39 C 91/2017 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem ve výši 727.000 Kč. Ve své žalobě uvedl, že uzavřel s [anonymizována tři slova], jako osobou jednající za stát, na základě tehdy platného zákona o půdě, smlouvu o převodu pozemku [číslo], konkrétně ohledně pozemku [číslo] v [katastrální uzemí] zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek“). Vlastnické právo k pozemku přešlo na žalobce ke dni [datum], kdy byl proveden zápis vkladu vlastnického práva katastrálním úřadem. Žalobce začal s pozemkem nakládat tedy jako s vlastním, začal plánovat jeho zemědělské využití a hodlal zde vystavět ekofarmu. Zpracoval projekt na výstavbu ekofarmy a oslovil úřady v souvislosti s vydáním územního rozhodnutí. Celý proces správního rozhodování o změnách v územním plánu trval 6-7 let a byl ukončen vydáním závazného stanoviska. Následně žalobce začal shromažďovat souhlasná stanoviska, aby se proces vydání územního rozhodnutí mohl ukončit. Dne [datum] vydal [stát. instituce] územně plánovací informaci o podmínkách vydání územního rozhodnutí a [datum] [stát. instituce]. Oba úřady sdělily podmínky, jaké musí stavba ekofarmy splňovat, aby mohlo být vydáno územní rozhodnutí. Dne [datum] byla u [název soudu] podána žaloba o určení vlastnického práva k nemovitostem a vlastnické právo žalobce k pozemku bylo zpochybněno žalobou. Dne [datum rozhodnutí] [název soudu], č.j. [číslo jednací] vydal rozsudek, ve kterém označil převod vlastnického práva za absolutně neplatný pro rozpor se zákonem a určil, že ČR je vlastníkem pozemku, který byl předmětem žaloby. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce uvádí, že [anonymizována dvě slova] jednající jménem státu uzavřel absolutně neplatnou smlouvu o převodu pozemku a tím způsobil žalobci újmu, jak hmotnou, tak nehmotnou. Žalobce následně požadoval po [anonymizována tři slova] pozemek s obdobnými vlastnostmi co do rozlohy a účelu zemědělského využití. Státní pozemkový [anonymizováno] uvedl, že je ochoten přistoupit na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 28.863,80 Kč. Tato forma se zdála být žalobci nedostačená, neboť má za to, že na něj stát neměl vůbec vlastnické právo k předmětnému pozemku převádět. Žalobce se tedy domáhá náhrady škody z důvodu nesprávného úředního postupu, který odůvodňuje mimo jiné rozsudkem Nejvyššího soudu ČR č.j. 28 Cdo 1119/2012 ze dne 3.11.2014, kdy Nejvyšší soud ČR uzavřel, že v procesu přidělování náhradních pozemků [anonymizována dvě slova] dochází k výkonu veřejné moci a konkrétně za nesprávný úřední postup označil nesprávný proces lustrace pozemků, který předcházel vydání náhradního pozemku žalobci. A i když v obecné rovině nelze vydání náhradního pozemku [anonymizována dvě slova] smlouvou o převodu považovat za výkon veřejné moci, mohou převodu předcházet úkony orgánu veřejné moci (např. lustrace), které jsou úředním postupem, za který je stát objektivně odpovědný. V tomto případě žalobce poukazuje na fakt, že procesu přidělení náhradního pozemku [anonymizována tři slova] zcela absentovala fáze procesu lustrace, i když k jejímu provedení byl [anonymizována tři slova] povinen. Právě neprovedením úkonů při výkonu veřejné moci – přidělování náhradního pozemku – [anonymizována dvě slova] a příslušný katastrální úřad pochybily a jejich nečinnost je nesprávným úředním postupem. S ohledem na uvedené požaduje žalobce po státu náhradu škody sestávající z hodnoty pozemku ve výši 100.363 Kč, úroky z prodlení z bezdůvodného obohacení, tj. z částky 28.863 Kč od [datum] do vydání bezdůvodného obohacení zpět, náhradu nákladů předchozího soudního řízení a nákladů právního zastoupení, náklady na vyhotovení znaleckého posudku a náklady spojené a vynaložené v souvislosti se změnou územního plánu v hodnotě 129. 800 Kč a nemajetkovou újmu. 2. Původní žalovaná [příjmení] [stát. instituce] se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Uvedla, že při převodu svého majetku stát ani jím zřízené právnické osoby nevykonávají státní moc, ale vykonávají práva, jež náleží každému vlastníkovi při nakládání se svým majetkem. Proto se nejedná o úřední postup a odpovědnost státu za případné pochybení při smluvním převodu majetku státu. Jednání [anonymizována tři slova] při uzavírání smlouvy o převodu nelze považovat za výkon veřejné moci, což žalovaná opírá o judikaturu Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 425/2010 ze dne 21. 4. 2011, dále sp. zn. 30 Cdo 4039/2010, dle které se odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem uplatní pouze tam, kde jde o výkon veřejné moci. K rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 28 Cdo 1119/2012 zmíněné žalobcem uvedla, že v této věci byla prováděna lustrace [stát. instituce] [anonymizována tři slova], který dopisem ze dne [datum] [anonymizována tři slova] sdělil, že předmětný pozemek není z převodu vyloučen, neboť se nejedná o pozemek, na který by bylo uplatněno právo na vydání podle zákona o půdě či jiných předpisů. V tomto případě však lustraci neprováděl orgán státní moci, nýbrž [anonymizována tři slova], který byl právnickou osobou sui generis a nevykonával státní správu a nevystupoval jako nositel veřejné moci, tj. nebyl úřední osobou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1991 Sb. 3. Na základě poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalovaná doplnila že žalobce postavil svou žalobu na tvrzení, že lustraci pozemku prováděl [anonymizována tři slova], který se měl dopustit nesprávného úředního postupu. Žalovaná však nárok v žalobě uplatněný odmítla právě proto, že v době uzavírání smlouvy o převodu pozemků [anonymizována tři slova] nevykonával státní správu a nevystupoval jako nositel veřejné moci, tj. nebyl úřední osobou ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 82/1991 Sb. a byl právnickou osobou sui generis zřízenou zákonem č. 569/1991 Sb. Dále uvedla, že pozemkový úřad nemohl provádět lustraci historického církevního majetku, protože k tomu nemohl a ani nemusel mít podklady. Ucelené informace o zemědělském majetku vlastněném církevními právnickými osobami mohl mít [anonymizována tři slova] až po [datum]. Dále žalovaná uvedla, že při jednání předložila vyjádření [anonymizována tři slova] ze dne [datum] a doklad ze dne [datum], který prokazuje, že [anonymizována tři slova] prověřoval předmětný pozemek podle § 2 zák. č. 95/1999 Sb. Tento doklad rovněž potvrzuje, že pozemkový úřad pozemek správně prolustroval dle ust. § 2 odst. 2 písm. a) a d) zák. č. 95/1999 Sb.. V tomto případě tedy katastrální úřad dne [datum] sdělil, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] není z převodu vyloučen. 4. S ohledem na provedené důkazy při jednání dne [datum] a nově založené do spisu včetně vyjádření stran, soud dovodil, že není dána pasivní legitimace na straně žalované, neboť lustraci předmětného pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] prováděl katastrální úřad. Z toho důvodu soud nově začal jednat s příslušnou organizační složkou státu na straně žalované s [anonymizováno 7 slov]. 5. Žalovaná [příjmení] – [název žalované] se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uplatněný neuznává, a to ani částečně. Uvedla, že z podkladů poskytnutých [stát. instituce] bylo zjištěno, že dne [datum] požádal [anonymizována tři slova] o ověření, zda konkrétní pozemky uvedené v žádosti, mj. také předmětná parcela [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], po 25. únoru 1948 nepřešly ani nebyly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace, nebo že ke dni [datum] nebyly ve vlastnictví obcí. Na základě této žádosti zaslalo [stát. instituce] [anonymizována tři slova] sdělení ze dne [datum], v němž bylo uvedeno, že předmětný pozemek nebyl majetkem církve ani jiné náboženské společnosti a nebyl ke dni [datum] majetkem žádné obce. Dne [datum] požádal [anonymizována tři slova] o vyhotovení kopie knihovní vložky 293 pro [katastrální uzemí], ze které vyplývá, že parcely [číslo] jejichž sloučením vznikla pozemková parcela [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], byly historickým církevním majetkem, konkrétně [anonymizována dvě slova]. S právními účinky vkladu ke dni [datum] povolilo [stát. instituce] vklad vlastnického práva na podkladě smlouvy o převodu pozemku uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako nabyvatelem a [anonymizována tři slova], jako převádějícím. Dne [datum] došla [stát. instituce] žádost [anonymizována dvě slova] o vyznačení poznámky o podané žalobě na určení vlastnického práva státu k podané žalobě. Zápis byl proveden dne [datum] pod sp. zn. Z - [číslo]. Na podkladě rozsudku [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl proveden vklad vlastnického práva ČR k předmětnému pozemku, správa nemovitostí ve vlastnictví státu [anonymizována tři slova]. S práv