30 C 35/2015-163 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce v žalobě tvrdí, že dne 25. 5. 2014 došlo ke škodní události, při které bylo poškozeno jeho vozidlo značky FORD FOCUS, [registrační značka]. Vozidlo mělo ke dni škodní události najeto celkem 16.2263 km, poškozené vozidlo bylo vybaveno manuální převodovkou s naftovým motorem. Žalobce měl u žalované řádně sjednané havarijní pojištění.V příčinné souvislosti s předmětnou škodní událostí byl zjištěn rozsah poškození technikem žalované následovně:výměna: PR nárazník, držák, víko, závěs, světlomet L, mlhovka L, vložka podběhu, krycí plech, vzduchovod, mřížka, PR spojler, blatník L, výztuha L, odhlučnění oprava: blatník P, plech PL lakování: PR nárazník, blatník L, plech PL, dveře PP, PR víko, blatník P, dveře PL.Na poškozeném vozidle byla provedena oprava autoservisem. Po provedení opravy byla žalobci vystavena faktura [číslo] ze dne 16. 6. 2014 ve výši 75 389 Kč, vč. DPH. Úhrada nákladů na opravu byla uplatněna přímo u žalované, jakožto pojistitele žalobce. Žalovaná vyplatila pojistné plnění pouze částečně, a to ve výši 52 997 Kč, přičemž byla zohledněna sjednaná spoluúčast ve výši 1.000 Kč. 2. Přiměřenými náklady je potřeba rozumět náklady, které v konkrétním případě poškozený vynaložil na uvedení věci do původního stavu.Žalobce má za to, že postup žalované při likvidaci škodní události a výplata pojistného plnění výši pojistného plnění, kterou je žalovaná povinna uhradit v souladu s pojistnou smlouvou. Rozdíl mezi skutečnou výší nákladů na opravu dle faktury uvedené výše a žalovanou vyplacenou částkou pojistného plnění činí 17.284 Kč, po zohlednění sjednané spoluúčasti. Žalobce je tedy názoru, že oprava poškozeného vozidla byla provedena účelně s cílem uvést vozidlo pouze do technického stavu před dopravní nehodou.Přípisem ze dne 4. 12. 2014 žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě rozdílu mezi pojistným plněním, na které má žalobce nárok dle pojistné smlouvy a vyplaceným pojistným plnění. Žalovaná tuto pohledávku do dnešního dne uhradila pouze částečně ve výši 4108 Kč. Ačkoliv počátek běhu úroků z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 2798 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobce v tomto řízení požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě pohledávky dle předžalobní upomínky zaslané žalované. 3. Žalovaná neuznává nárok uplatněný žalobcem a žádá zamítnutí žaloby. 4. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že došlo dne 25.5.2014 ke škodní události při které bylo poškozeno vozidlo žalobce, a to tovární značky Ford Focus [registrační značka]. Škodní událost byla nahlášena dne 27.5.2014, přičemž prohlídka poškozeného proběhla ze strany žalované dne 28.5.2014. Likvidace pojistné události byla likvidována ze strany žalované z titulu havarijního pojištění výše specifikovaného vozidla, kdy tato byla provedena na základě kontroly vystavené faktury kontrolním výpočtem Audatex. Škoda na vozidla byla totální, žalobce však nevyčkal provedení prohlídky žalovanou a počal vůz opravovat. 5. Nicméně mezi účastníky je nesporné, že žalovaná (následně) souhlasila s tím, aby žalobce poškozené vozidlo opravil, za podmínek dále uvedených, pokud výše opravy nepřesáhne 80 % obvyklé hodnoty vozidla a že žalobce skutečně předložil žalované faktury za nákup náhradních dílů, ovšem se se zakrytou (nákupní) cenou. 6. Rozpor v ceně opravy vzniká účtováním jiných hodinových sazeb opravujícího a ve výpočtu žalované užitím alternativních dílů. Žalovaná při likvidaci pojistné události provedla kontrolní výpočet prostřednictvím kalkulačního systému AUDATEX, který počítá s alternativními díly, které expertní systém Audatex rovněž nabízí a je možné je využít při opravách vozidel, jelikož jsou naprosto běžně při opravách využívány, zejména v neznačkových opravnách.Opravující servis byl opakovaně žalovanou seznámen s kalkulací a stropní cenou opravy, přičemž opravující servis byl dopředu upozorněn na doložení originality dílů. 11, 12.2014 byla ze strany žalované provedena dolikvidace části vzneseného nároku (platba [číslo] ve výši 4.108 Kč na celkovou výši plnění 57.105 Kč.Z komunikace s opravujícím servisem vyplývá, že náklady na opravu v autorizovaném servisu, tj. za využití hodinových sazeb autorizovaného servisu, by překročily 80% obvyklé ceny vozidla a v souladu se ZS č. 1/2005 by se jednalo o totální škodu. Jelikož servis již započal opravu, vyšel likvidátor žalované vstříc klientovi a servisu, kdy uvedl za jakých podmínek přistoupí žalovaná na opravu vozidla. Žalovaná akceptuje u neznačkových servisů sazby odpovídající těmto servisů v regionu a to 420/430/450 Kč/hod. Jelikož faktura převyšuje náklady na opravu zjištěné kontrolním výpočtem, nebyla akceptována. Výše hodinových sazeb servisu 450/450/520 Kč/hod. neodpovídá sazbám v neznačkových servisech v regionu poškozeného ([obec]), tj. servisech stejného typu jako je žalobce, které dokládám v příloze, ale i v regionu servisu, který prováděl opravu. 7. Jak bylo shora žalovanou akcentováno uzavřené havarijní pojištění, ze kterého pojištěný žalobce uplatňuje svůj nárok a které bylo výše specifikovanou pojistnou smlouvou sjednáno, se řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel VPPH 2006 (dále jen VPPH 2006) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel DPPA 1 - [anonymizována dvě slova] (dále jen DPPA 1). 8. V souladu s článkem č. 7 Všeobecných pojistných podmínek VPPH 2006 je pojišťovna povinna v případě pojistné událostí povinna plnit částku odpovídající přiměřeným nákladů na opravu poškozeného vozidla. 9. Přiměřenými nálady se v daném případě dle výkladových ustanovení článek č. 22 těchto podmínek rozumí uvedení poškození vozidla souvisejících s pojistnou událostí do stavu bezprostředně před pojistnou události při využití technologie opravy předepsané výrobcem poškozeného vozidla, dle sazeb normohodin za položky práce odpovídající cenám obvyklým v daném místě a čase a náhradních dílů, ve stejné nebo totožné kvalitě jako díly dodávané výrobcem daného vozidla na území České republiky v uvedené souvislosti konstatuje, že žalobci v souvislosti s výše uvedenou pojistnou událostí vyplatila v souladu se zásadami uvedenými v pojistné smlouvě ve znění všeobecných pojistných podmínek pojistné plnění ve výši 57.105 Kč již bylo uvedeno žalovaná při výpočtu pojistného plnění vycházela ze sjednané Pojistné smlouvy a Všeobecných pojistných podmínek VPPH 2006, s tím že pojišťovna je povinna vyplatit částku odpovídajícím přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků.Žalovaná stanovila a zaplatila přiměřené náklady na opravu vozidla v souladu s pojistnými podmínkami a sjednanou spoluúčastí, ve výši v čase a místě obvyklých. 10. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 16.1.2019, č.j. 72 Co 399/2018-123 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem (druhý výrok). 11. Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti oběma výrokům, podal žalobce dovolání s tím, že je považuje za přípustné dle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb. 12. Dovolací soud rozsudkem ze dne 25.8.2020, č.j. 23 Cdo 4146/2019-144 rozsudek odvolacího soudu a rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení, přičemž uložil zdejšímu soudu posoudit obsah pojistné smlouvy v tom smyslu, zda a případně jak si strany obsah pojmu„ přiměřených nákladů“ sjednaly, a to případně i s ohledem na § 55 odst. 3 obč. zák., když dle dovolacího soudu odvolací soud správně vycházel při posouzení věci ze znění čl. l. 7 bod 8 písm. a) VPPH 2006. Rozhodující pro posouzení rozsahu pojistného plnění je tedy čl. l. 7 bod 8 písm. a), dle kterého je pojišťovna povinna vyplatit částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného vozidla, sníženou o obvyklou cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného vozidla. Konkrétně je proto třeba vyložit, co se dle pojistných podmínek rozumí přiměřenými náklady na opravu vozidla podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. Podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Uvedené ustanovení předpokládá, že o obsahu právního úkonu může vzniknout pochybnost a pro takový případ formuluje výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem založeným na tom, že vedle jazykového vyjádření právního úkonu vyjádřeného slovně (nikoliv konkludentně podle § 35 odst. 3 obč. zák.) podrobí zkoumání i vůli jednajících osob. Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být proto nejprve vykládáno prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran