23 C 164/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 1

1) Žalobce se dle žalobního petitu domáhá toho, aby se žalovaná zdržela snižování kapitálové hodnoty pojištění z Pojistné smlouvy o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady. Jako důvod svého tvrzeného nároku žalobce uvádí, že ujednání Pojistné smlouvy o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost. Žalobce dále uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu životního pojištění [anonymizováno] Invest [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva"), a to na pojistnou dobu 30 let. Součástí Pojistné smlouvy se staly i všeobecné pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ VPP") a doplňkové pojistné podmínky označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP") .Pojistná smlouva nebyla ukončena a trvá. Žalobce [příjmení] smlouvu uzavřel zejména s cílem zajištění finančních prostředků na stáří a jejich pravidelného zhodnocování. S ohledem na snahu žalobce zajistit pravidelné zhodnocování finančních prostředků si smluvní strany v Pojistné smlouvě explicitně sjednaly, že zaplacené běžné ¡^mimořádné pojistné bude ze 100% alokováno do žalobcem zvoleného dynamického fondu fondů„ [anonymizována dvě slova]. Veškeré zaplacené pojistné tak mělo být alokováno do kapitálové hodnoty negarantované, tvořené podílovými jednotkami zvolených fondů. Z dokumentu„ Mechanismus a výše počátečních a správních nákladů" vyhotoveného žalovanou ke dni [datum] žalobce zjistil, že žalovaná provádí na úkor kapitálové hodnoty pojištění srážky počátečních a správních nákladů a rizikového pojistného a že obdobné srážky hodlá na úkor kapitálové hodnoty pojištění provádět po celou dobu trvání Pojistné smlouvy. Žalobce tak zjistil, že žalovaná nenakládá s pojistným tak, jak bylo sjednáno v Pojistné smlouvě (a dotvrzeno v pojistce), neboť žalovaná: Nealokuje 100% zaplaceného pojistného do žalobcem určeného fondu, snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Žalobce je přesvědčen, že žalovaná provedla a nadále provádí tyto srážky v rozporu s Pojistnou smlouvou a touto žalobou se domáhá, aby se tohoto protiprávního jednání zdržela. Smluvní strany se v Pojistné smlouvě dohodly, že žalobce bude hradit běžné pojistné ve výši 6.000 Kč za pololetí. Podle článku 2 bod 1 DPP platí:„ Dožije-li se pojištěný dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pojistitel vyplatí pojištěnému sjednanou pojistnou částku pro případ dožití, byla-li sjednána při uzavření pojistné smlouvy a kapitálovou hodnotu pojištění ve výši stanovené k datu konce pojištění."Kapitálová hodnota pojištění (dále jen„ KH") je definována v článku 2.5. až 2.7. DPP. Podle článku 2.5. DPP se KH člení na KH s garantovanou technickou úrokovou mírou a KH negarantovanou. KH negarantovaná je definována v článku [číslo] a dělí se dále na KH s vyhlašovanou technickou úrokovou mírou a na KH tvořenou podílovými jednotkami vnitřního fondu. Článek [číslo] DPP pak stanoví:„ Kapitálová hodnota tvořená podílovými jednotkami vnitřního fondu se zvyšuje o podílové jednotky nakoupené za zaplacené pojistné do ní alokované. V případě pojistné smlouvy má být žalobci při dožití konce pojistné doby vyplaceno pojistné ve výši KH negarantované, tvořené podílovými jednotkami nakoupenými za zaplacené pojistné do ní alokované. Z popsané tvorby kapitálové hodnoty je zjevné, že nealokuje-li žalovaná celé zaplacené pojistné do zvolených fondů, nakoupí méně podílových jednotek, než by nakoupila v případě, že by do zvolených fondů alokovala celé zaplacené pojistné. Svým jednáním žalovaná žalobce poškozuje a žalobce proto níže navrhuje, aby se žalovaná tohoto jednání zdržela a alokovala do zvolených fondů plných 100% zaplaceného pojistného, jak je sjednáno v Pojistné smlouvě. Doplňkové pojistné podmínky připouštějí možnost snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1. 6. DPP;o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3.1. DPP;o inkasní náklady v článku 1 bod 3.2. DPP. Pojistná smlouva nesjednává explicitní výši rizikového pojistného ani počátečních, správních a Inkasních nákladů. V případě rizikového pojistného a počátečních a správních nákladů odkazují doplňkové pojistné podmínky v článku 1. bod 1.6. a 3.1. na pojistně technické zásady. Tyto pojistně technické zásady však nejsou v Pojistné smlouvě žádným způsobem popsány, netvoří přílohu Pojistné smlouvy a žalobce s nimi nebyl před uzavřením Pojistné smlouvy ani v jejím průběhu seznámen. případě inkasních nákladu článek 1 bod 3.2. DPP pouze konstatuje, že žalovaná je oprávněna inkasní náklady za každé zaplacené pojistné žalobci započítat. Výše těchto nákladů však není ani vyčíslena, ani není uveden odkaz na stanovení jejich výše.Žalobce je přesvědčen, že ačkoliv doplňkové pojistné podmínky teoreticky umožňují žalované účtovat rizikové pojistné a počáteční, správní a inkasní náklady, v případě Pojistné smlouvy tak žalovaná činit nemůže, neboť Pojistná smlouva ani pojistné podmínky neobsahují informaci o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Obecná formulace s využitím odkazu na pojistně technické zásady pojistitele není v tomto smyslu relevantní, jak ostatně potvrzuje i aktuální judikatura Nejvyššího soudu, který v rozsudku spis. zn. 31 Cdo 1566/2017 ze dne 13. 2. 2019 konstatoval:„ Nepřímá smluvní ujednání, která obsahují pojistné podmínky, se stanou součásti pojistné smlouvy jen tehdy, jestliže je s nimi pojistník před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen. To platí i v případě, kdy až do pojistné smlouvy včleněné pojistné podmínky odkazují na další (druhou) úroveň nepřímých smluvních ujednání, např. tzv. oceňovací tabulky. Ty musí být inkorporovány za stejných podmínek jako podmínky první. Je nepřijatelné, aby pojistitel svou zákonnou povinnost vyjádřenou v § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě obcházel tím, že část pojistných podmínek včlení do dalších dokumentů, aniž by s nimi pojistníka prokazatelně seznámil, přičemž se následně dovolával toho, že pojistník s těmito dokumenty musei být seznámen, neboť je o nich zmínka v pojistné smlouvě či pojistných podmínkách, s nimiž prokazatelně seznámen byl. Takovému jednání nelze poskytnout právní ochranu. Další (druhá) úroveň pojistných podmínek tedy musí být inkorporována do pojistné smlouvy za stejných podmínek jako ta první."Žalobce je přesvědčen, že ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník), neboť neurčitost smluvních ujednání v článku 1 bod 1.6., 3.1. a 3.2. DPP nelze překonat ani výkladem. Závěr o neplatnosti uvedených ujednání z důvodu neurčitosti podporuje např. i odůvodnění rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ve věci č.j. 42 C 97/2018 ze dne 26. 4. 2019, který konstatoval:„ Pokud je v rámci smluvní dokumentace odkazováno na pojistně technické zásady pojistitele, nejde o dokument pojišťovny stanovící konkrétní sazby pojistného, nýbrž o souhrn zásad (metod, principů) užívaných v pojišťovací praxi (žalobkyně hovoří o„ objektivně existujícím souboru metod (zásad) ". Takový odkaz je nicméně zcela neurčitý a v podstatě znamená, že výši rizikového pojistného, neuvedenou ve smlouvě, má nějakým (smluvně neurčeným způsobem) určit sám pojistitel. V této souvislosti se jeví až absurdně návrh žalobkyně na zpracování znaleckého posudku, který by měl výši rizikového pojistného určit; z takového návrhu lze dovozovat, že koneckonců snad ani sama žalobkyně není schopna sdělit soudu, jakým konkrétním způsobem (ve smlouvě ovšem neuvedeným) je rizikové pojistné (požadované navíc v průběhu celé doby v různých částkách) vypočteno". Jakkoli je uvedený právní závěr soudu aplikován ve vztahu k tzv. rizikovému pojistnému, zcela nepochybně tento právní závěr dopadá i na počáteční a správní náklady. Právní závěr Obvodního soudu pro Prahu 1 potvrdil i odvolací Městský soud v Praze rozsudkem spis. zn. 29 Co 420/2019 ze dne 14. 11. 2019. Žalobce je současně přesvědčen, že uvedená smluvní ujednání článku 1 bod 1.6., 3.1. a 3.2. DPP jsou neplatná i z toho důvodu, že jde o zneužívající ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť jde o ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Dalším důvodem, pro který není žalovaná oprávněna snižovat KH pojištění o počáteční, správní a inkasní náklady je skutečnost, že smluvní ujednání definující formování KH pojištění - odstavce 2.5 až 2.7 DPP jsou rovněž neurčitá, a tedy neplatná ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť způsob snižování KH pojištění o rizikové pojistné a počáteční a správní náklady není srozumitelně a jednoznačně popsán. Způsob snižování KH pojištění o inkasní nákla