75 C 33/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 6 242 Kč s příslušenstvím na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 10. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba I.], [IČO] (původní pojistník). V podání ze dne 15. 10. 2021 doplnila, že dne 31. 12. 2018 byla mezi původním pojistníkem, žalobkyní a žalovanou jako novým pojistníkem uzavřena dohoda o změně v rámci pojistné smlouvy [číslo], na základě které se novým pojistníkem stala žalovaná. K 31. 12. 2018, kdy byla dohoda o změně pojistné smlouvy uzavřena, měl původní pojistník i žalovaná stejného jednatele – [právnická osoba II.] [anonymizována tři slova], [IČO] a předsedou představenstva této společnosti byl pan Mgr. [jméno] [příjmení], který byl oprávněn zastupovat původního pojistníka a nového pojistníka samostatně. 2. Žalobkyně se v pojistné smlouvě ve znění dohoda o změně v rámci pojistné smlouvy zavázala pro případ nahodilé události poskytnout žalované pojistné plnění v sjednaném rozsahu a žalovaná se zavázala hradit pojistné. Nebylo však zaplaceno pojistné za období 25. 1. 2019 – 30. 4. 2019 včetně (kdy byla pojistná smlouva ukončena). Dlužné pojistné za toto období činí 6 242 Kč. Úrok z prodlení požadovala od 1. 5. 2019. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Opatrovnici žalované (když žalovaná neměla dle obchodního rejstříku osobu oprávněnou za ni jednat) byla dne 7. 9. 2021 doručena žaloba, ke které se dne 15. 9. 2021 vyjádřila a to tak, že vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání a namítla nedostatek pasivní legitimace žalované, a to z toho důvodu, že měla za to, že pasivně legitimovanou by měl být původní pojistník [právnická osoba I.], [IČO]. Za žalovanou byl navíc oprávněn jednat k 24. 10. 2017 a k 23. 2. 2018 jednatel [jméno] [příjmení] a nikoliv Mgr. [jméno] [příjmení] 4. S ohledem na výše uvedené soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Soud ve věci učinil níže uvedená skutková zjištění. 6. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 24. 10. 2017 vyplývá, že ta byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba I.], [IČO]. Za společnost [právnická osoba I.], smlouvu podepisoval pan Mgr. [jméno] [příjmení]. Z čl. 8 vyplývá povinnost pojištěného platit sjednané pojistné. 7. Změnu pojistné smlouvy [číslo] ze dne 23. 2. 2018, dle které nedošlo ke změně v osobě dlužníka ani věřitele, podepisoval za společnost [právnická osoba I.], pan Mgr. [jméno] [příjmení]. 8. Z dohody o změně v rámci pojistné smlouvy pojištění podnikatelů ze dne 31. 12. 2018 označené číslem [tel. číslo] vyplývá, že došlo k změně pojištěného a pojistníka tak, že novým pojištěným a pojistníkem je [žalovaná] [anonymizováno], [IČO] Dohoda obsahuje ujednání, že nový pojistník prohlašuje, že vstupuje do všech práv a povinností z pojistné smlouvy vyplývajících, a rovněž v případě neuhrazeného pojistného vzniklého do dne podpisu smlouvy takový dluh přejímá a zavazuje se jej zaplatit (čl. II). 9. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba I.], [IČO] vyplývá, že jednatelem této společnosti byla v období 20. 1. 2017 – 27. 10. 2019 [právnická osoba II.] a.s., [IČO], kterou při výkonu funkce zastupoval pan [příjmení] [jméno] [příjmení]. Do likvidace tato společnost vstoupila až 27. 10. 2019. 10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. (dříve [právnická osoba]), [IČO] vyplývá, že jednatelem této společnosti byla v období 17. 4. 2018 – 27. 8. 2019 [právnická osoba] a.s., [IČO], kterou při výkonu funkce zastupoval pan Mgr. [jméno] [příjmení]. Do likvidace tato společnost vstoupila až 27. 10. 2019. 11. Z dopisu adresovaného žalované ke dni 12. 6. 2019 vyplývá, že pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného. Dlužná částka na pojistném činí 6 242. Žalovaná byla vyzvána k úhradě této částky. 12. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána též předžalobní výzvou ze dne 8. 9. 2020. A výzvami ze dne 6. 8. 2020 a 2. 7. 2020. 13. Z dalších listinných důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí. 14. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Námitky opatrovnice žalované soud neshledal důvodnými, neboť pojistná smlouva ze dne 24. 10. 2017 byla za společnost [právnická osoba I.], [IČO] uzavřena osobou oprávněnou k tomuto dni za ni jednat (když dle úplného výpisu z obchodního rejstříku této společnosti byl oprávněn k tomuto dni za ní jednat Mgr. [jméno] [příjmení]). Změna pojistné smlouvy ze dne 23. 2. 2018 byla za společnost [právnická osoba I.], [IČO] uzavřena osobou oprávněnou k tomuto dni za ni jednat (když dle úplného výpisu z obchodního rejstříku této společnosti byl oprávněn k tomuto dni za ní jednat Mgr. [jméno] [příjmení]). Dne 31. 12. 2018 pak došlo ve smyslu § 1895 a násl. občanského zákoníku k postoupení smlouvy na žalovanou. Za žalovanou i společnost [právnická osoba I.], [IČO] dohodu o změně pojistné smlouvy podepisoval pan [jméno] [příjmení], který dle úplného výpisu z obchodního rejstříku byl ke dni podpisu oprávněn za obě dvě společnosti právně jednat (když byl v rozhodné době byla jednatelem obou společností [právnická osoba II.] a.s., kterou při výkonu funkce zastupoval právě p. [příjmení]). Nad rámec soud uvádí, že do likvidace [právnická osoba II.] a.s. vstoupila až k 27. říjnu 2019, tedy po podpisu všech výše uvedených smluv. Pasivně legitimovanou je tedy žalovaná, která měla povinnost platit sjednané pojistné, čemuž nedostála. 15. Pokud se jedná o požadovaný úrok z prodlení, dospěl soud k závěru, že žalovaná je v prodlení ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tedy ode dne 1. 5. 2019, a žalobkyni tedy přiznává nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9. 75% ročně z částky 6 242 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení, a to dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat oprávněnost žalobou uplatněného nároku, když jiné námitky žalovaná nevznesla, rozhodl o věci samé tak, jak je uvedeno ve výroku I. 17. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 242 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, návrh na elektronický platební rozkaz) a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (vyjádření ze dne 15. 10. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. 18. Soud současně přiznal opatrovnici žalované v souladu s § 140 odst. 2 o. s. ř. odměnu, kterou je povinen platit stát, a to ve výši 2 400 Kč za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření k žalobě), která se skládá z 1 200 Kč za každý z úkonů (tarifní hodnota ve výši 1 500 Kč dle § 7 bodu 4 a. t. snížená o 20% dle § 12a odst. 1 a. t.) a dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč (300 Kč/úkon). Celkem je tedy stát povinen opatrovnici žalované zaplatit 3 000 Kč, jak vyplývá z výroku III. 19. Výrokem IV. pak soud uložil v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. žalované povinnost nahradit státu jeho náklady řízení ve výši 3 000 Kč, které představují odměnu ustanovené opatrovnice, a to proto, že žalovaná ve věci nebyla úspěšná a současně nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.