vlastnictví žalované, přičemž příslušné úseky těchto komunikací se nalézají na povrchu Pozemku v jeho plné výměře. 3. Komunikace jsou na Pozemku umístěny bez příslušného právního titulu ve smyslu občanskoprávním, jde tedy o stavby (resp. o části těchto staveb, které se nacházejí na Pozemku) neoprávněné ve smyslu § 1084 a násl. občanského zákoníku. Jakkoli je žalované nepochybně dobře známa skutečnost, že Komunikace v jejím vlastnictví leží na Pozemku, nenavrhla žalobkyni nikdy žádné vypořádání tohoto protiprávního stavu. Ani s právními předchůdci žalobkyně v minulosti ohledně předmětných pozemků prokazatelně nesjednala v písemné podobě žádnou nájemní smlouvu, smlouvu o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni či smlouvu podobnou, která by upravila právní poměry mezi vlastníkem Pozemku a vlastníkem Komunikací tak, že by z ní vzniklo právo žalované užívat v žalovaném období Pozemek způsobem, jak tomu v současnosti je, tedy že Pozemek je zcela zastavěn Komunikacemi ve vlastnictví žalované. O tom, že žalovaná vzniklou situaci dlouhodobě nemá zájem řešit, vypovídá i ta skutečnost, že žalovaná měla možnost Pozemek koupit na základě předkupního práva podle § 101 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, od České republiky v rámci výběrového řízení organizovaného Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jakožto předchozím vlastníkem Pozemku. Ten rovněž s výzvou k účasti v uvedeném výběrovém řízení oslovil žalobkyni, přičemž ji informoval, že žalované dal nabídku na odkoupení Pozemku a ta na ni ve stanovené lhůtě nereagovala. Proto nakonec Pozemek nabyla do svého vlastnictví žalovaná. Žalované existencí Komunikací na Pozemku bez právního titulu zcela nesporně vzniká na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. 4. Je nesporné, že v situacích, kdy dojde ke vzniku bezdůvodného obohacení užíváním cizího pozemku bez právního důvodu, bezdůvodné obohacení se stanovuje ve výši nájemného obvyklého v daném čase a místě, přičemž obvyklé nájemné je v tomto kontextu ekvivalentem obvyklé ceny ve smyslu § 492 odst. 1 občanského zákoníku. Takové obvyklé nájemné je přitom třeba nepochybně určovat na základě srovnání s pozemky o srovnatelných parametrech. Žalobkyně je toho názoru, že ve zde posuzovaném případě takové obvyklé nájemné vytváří svou smluvní praxí sama žalovaná. Žalovaná je totiž na území hl. m. [obec] zcela jednoznačně dominantním pronajímatelem srovnatelných komunikačních pozemků. Tuto skutečnost žalobkyně považuje za notorietu, kterou není potřeba dokazovat, a pouze pro vyjasnění podotýká, že toto dominantní postavení žalované vyplývá z toho, že je vlastníkem převažujícího počtu pozemních komunikací na svém území, jakož i pozemků, na nichž jsou tyto komunikace umístěny. 5. Přitom v situacích, které jsou zrcadlovým obrazem zde posuzované situace, tj. pokud je žalovaná sama v pozici pronajímatele vlastních komunikačních pozemků, odvozuje výši nájemného vůči jiným subjektům jako nájemcům z vlastního ceníku, kterými jsou [obec] cenové politiky při pronajímání nebo výpůjčce komunikací a jejich součástí, částí pozemků a ploch ve vlastnictví hl. m. [obec], pronajímaných OOA MHMP a TSK hl. m. [obec] (dále jen„ Předpis [číslo]“). Předpis [číslo] byl schválen usnesením Rady hlavního města Prahy [číslo] dne [datum] (tvoří přílohu čl. 1 tohoto usnesení) a současně bylo uloženo tehdejšímu odboru obchodních aktivit magistrátu (OOA MHMP) a Technické správě komunikací hlavního města Prahy (TSK hl. m. [obec]), aby počínaje dnem [datum] při pronájmu či výpůjčce komunikací a jejich součástí, částí pozemků a ploch ve vlastnictví hl. m. [obec] podle Předpisu [číslo] postupovaly, co tyto také činí. 6. Žalobkyně přitom upozorňuje, že podobných nájemních smluv žalovaná uzavírá desítky, přičemž jsou všechny veřejně dostupné na jejích internetových stránkách v tzv. centrální evidenci smluv (dále jen„ CES“). Z důvodových zpráv k usnesením, kterými žalovaná schvaluje uzavření příslušných smluv, přitom rovněž vyplývá, že sama žalovaná považuje takto stanovené nájemné za nájemné obvyklé. Z výše uvedeného je zřejmé, že to je právě nájemné vybírané v praxi žalovanou na základě nájemních smluv sjednávaných s třetími osobami s odkazem na Předpis [číslo] které na daném segmentu trhu s nájmy, tj. na trhu s nájmy komunikačních pozemků, je vzhledem k dominantnímu postavení žalované jakožto vlastníka takových pozemků na území hl. m. [obec] třeba považovat za nájemné obvyklé v daném čase a místě. Zároveň množství nájemních smluv uzavíraných podle Předpisu [číslo] ukazuje, že ceny nájmů tam obsažené jsou trhem všeobecně přijímány. Proto je třeba nájemné stanovované s odkazem na Předpis [číslo] třeba použít i při stanovení výše bezdůvodného obohaceni, které vzniká žalované umístěním Komunikací na Pozemku. 7. Předpis [číslo] je obecně postaven na principu, že čím delší je doba nájmu, tím vyšší je nájemné. Pro zde posuzovaný případ je v rámci Předpisu [číslo] relevantní část F, která se týká pronájmu komunikačních pozemků pro stavební účely, kterou je třeba uplatnit na zde posuzovanou situaci, protože jde o situaci obdobnou. Položka F písm. a) reguluje nájemné za pronájem pozemku pro stavební činnost. I ve zde posuzovaném případě pak došlo k faktickému zabrání pozemku pro stavební činnost, jejímž výsledkem je reálná stavba, která stále na pozemku leží. V uvedené položce Předpisu [číslo] je pak stanoveno, že při době tzv. záboru trvající déle než 30 dnů, činí standardní požadované nájemné částku 5 Kč/m2/den, a v případě překročení doby, na kterou byla smlouva původně uzavřena, bude výše nájemného ode dne, kdy měl být nájem ukončen, stanovena ve výši 10 Kč/m2/den. Ve zde posuzované situaci pak žalobkyně vychází z toho, že původně stanovená doba nájmu byla nulová, resp. jakákoli původní doba nájmu stanovená dle Předpisu [číslo] by uplynula dávno před začátkem doby, za kterou žalobkyně uplatňuje svůj nárok, protože Komunikace se na Pozemku nachází řádově již zhruba dvacet let. 8. S odvoláním na princip rovnosti účastníků před zákonem ve smyslu čl. 11 zákona č. 2/1993 Sb., listiny základních práv a svobod, žalobkyně dovozuje, že jí náleží vůči žalované vydání bezdůvodného obohacení odpovídající obvyklému nájemnému v identické výši, jakou by po ní mohla v případě vyměněných právních pozic s odkazem na Předpis [číslo] požadovat žalovaná. 9. Vydání bezdůvodného obohacení požaduje žalobkyně po žalovaném pouze za období, po které je prokazatelně vlastníkem Pozemku, konkrétně od [datum], tedy ode dne následujícího po dni, kdy žalobkyně dotčené pozemky nabyla, do [datum], tj. 996 dnů. S ohledem na výměru Pozemku ve výši 5 m2 pak bezdůvodné obohacení žalované (při částce 10 Kč/m2/den) činí 49 800 Kč (5x 10 x 996). 10. Správnost výpočtu žalobkyně potvrzuje i znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno] -- znalecký ústav s. r. o., [číslo] ze dne [datum], zpracovaný na objednávku žalobkyně, který - rovněž vyšel z praxe žalované, jak se tato odráží v nájemních smlouvách přístupných v CESu, ve kterých je nájemné stanoveno na základě Předpisu [číslo]. Tímto způsobem dospěl uvedený znalecký ústav k hodnotě 11,24 Kč za m2 a den. 11. Předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. doručila žalobkyně žalované dne [datum]. Pokud jde o úroky z prodlení, pak žalobkyně z důvodu procesní ekonomie, požaduje úroky z prodlení jen za dobu ode dne následujícího po dni podání žaloby do zaplacení, a to v zákonné výši. 12. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Výše plnění, kterou žalobkyně požaduje na vydání bezdůvodného obohacení, přesahuje maximální hranici stanovou výměry Ministerstva financí pro pronájem pozemků, které slouží k nepodnikatelským účelům. Žalobkyně ostatně obdobné nároky vůči žalované uplatnila i v jiných řízeních, konkrétně řízení Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 21 C 226/2016 a řízení Obvodního soudu pro [část Prahy] zn. 27 C 204/2018. Žalobkyni proto musí být zřejmé, že nemůže požadovat výši bezdůvodného oboha