25 C 22/2020-71 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 24. 1. 2020 se žalobkyně po žalovaných 1., 2. a 3. domáhala zaplacení částky 237 429,37 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 1. 2016 uzavřela se žalovanou 1. smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout na běžný účet žalované 1. zřízený na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 3. 9. 2015 kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 150 000 Kč na dobu jednoho roku s možností obnovení účinnosti smlouvy, nebude-li smlouva vypovězena nebo pokud se úvěr nestane předčasně splatným. K obnově účinnosti smlouvy došlo dne 19. 1. 2017 a 19. 1. 2018. Za sjednání závazku žalobkyně ve smlouvě byla žalovaná 1. povinna zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 1 500 Kč, který byl vždy naúčtován k tíži zůstatku na účtu žalované 1. Dále se žalovaná 1. ve smlouvě zavázala platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 14,3% ročně, jakož i smluvní úrok z prodlení vypočtený z denních výší dluhu ve výši 0,12% denně v případě prodlení s plněním svých závazků vůči žalobkyni. Žalovaní 2. a 3. se na základě smluv o přistoupení k dluhu, které s nimi žalobkyně uzavřela dne 18. 1. 2016, zavázali, že splní veškeré peněžní závazky žalované [číslo] vyplývající ze smlouvy, tedy vstoupili do všech práv a povinností žalované 1 plynoucích ze smlouvy a stali se tak dlužníky vedle žalované 1. Žalobkyně následně smlouvu vypověděla a ke dni 30. 11. 2019 evidovala za žalovanou 1. z čerpaného kontokorentního úvěru dluh v celkové výši 237 429,37 Kč. Předmětný dluh žádný z žalovaných žalobkyni neuhradil ani poté, co je k tomu žalobkyně vyzvala. K poukazu žalovaného 3. na nesrozumitelnost smlouvy spočívající v tom, že žalovaný 3. je státním občanem Bulharska a smlouva byla vyhotovena v jazyce českém, poukázala na to, že žalovaný 3. působil v České republice dlouhou dobu, z čehož dovozovala, že českému jazyku rozumí. 2. Žalovaní 1. a 2. nárok uplatněný žalobou uznali a veškerá tvrzení žalobkyně učinili nespornými, přičemž pouze pro dokreslení věci uvedli důvody, pro které tato situace nastala. Pokud jde o žalovaného 3., tvrdili, že tento působil v České republice od roku 2012 a český jazyk ovládal perfektně. 3. Žalovaný 3., který se k podané žalobě vyjádřil prostřednictvím soudem ustanoveného opatrovníka, navrhl zamítnutí žaloby ve vztahu k žalovanému 3. Poukázal na to, že smlouva o přistoupení k dluhu ze dne 18. 1. 2016 i výpověď úvěrové smlouvy ze dne 17. 12. 2018 byly vyhotoveny v českém jazyce, ačkoliv v nich není nikde uvedeno, že by žalovaný 3., který je státním občanem Bulharska, českému jazyku rozuměl. Proto měl být jejich text přeložen do rodného jazyka žalovaného 3., tedy bulharštiny, a to obzvláště v případě smlouvy o přistoupení k dluhu ze dne 18. 1. 2016 vzhledem k tomu, že v ní jsou uvedeny právní výrazy a odkazy na zákony. Z uvedených důvodů napadl platnost smlouvy smlouva o přistoupení k dluhu ze dne 18. 1. 2016 a závěrem konstatoval, že z pozice soudem ustanoveného opatrovníka nemá k dispozici důkazy, kterými by mohl prokázat např. tvrzení, že na úhradu dluhu byly zasílány nějaké finanční prostředky či že nebyl důvod pro odstoupení od smlouvy. K tvrzení žalovaných 1. a 2., že žalovaný 3. český jazyk ovládal, uvedl, že z tohoto tvrzení nelze vycházet, neboť je v zájmu žalovaných 1. a 2., aby povinnost k zaplacení žalované částky byla uložena i žalovanému 3., nikoliv jen žalovaným 1. a 2., a rozmělnila se tak mezi více povinných. 4. Při jednání, které se v této věci konalo dne 17. 8. 2022, účastníci řízení zopakovali svou dosavadní argumentaci, na které setrvali i ve svých závěrečných návrzích. Soud v průběhu tohoto jednání provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. 5. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 3. 9. 2015 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. soud zjistil, že jejím prostřednictvím se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovanou běžný účet (č. [bankovní účet]), jakož i to, že strany této smlouvy se dohodly, že veškeré spory plynoucí z této smlouvy budou rozhodovány výhradně českými soudy s tím, že místně příslušným soudem prvního stupně je místně příslušný soud žalobkyně (čl. IV. odst. 3) 6. Ze smlouvy (tj. smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou 1. dne 18. 1. 2016) soud zjistil, že na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalované 1. k jejímu běžnému účtu kontokorentní úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaná 1. se zavázala úvěr splatit spolu s příslušenstvím úvěru (čl. I. odst. 1), jakož i to, že úvěr byl poskytnut k podnikatelským účelům na dobu jednoho roku s možností obnovy doby poskytnutí úvěru na dobu jednoho roku za stanovených v čl. VI. odst. 24 smlouvy (nebude-li smlouva nejpozději 14 dnů před koncem její účinnosti některou ze smluvních písemně vypovězena nebo nestane-li se úvěr předčasně splatným). Dále soud ze smlouvy zjistil, že se v ní žalovaná 1. zavázala uhradit žalobkyni za sjednání závazku odměnu stanovenou Sazebníkem pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby ve výši 1 500 Kč pro Tarif„ roční 2“ (čl. II. odst. 5.) a platit žalobkyni úroky z poskytnutých peněžních prostředků ve výši stanovené Sazebníkem pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby pro Tarif„ roční 2“, tj. ve výši 14,3% ročně (čl. II. odst. 6.), i úrok z prodlení vypočtený z denních výší dluhu za použití úrokové sazby 0,12% denně v případě, bude-li žalovaná 1. v prodlení s plněním svých dluhů vůči žalobkyni vzniklých na základě této smlouvy (čl. II. odst. 7.), jakož i to, že ve smlouvě bylo ujednáno, že po skončení smluvního vztahu se ustanovení této smlouvy včetně jejích součástí a dokumentů, na které se smlouva odkazuje, použijí na vypořádání dluhů a pohledávek ze smlouvy vzniklých (čl. VI. odst. 27). 7. Ze sazebníku pro kontokorentní úvěry pro právnické osoby žalobkyně ze dne 23. 4. 2015, platného do 30. 4. 2015, soud zjistil, že poplatek za čerpání kontokorentního úvěru na běžném účtu v CZK byl dle Tarifu„ roční 2“ stanoven 1% z úvěrového rámce, min. 100 Kč (bod I. odst. 1 písm. c), jakož i to, že referenční sazba kontokorentního úvěru byla dle Tarifu„ roční 2“ stanovena 14,30% (bod II.). 8. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 2. dne 18. 1. 2016 sodu zjistil, že jejím prostřednictvím se žalovaný 2. zavázal, že splní žalobkyni veškeré peněžité dluhy za žalovanou 1. vyplývající ze smlouvy. 9. Ze smlouvy o přistoupení k dluhu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 3. dne 18. 1. 2016 sodu zjistil, že jejím prostřednictvím se žalovaný 3. zavázal, že splní žalobkyni veškeré peněžité dluhy za žalovanou 1. vyplývající ze smlouvy. 10. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 12. 2018 adresované žalované 1. (včetně dodejky) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vypověděla k datu 18. 1. 2019 smlouvu. 11. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 12. 2018 adresované žalovanému 2. (včetně dodejky) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vypověděla k datu 18. 1. 2019 smlouvu. 12. Z výpovědi úvěrové smlouvy a výzvy k úhradě dluhu ze dne 17. 12. 2018 adresované žalovanému 3. (včetně dodejky) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vypověděla k datu 18. 1. 2019 smlouvu. 13. Z výzvy k plnění ze dne 16. 5. 2019 adresované žalované 1. (včetně dodejek) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k uhrazení dluhu vzniklého v důsledku vypovězení smlouvy. 14. Z výzvy k plnění ze dne 16. 5. 2019 adresované žalovanému 2. (včetně dodejky) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k uhrazení dluhu vzniklého v důsledku vypovězení smlouvy. 15. Z výzvy k plnění ze dne 16. 5. 2019 adresované žalovanému 3. (včetně dodejky) soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovanou 1. k uhrazení dluhu vzniklého v důsledku vypovězení smlouvy. 16. Z přehledu pohybu na účtu žalované 1. (č. [bankovní účet]) za období od 19. 1. 2016 do 30. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně za žalovanou k datu 30. 11. 2019 evidovala dluh ve výši 237 429,37 Kč. 17. Projednávanou věc soud poté hodnotil v intencích následujících zákonných ustanovení. 18. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. 19. Podle § 1892 odst. 1 o. z. kdo bez dlužníkova souhlasu ujedná s věřitelem, že za dlužníka splní jeho dluh, stává se novým dlužníkem vedle původního dlužníka a je spolu s ním zavázán společně a nerozdílně. 20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úrok