31 C 164/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. 11. 2020 se žalobce domáhal zdržení se protiprávního jednání žalované, když tvrdil, že dne 14. 10. 2007 uzavřel žalobce s žalovanou Smlouvu životního pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ Pojistná smlouva“), a to na pojistnou dobu 40 let. Součástí Pojistné smlouvy se staly i Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění schválené představenstvem [právnická osoba] dne 14. 9. 2004 (dále jen„ VPP“) a Doplňkové pojistné podmínky životního pojištění označené jako [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ DPP“). Pojistná smlouva nebyla ukončena a trvá. Žalobce Pojistnou smlouvu uzavřel zejména s cílem zajištění finančních prostředků na stáří a jejich pravidelného zhodnocování. Z dokumentu„ Informace k pojistné smlouvě ze dne 15. 5. 2020“ zaslaného žalobci žalovanou žalobce zjistil, že v uplynulém roce žalovaná provedla na úkor kapitálové hodnoty pojištění srážky ve výši 107 769 Kč a že obdobné srážky hodlá na úkor kapitálové hodnoty pojištění provádět po celou dobu trvání Pojistné smlouvy. Žalobce tvrdí, že takto zjistil, že žalovaná nenakládá s pojistným tak, jak bylo sjednáno v Pojistné smlouvě, neboť žalovaná snižuje kapitálovou hodnotu pojištění o srážky rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů. Doplňkové pojistné podmínky připouštějí možnost snižování kapitálové hodnoty pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1. 6. DPP; o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3. 1. DPP a o inkasní náklady v článku 1 bod 3. 2. DPP. Pojistná smlouva však nesjednává explicitní výši rizikového pojistného ani počátečních, správních a inkasních nákladů. Žalobce je přesvědčen, že ujednání o snižování kapitálové hodnoty pojištění rizikové pojistné a o počáteční, správní a inkasní náklady jsou neplatná pro neurčitost ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „starý občanský zákoník“), neboť neurčitost smluvních ujednání v článku 1 bod 1. 6., 3. 1. a 3. 2. DPP nelze překonat ani výkladem. Žalobce uvádí, že uvedená smluvní ujednání článku 1 bod 1. 6., 3. 1. a 3. 2. DPP jsou neplatná i z toho důvodu, že jde o zneužívající ujednání ve smyslu § 56 odst. 1 starého občanského zákoníku, neboť jde o ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalobce na základě výše uvedeného požaduje, aby se žalovaná zdržela nakládání se zaplaceným pojistným v rozporu s Pojistnou smlouvou a zdržela se provádění srážek na vrub kapitálové hodnoty pojištění. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobu považuje za nedůvodnou, neboť žalovaná postupuje zcela v souladu se zákonem, uzavřenou Pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, a proto žalovaný nárok neuznává. Žalovaná dále namítla překážku věci zahájené, neboť u zdejšího soudu je proti žalované pod sp. zn. 30 C 147/2019 již vedeno řízení o zdržení se protiprávního jednání. Z tohoto důvodu žalovaná konstatovala, že byly naplněny podmínky dle ustanovení § 83 odst. 2 písm. b) o.s.ř., a řízení vedené zdejším soudem by mělo být zastaveno v souladu s § 104 odst. 1 o.s.ř., neboť se jedná o neodstranitelnou překážku řízení. 3. Žalobce ve své replice ze dne 28. 5. 2021 uvedl, že v tomto řízení podal individuální žalobu, v rámci které usiluje o to, aby se žalovaná zdržela snižování kapitálové hodnoty pojištění z uzavřené Pojistné smlouvy. Žalobce uvedl, že žalobu vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 30 C 147/2019 nezná, nicméně dle argumentace žalované lze předpokládat, že tato sleduje ochranu kolektivních zájmů neurčeného množství dotčených spotřebitelů. Nárok, aby se žalovaná zdržela protiprávního jednání vůči neurčené skupině spotřebitelů, není totožný s nárokem, aby se žalovaná zdržela protiprávního jednání týkajícího se jedné konkrétní pojistné smlouvy a jednoho konkrétního žalobce. 4. Žalovaná se ve svém vyjádření ze dne 6. 9. 2021 podrobně vyjádřila k obsahu podané žaloby. Žalovaná uvedla, že proto, aby jí byla uložena povinnost zdržet se žalobcem navrhovaného jednání, není dán nezbytný hmotněprávní základ. Negatorní žaloba, tak, jak je koncipována žalobcem, totiž není ničím jiným než žalobou na jeden ze čtyř druhů plnění, tedy na splnění povinnosti "zdržet se". Takovou povinnost ovšem nelze soudním rozhodnutím založit, může být soudem toliko deklarována. To tedy znamená, že tato povinnost musí před rozhodnutím soudu již existovat, vyplývat z právního předpisu, smlouvy nebo jiného právního titulu. Ze zákona o pojistné smlouvě, ani ze současného občanského zákoníku ovšem nevyplývá, že by se pojistník mohl domáhat zdržení se jakékoli činnosti v rámci trvání smluvního vztahu. Typickým příkladem zdržovací žaloby jsou žaloby na zdržení se zásahů do vlastnického práva, žaloby ze sousedských sporů nebo žaloby týkající se věcných břemen či žaloby na ochranu práv spotřebitelů. V předmětné věci se však žalobce domáhá splnění povinnosti "zdržet se" bez jakéhokoli právního titulu a z důvodů, které nemají žádný právní základ. Žalobce pravděpodobně vychází z předpokladu, že takovou "povinností" by měla být částečná neplatnost některých ujednání Pojistné smlouvy. Následkem neplatnosti, ani částečné, ovšem za žádných okolností není vznik povinnosti zdržet se souvisejícího právního jednání, ale možnost žalobce žalovat na vydání bezdůvodného obohacení. Na straně jedné tedy žalobce argumentuje údajnou neplatností dílčích ujednání Pojistné smlouvy, na straně druhé následně žádá, nechť se žalovaná zdrží určitého jednání do budoucna (což je možné pouze u existujícího právního vztahu). Pokud by přitom příslušná dílčí ujednání Pojistné smlouvy byla neplatná, s čímž žalovaná nesouhlasí, muselo by vzniknout na straně žalované bezdůvodné obohacení. Mělo-li by se jednat fakticky o určení, v jaké výši bude pojištěnému (žalobci) vyplacena pojistná částka v případě pojistné události dožití se konce pojistné doby či při předčasném ukončení Pojistné smlouvy, pak je dle žalované zřejmé, že není dán naléhavý právní zájem na straně žalobce. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 29. 7. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1180/2003, o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce, nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým. 5. Provedeným dokazováním má soud za zjištěné, že mezi účastníky byla dne 14. 10. 2007 uzavřena smlouva o životním pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] s pojistnou dobou 40 let. Součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky životního pojištění a Doplňkové pojistné podmínky životního pojištění. V Doplňkových pojistných podmínkách je v bodě 1. 6. upraveno rizikové pojistné, bod 3. 1. se týká počátečních a správních nákladů a poplatků a bod 3. 2. se týká inkasních nákladů (viz Smlouva o životním pojištění [anonymizována dvě slova] ze dne 14. 10. 2007, Písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy [číslo] Všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo], Doplňkové pojistné podmínky životního pojištění [anonymizováno] [číslo], Modelování průběhu pojištění [anonymizována dvě slova]). Z dokumentu„ Informace k pojistné smlouvě ze dne 15. 5. 2020“ vyplynulo, že rizikové pojistné za uplynulý rok činilo 7 328 Kč, náklady 57 431 Kč a pojistné za ostatní pojištění 43 010 Kč (viz Informace o stavu pojistné smlouvy k datu 14. 5. 2020). Vzhledem k nespokojenosti žalobce s plněním z Pojistné smlouvy zaslal žalobce dne 2. 11. 2020 žalované předžalobní výzvu, na kterou žalovaná reagovala přípisem ze dne 6. 11. 2020, v němž nároky žalobce odmítla (viz Předžalobní výzva ze dne 2. 11. 2020, včetně dodejky, Přípis žalované žalobci ze dne 6. 11. 2020). Další provedené důkazy považoval soud za nerozhodné. 6. Skutkově tak lze shrnout, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění, přičemž žalobce nesouhlasí se tím, aby žalovaná na základě této smlouvy snižovala kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné v článku 1 bod 1. 6. DPP; o počáteční a správní náklady v článku 1 bod 3. 1. DPP a o inkasní náklady v článku 1 bod 3. 2. DPP. Proto požaduje, aby se žalovaná tohoto konání zdržela. 7. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednán