19 C 107/2021-42 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou podepsanému soudu dne 25. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost vyklidit a předat nebytový prostor označený jako jednotka č. [číslo] [číslo], s podlahovou plochou všech místností [výměra], který se nachází v 1. NP domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], v [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalobkyně v rámci jednotlivých podání a v rámci ústního přednesu žaloby u jednání tvrdila, že po skončení nájemního vztahu, založeného nájemní smlouvou ze dne [datum], v němž žalobkyni svědčilo postavení pronajímatele a žalované postavení nájemce, žalovaná, až vyzývána, nevyklidila a nepředala žalobkyni dotčený nebytový prostor. 2. Žalovaná se k žalobě nejprve, v rámci jednotlivých písemných podání, vyjádřila tak, že žalovaná nebytový prostor nevyklidila a nepředala, neboť probíhaly pokusy o vypořádání investic žalované do pronajatých nebytových prostor a vyklizení a nejistota žalované ohledně vyřešení finančního vypořádání po skončení nájmu přiváděla žalovanou pod tlak, v důsledku čehož urgovala žalobkyni o uzavření dohody stran vzájemného vypořádání. Není pravdou, že by žalovaná požadavek žalobkyně na vyklizení„ nijak zpochybnila“, je překvapivým tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná odmítá nebytový prostor opustit a předat jej zpět do dispozice žalobkyně, když žalovaná je na to v zásadě připravena, činnost v dotčeném prostoru nejpozději od [datum] neprovozuje. Pokud by tam ale začal působit jiný nájemce, který se zavázal k provedení masivních investic do přestavby, tak by stanovení výše zhodnocení bylo značně zkomplikováno či možná zcela znemožněno. Na žalobu je třeba pohlížet jako na překvapivou, nedojde-li k vypořádání investic, tak i jako na předčasnou. V rámci ústního přednesu procesní obrany na jednání soudu dne 14. 10. 2021 žalovaná uvedla, že dotčené prostory jsou vyklizené, k předání však nedošlo. Žalovaná navrhla, aby soud pro případ, že žalobě vyhoví, použil při rozhodování o náhradě nákladů řízení ust. § 150 o.s.ř. 3. Mezi účastníky bylo nesporné, že (i) mezi účastníky vznikl právní vztah založený smlouvou, která byla stranou žalující, v postavení pronajímatele, opatřena podpisem dne [datum], a za stranu žalovanou, v postavení nájemce, byla opatřena podpisem dne [datum], přičemž na podkladě této smlouvy bylo žalované umožněno užívat nebytový prostor označený jako jednotka č. [číslo] [číslo], s podlahovou plochou všech místností [výměra], který se nachází v 1. NP domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], v [katastrální uzemí], [územní celek]; (ii.) dne [datum] opatřila osoba oprávněná jednat za žalobkyni podpisem dodatek ke shora specifikované nájemní smlouvě, jehož předmětem byla změna v obsahu závazku spočívající v ujednání o době nájmu do [datum], za stranu žalující byl dodatek podepsán dne [datum] (iii.) žalobkyně prodloužila lhůtu k vyklizení nebytového prostoru do doby vyhodnocení výsledků výběrového řízení na nového nájemce nebytového prostoru a dne [datum] vyzvala žalovanou ke splnění povinnosti vyklidit a předat prostory do [datum]; mezi účastníky nedošlo k dohodě, jejímž obsahem by bylo další prodloužení této lhůty (iv.) žalovaná, prostřednictvím svého právního zástupce, usilovala o odsunutí povinnosti vyklidit a předat nebytový prostor. 4. Soud provedeným dokazováním vyčerpal důkazní návrhy účastníků, přičemž z jednotlivých důkazů učinil následující skutková zjištění: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že vlastníkem jednotky č. [číslo] [číslo], způsob využití: dílna nebo provozovna, vymezené v budově [adresa], bytový dům, postavený na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. [anonymizováno], je [anonymizováno] a správa této nemovité věci byla svěřena žalobkyni. 6. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor (čl. 7) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná ujednaly povinnost žalované protokolárně předat žalobkyni pronajatý nebytový prostor ke dni ukončení nájemního vztahu. 7. Z dopisu žalované datovaného dnem [datum] a adresovaného žalobkyni soud zjistil, že zástupce žalované sděloval žalobkyni srozumění s termínem, do něhož má žalovaná nebytový prostor na základě výzvy žalobkyně vyklidit a předat žalobkyni (tj. do [datum]), a dále přesvědčení žalované o překvapivosti rozhodnutí žalobkyně, s žádostí o to, aby se žalobkyně do doby přijetí stanoviska [anonymizována čtyři slova] k výzvě žalované k revokaci [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] č. [anonymizováno] ze dne [datum] zdržela nevratných kroků za účelem vyklizení předmětných prostor. 8. Z usnesení [anonymizována čtyři slova] č. [anonymizováno] soud zjistil, že [anonymizována tři slova] dne [datum] vzala na vědomí dopis žalované a setrvala na [anonymizována tři slova]. 9. Z listiny označené jako„ [anonymizována čtyři slova] …“, datované dnem [datum], a z vyjádření [anonymizováno 6 slov], soud zjistil, že se žalovaná dne [datum] obrátila na [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [číslo] [číslo], přičemž dne [datum] se [anonymizováno] k [anonymizováno] písemně vyjádřil tak, že neshledal, že by při vydání [anonymizováno 5 slov] č. [anonymizováno] došlo k porušení (tam citovaných) právních předpisů. 10. Z dopisu žalované adresovaného žalobkyni a datovaného dnem [datum] soud zjistil, že žalovaná vyjádřila srozumění se závěry [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] s tím, že ve věci již nebude podnikat žádné další kroky a vyzývá k vypořádání investic žalované do dotčeného nebytového prostoru. 11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro posouzení věci, resp. podávaly se z nich zjištění odpovídající skutečnostem, které nebyly mezi účastníky sporné. 12. Podle ust. § 3074 odst. 1, věta první zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 13. Podle ust. § 2302 odst. 1 o. z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 14. Podle ust. § 2225 odst. 1, věta první o. z., při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. 15. Podle ust. § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 16. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 17. Účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání žalované, jejímž předmětem byla úprava vzájemných práv a povinností účastníků co do dočasného přenechání nebytového prostoru specifikovaného ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Správa tohoto nebytového prostoru byla svěřena žalobkyni. Žalované vznikla po skončení nájmu povinnost nebytový prostor vyklidit a předat žalobkyni. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná tuto povinnost nesplnila. Argumentace žalované o tom, že prostor (po podání žaloby) vyklidila, je bez právního významu, když sama žalovaná přiznává, že jej žalobkyni nepředala – trvá tedy stav, kdy žalované je vzdor zániku užívacího titulu umožněno užívat nebytový prostor, přičemž žalobkyni s ohledem na nepředání nebytového prostoru nezbylo, než svá práva, opírající se o ust. § 1040 odst. 1 o. z., uplatnit žalobou. Pokud žalovaná nebytové prostory o své vlastní vůli neužívá („ vyklidila je“), tato skutečnost je bezvýznamná, neboť povinnost odevzdat věc je splněna předáním vyklizeného prostoru pronajímateli (ust. § 2225 odst. 1, věta první o. z.). Za dané situace je evidentní, že žaloba žalobkyně je zcela po právu a bylo na místě jí vyhovět, což žalovaná ostatně ani nezpochybňovala. Dokazování však bylo na místě zaměřit tam, kde vznikal prostor pro zkoumání, zda žaloba byla (mohla být) pro žalovanou natolik překvapivá, a to z hlediska rozhodnutí o nákladech řízení. 18. O těch bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně neúspěšné žalované. Soud v návaznosti na požadavek žalované aplikovat ust. § 150 o.s.ř., za situace nesouhlasu žalobkyně s takovým postupem, zvažoval, zda jsou ve věci dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro něž by bylo na místě odchýlit se od pravidla úspěchu ve věci vyjádřeného ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Takové důvody soud na podkladě tvrzení účastníků a výsledků provedeného dokazování neshle