24 C 115/2015-273 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal žalované nejprve uložení povinnosti zaplatit částku 69 600 Kč s příslušenstvím spočívajícím v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 37 565 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 21 643 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 392 Kč jdoucím od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že je podílovým spoluvlastníkem s podílem ve výši ¼ pozemku [číslo] v k.ú. [část obce], obci [obec], a to společně s dalšími 3 spoluvlastníky, z nichž každý vlastní na předmětném pozemku podíl ve výši ¼ (paní [jméno] [příjmení], [datum narození], pan [jméno] [příjmení], [datum narození] a pan [jméno] [příjmení], [datum narození]). Na předmětném pozemku se nachází pozemní komunikace – místní komunikace, která je ve vlastnictví žalované. Žalovaná tak užívá pozemek ve vlastnictví spoluvlastníků bez právního důvodu, aniž by za takové užívání spoluvlastníkům cokoliv hradila. Na úkor spoluvlastníků se tak bezdůvodně obohacuje. Žalobce uplatnil po žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení za všechny spoluvlastníky pozemku z titulu aktivní solidarity věřitelů, a to za období [datum] – [datum]. Nejprve žalovanou částku odůvodnil tím, že vychází při výměře pozemku 290 m2 z výměru Ministerstva financí [číslo] 2013 a 01/ 2014, který počítá s částkou 120 [spisová značka] rok. Proto již v žalobě uvedl, že zadání znaleckého posudku považuje za nadbytečné. V žalobě dále uvedl, že pakliže by žalovaná částku určenou na základě výměru sporovala, navrhoval by k důkazu zpracování znaleckého posudku znalcem z oboru ekonomiky, odvětví ceny a odhady, ustanoveného soudem. K vydání bezdůvodného obohacení byla žalovaná vyzývána opakovaně, výzvou ve smyslu § 142a o.s.ř. pak byla výzva ze dne [datum], ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě do [datum]. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že: a) Ve věci není pasivně legitimovaná, neboť předmětný pozemek je v katastru nemovitostí označen jako dálnice. Vlastníkem dálnice je stát a ten by měl být pasivně legitimovaný. b) Žalobce není aktivně legitimovaný co do vydání bezdůvodného obohacení ve vztahu k ¾ pozemku, neboť vlastní jen spoluvlastnický podíl pozemku ve výši ¼. c) Podstatná část pozemku není zastavěna a tato část je využitelná jinak. O tom svědčí skutečnost, že v rozhodném období se na části pozemku nezastavěné komunikací nacházel billboard. d) Nárok žalobce je v rozporu s dobými mravy, neboť žalobci byl opakovaně nabízen odkup pozemku za obvyklou cenu, což však žalobce odmítl. e) Namítala, že obvyklé nájemné by mohlo být nižší (a to mimo jiné s odůvodněním, že pozemek je dle územního plánu veden jako izolační zeleň a S1). Na její objednávku navržený znalecký posudek ve vztahu k určení obvyklého nájemného však žalovaná poprvé k důkazu navrhla až na jednání dne [datum]. f) Ohledně pozemku měl být také uplatněn restituční návrh, když došlo k převzetí pozemku státem bez právního důvodu. Tak sporovala vlastnické právo žalobce k pozemku. Je však pravdou, že by předmětný pozemek nemohl být vydán pro překážku jeho zastavěnosti. g) Nárok žalobce by měl být s ohledem na níže uvedenou změnu žaloby promlčen. 3. Dne [datum] byl soudem ustanoven znalec [celé jméno znalce] za účelem zjištění využitelnosti předmětného pozemku a za účelem zjištění obvyklého nájemného za užívání ¼ předmětného pozemku. 4. V návaznosti na znalcem [celé jméno znalce] zpracovaný znalecký posudek žalobce navrhl změnu, resp. rozšíření žaloby, a to na jednání dne [datum] ve spojení doplněním návrhu na rozšíření žaloby písemným podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] pak soud změnu žaloby připustil s tím, že formulace žalobního petitu po navrhované změně žaloby měla znít, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 165 665,08 Kč s úrokem z prodlení počítaným z částky 37 565 za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, z částky 21 643 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, z částky 100 457,08 Kč za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně. 5. Skutková zjištění soudu jsou následující: 6. Z listiny informace o pozemku (nahlížení do katastru nemovitostí) vyplývá, že pozemek parc. č. o výměře 290 m2 v obci [obec], k.ú. [část obce] zapsaný na [list vlastnictví] je ve spoluvlastnictví [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž každý vlastní podíl ve výši ¼ na předmětném pozemku. U způsobu využití pozemku je uvedeno: dálnice. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že nemovitosti (pozemky) na [anonymizováno] jsou ve spoluvlastnictví [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž každý vlastní podíl ve výši ¼. Prvními zapsanými nabývacími tituly jsou smlouva darovací o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok] na základě které byl proveden vklad vlastnického práva pro [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále smlouva darovací o převodu nemovitosti [anonymizována dvě slova] [rok], na základě které byl proveden vklad pro [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. Jako další nabývací titul je uvedeno Usnesení soudu o schválení dědické dohody [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] ze dne [datum] s právní mocí ke dni [datum], a to ve prospěch [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. 8. Ze znaleckého posudku zpracovaného znalcem [celé jméno znalce] dne [datum] vyplývá, že úkolem znalce bylo (mimo jiné) určit výši obvyklého nájemného za užívání ¼ pozemku parc. [číslo] za období [anonymizováno] [číslo] – [datum], pročež dospěl k závěru, že předmětná částka činí 39 916 Kč. Na straně 6 znalec uvedl, že nenalezl srovnatelné vzorky, a proto cenu určoval dle platných oceňovacích vyhlášek. Na str. 16 uvedl, že předmětný pozemek je v celé své ploše užíván jako rychlostní komunikace. Dále uvedl, že žádnou část pozemku nelze reálně užívat bez přiměřených obtíží (mimo jeho využití jako rychlostní komunikaci). Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ze dne [datum] pak vyplynulo, že znalec byl tázán k tomu, proč se za jednotlivé roky cena skokově změnila více než o polovinu, kdy znalec odpověděl, že k tomu došlo v důsledku změny vyhlášek. Dále při výslechu znalce vyšlo najevo, že při ocenění použil koeficient komerčního využití, ačkoliv současně dospěl k závěru, že není možné pozemek využívat jinak než jako silnici. Proto mu bylo soudkyní uloženo vypracovat doplněk znaleckého posudku v tom smyslu, jak by se cena za roky [rok] a [rok] měnila v případě, že by neuvažoval komerční využití. Z Dodatku [číslo] k znaleckému posudku zpracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] pak vyplynulo, že obvyklé nájemné za ¼ pozemku za dobu od [datum] – [datum] s tím, že by nebylo možné pozemek komerčně využít bylo stanoveno na 21 270 Kč a obvyklé nájemné za ¼ pozemku za dobu od [datum] – [datum] s tím, že by nebylo možné pozemek komerčně využít bylo stanoveno na 4 655,35 Kč. Při doplňujícím výslechu znalce na jednání dne [datum] znalec vypověděl, že ke skokové změně došlo v důsledku změny vyhlášky. 9. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce], který byl předložen žalovanou na jednání [datum] vyplývá, že ten oceňoval obvyklou cenu pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] k [datum] a stanovil ji cenou 690 000 Kč. Hodnotu služebnosti pak určil částkou 395 000 Kč. Pro účely zjištění hodnoty služebnosti vycházel z výše obvyklého nájemného, které na str. 13 posudku určil částkou 27 654,40 [spisová značka], což odpovídá [anonymizováno] [spisová značka]. Obvyklé nájemné však není vztaženo k žalovanému období. K dotazu soudkyně na jednání dne [datum], na kterém byl [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyslýchán, zda předmětný pozemek, ta komunikace ve [část obce] a její okolí, je to všechno silnice a silniční těleso uvedl:„ Určitě jo…“ K problematickým závěrům ohledně výše obvyklého nájemného tak, jak ji určil znalec [celé jméno znalce], uvedl, že výsledky, které vyšly, vyšly z důvodu absence použitelných vzorků a strohé aplikace oceňovacích vyhlášek, jejichž není zastáncem. 10. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce] soud zjistil, že znalec dospěl k závěru, že výše obvyklého nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] za období [datum] do [datum] činí celkem 56 355 Kč (s. 29). Na straně 10 posudku znalec uvádí, že:„ Vzhledem ke skutečnosti, že se pozemky zastavěné komunikacemi standardně na volném trhu nepronajímají a případné nájemní smlouvy k obdobným pozemkům nebyly ani účastníky řízení do spisu založeny, bylo znalcem zvoleno ocenění pomocí simulovaného nájemného vycházejícího z ceny obvyklé nemovitého majetku (pozemků), u něhož se má stanovit cena obvyklá nájemného.“ Níže je uvedeno, že si je znalec vědom toho, že nájemné z pozemků nesloužících k podnikání bylo v posuzovaném období regulováno a jeho výše byla omezena maximální cenou (výměry MF 1