14 C 124/2018-229 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 391 650 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná se prezentuje jako aukční síň, která vykupuje a přijímá do aukce umělecká díla a v květnu 2016 se konala internetová aukce, ve které byl dražen mimo jiné obraz ID: [číslo]: [příjmení] [jméno], barel, olej na kartonu, 19x27 cm, rámováno, rám a malba mírně poškozeny, signováno LD, datováno 1971, zezadu věnování od autora, ověřovací certifikát pravosti díla připojen. Pokud jde o certifikát ověření pravosti díla, tak ten vydala před konáním aukce samotná žalovaná společnost [datum]. Z tohoto certifikátu vyplývá, že výtvarné dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originál malba výše uvedeného autora. Certifikát obsahuje kulaté razítko s názvem znalec z oboru starožitnosti, výtvarné umění, filatelie, numismatika, sbírky, oceňování majetku pro věci movité [jméno] [příjmení], [IČO], [obec a číslo]. Žalobkyně se zúčastnila aukce a uvedený obraz koupila. Tento byl vyúčtován fakturou [číslo] 2016 a to v částce 372 150 Kč a za tento obraz žalobkyně zaplatila. [příjmení] po zakoupení obrazu žalobkyně začala mít pochybnosti o jeho pravosti. Přípisem ze dne [datum], který byl žalované společnosti doručen [datum], vyzvala žalovanou k vrácení částky 372 150 Kč proto, že jednala při účasti na aukci v omylu. Aukce se zúčastnila v omylu. Jednak omyl spočívá v tom, že v certifikátu žalovaná uvádí, že dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originální malba uvedeného autora. [jméno] [příjmení], však není zapsán v seznamu znalců a není znalcem v uvedeném oboru. Kupní smlouva v uvedené aukci byla minimálně uzavřena v omylu podle § 583 občanského zákoníku, protože kupující vycházel z ujištění, že autentičnost obrazu je potvrzena znalcem. Znalcem se však může nazývat pouze ten, kdo je zapsán v seznamu znalců podle zákona o znalcích a tlumočnících a [jméno] [příjmení], [IČO], jako znalec v seznamu znalců zapsán není. Žalobkyně si nechala vypracovat v Národní Galerii v [obec] posudek historika umění [číslo jednací], v němž Národní Galerie v [obec] uvádí, že se posuzovaný obraz nenachází ve [anonymizováno] seznamu a ani nebylo možné prokázat, že by se původně nacházel v majetku rodiny redaktora [jméno] [příjmení], kterému měl být věnován s ohledem na další skutečnosti, není možné u tohoto díla potvrdit autorství [jméno] [příjmení]. Posudek Národní Galérie dále uvádí, že na trhu s uměním se bohužel v současné době pohybuje značné množství děl právě podobně pečlivě zhotovených, která absentují v soupise [anonymizováno] obrazů. Pro uznání autenticity díla je tento seznam nadále směrodatný a u uvedeného obrazu se nepodařilo přinést takové skutečnosti, které by dovolily práci jednoznačně připsat a zpochybnit tím, úplnost tohoto soupisu. Posudek Národní Galerie pravost obrazu nepotvrdil. Za vypracování posudku žalobkyně zaplatila částku 19 500 Kč, kterou jako náklad spojený s uplatňováním práva po žalované rovněž požaduje. 2. Žalovaná uvádí, že v plném rozsahu rozporuje žalobní tvrzení, neuznává, resp. rozporuje žalobou uplatněný a navrhuje, aby žaloba byla jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná se ohrazuje proti tvrzení, že se jedná o jeden a tentýž subjekt, který realizoval prodej obrazu v aukci, a který vystavil odborné posouzení pravosti obrazu. Stejně tak se žalovaná ohrazuje proti účelovému tvrzení žalobkyně, že byla uvedena v omyl použitím označení„ znalec“. Pokud se jedná o použití pojmu„ znalec“, pak p. [příjmení] [příjmení] rozhodně nevystupoval a nevystupuje jako soudní znalec. Z platného právního řádu nevyplývá, že by označení„ znalec“ mohly používat pouze subjekty, resp. osoby zapsané v seznamu soudních znalců. Pokud p. [jméno] [příjmení] používá označení„ znalec“, pak proto, že se v oboru obchodu s uměním a oceňování uměleckých děl (na toto má ostatně řádné živnostenské oprávnění) úspěšně pohybuje cca. 25 let a má tak plné právo o sobě hovořit jako o„ znalci“ dané problematiky. Další věcí je to, a to se podává z aukčních podmínek žalované, že žalovaná vždy díla určená k dražbě ve své galerii před samotnou dražbou vystavuje, umožňuje potencionálním zájemců s dostatečným předstihem a zároveň v dostatečném časovém rozsahu položky určené do dražby si osobně prohlédnout, přizvat si k prohlídce znalce či jiné odborníky atd. Pokud žalobkyně tohoto svého práva nevyužila, a takto cenou položku dražila jen podle obrázků na internetu, je to její problém. Žalobkyně bude povinna unést rovněž důkazní břemeno v tom směru, že obraz, o kterém tvrdí, že není obrazem K. [příjmení], je skutečně identickým obrazem, který prostřednictvím žalované zakoupila a převzala, že tímto obrazem (ve zcela nedotčeném stavu) stále disponuje atd. Žalobkyně má obraz ve své dispozici již cca dva a půl roku, jeho osud mohl být v mezidobí jakýkoliv. S tím pak souvisí další námitka žalované, a sice že žalobkyně přišla s reklamací předmětu koupě až několik měsíců poté, co tento zakoupila a do své dispozice převzala. Tedy opožděně. Dále žalovaná není v dané věci pasivně legitimována. Žalovaná toliko organizuje a realizuje internetové dražby, ve kterých zájemci o prodej movitých věcí prostřednictvím žalované nabízejí k prodeji movité věci a dražebníci, když jedním z nich byla i žalobkyně, draží, a tedy kupují dražené movité věci, ale nikoliv od žalované. Žalovaná byla a je pouze prostředníkem, nikdy ji k obrazu nesvědčilo např. vlastnické právo apod. Tj. nenese žádnou odpovědnost za případné vady zakoupeného předmětu. Žaloba je koncipována jako žaloba reivindikační se vzájemným vrácením si plnění. Žalovaná však nemůže žalobkyni vracet něco, co nemá. Snad vyjma odměny - provize. Pokud žalobkyně argumentuje znal. posudkem, který si nechala zpracovat, pak tento nevyloučil pravost předmětného obrazu. 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalovaná je obchodní korporací, mimo jiné s předmětem podnikání nákup a prodej kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty a provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a mezi další předměty podnikání patří výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Jednatelem a společníkem je pan [jméno] [příjmení] (důkaz: výpisem z obchodního rejstříku žalované). V květnu 2016 se konala internetová aukce, ve které byl dražen mimo jiné obraz ID: [číslo]: [příjmení] [jméno], barel, olej na kartonu, 19x27 cm, rámováno, rám a malba mírně poškozeny, signováno LD, datováno 1971, zezadu věnování od autora, ověřovací certifikát pravosti díla připojen. Za tento obraz zaplatila žalobkyně vč. provize částku celkem 372 150 Kč. Fakturu vystavila žalovaná (důkaz: fakturou [číslo] 2016). Pokud jde o certifikát ověření pravosti díla, tak ten vydala před konáním aukce samotná žalovaná společnost [datum]. Z tohoto certifikátu vyplývá, že výtvarné dílo bylo odborně posouzeno znalcem z oboru výtvarného umění a starožitnosti jako originál malba výše uvedeného autora. Certifikát obsahuje kulaté razítko s názvem znalec z oboru starožitnosti, výtvarné umění, filatelie, numismatika, sbírky, oceňování majetku pro věci movité [jméno] [příjmení], [IČO], [obec a číslo] (důkaz: certifikátem ověření pravosti díla). Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] má krom dalších živností i živnost Oceňování majetku pro věci movité. Přípisem svého právního zástupce ze dne [datum], který byl žalované společnosti doručen [datum], žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení částky 372 150 Kč proto, že žalobkyně jednala při účasti na aukci v omylu, a to ve vztahu k pravosti dílu a jeho certifikátu. V rámci mimosoudního vyřízení věci žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala k vrácení částky 372 150 Kč s tím, že obraz předá v provozovně v [obec] – [část obce], [ulice a číslo] (důkaz touto výzvou vč. dodejky). Na uvedený dopis reagoval zmocněnec žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], který se emailem ze dne [datum] ohradil proti argumentaci právního zástupce žalované. Dále probíhala korespondence mezi právními zástupci, například JUDr. [příjmení] sdělil emailem ze dne [datum], že žalovaná vrátila Mgr. [příjmení] 100 000 Kč a zvažoval posun ve věci, v této fázi však stále otálel se zaplacením částky žalobkyni a věc se neustále protahovala (důkaz: e-mailovou komunikací mezi právními zástupci účastníků). Žalobkyně si nechala vypracovat v Národní Galérii v [obec] posudek historika umění č. j. NG 2362/2017, v němž Národní Galérie v [obec] uvádí, že se posuzovaný obraz nenachází ve [anonymizováno] seznamu a ani nebylo možné prokázat, že by se původně nacházel v majetku rodiny redaktora [jméno] [příjmení], kterému měl být věnován s ohledem na další skutečnosti, není možné u tohoto díla potvrdit autorství [jméno] [příjmení]. Posudek Národní Galérie dále uvádí, že na trhu s uměním se bohužel v současné době pohybuje značné množství děl právě podo