26 C 128/2021-53 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19.12.2020 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 517 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p.a. z této částky od 13.6.2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. Na základě nájemní smlouvy ze dne 28.6.2019 žalovaný užíval předmětný byt v období od 1.7.2019 do 31.1.2020 Vedle nájemného byl žalovaný povinen hradit služby poskytované s nájmem ve skutečné výši - po zohlednění zaplacených záloh na služby. Celkem žalovaným spotřebované služby činily 10 016,65 Kč, a to: 6 112,01 Kč spotřeba plynu, 2 757,67 Kč spotřeba elektrické energie, 399,47 Kč spotřeba vody, 290,50 Kč odvoz odpadu, 61 Kč osvětlení společných prostor a 396 Kč úklid společných prostor. Na zálohách uhradil žalovaný částku 4 500 Kč. Rozdíl z vyúčtování služeb tedy činil částku 5 517 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování spotřebovaných služeb za období od 1.7.2019 do 31.1.2020 datované 15.5.2020, které bylo žalovaný převzal a splatnost vyúčtování byla dne 12.6.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého závazku, požaduje žalobkyně přiznání zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování (tj. ode dne 13.6.2020). Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, na předžalobní upomínku nereagoval. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že činí nesporným, že mezi účastníky byla dne 28.6.2019 uzavřena nájemní smlouvy o pronájmu bytové jednotky č. 1929 a nájem byl ukončen dne 31.1.2020, bytovou jednotku žalovaný převzal dne 30.6.2019. Po ukončení nájemního vztahu žalovaný obdržel několik vyúčtování, která však nesplňovala zákonné podmínky, poslední obdržené vyúčtování ze dne 15.5.2020 obsahovalo opakované vady, proto jej žalovaný dne 7.6.2020 vrátil s dopisem žalobkyni a požadoval vyhotovení řádného vyúčtování. Hlavní vadou vyúčtování bylo, že nebylo provedeno v souladu s nájemní smlouvou, a to dle čl. IV. odst. 1 a odst. 3, které stanoví, že nájemce se zavazuje platit pronajímateli po dobu trvání nájemního vztahu dle této smlouvy pravidelné měsíční nájemné ve výši 7 000 Kč a 900 Kč zálohu na služby, vždy k 5. dni měsíce, za který je nájemné určené. Nájemné zahrnuje zálohu na všechny služby spojené s nájmem bytu za dané období, a to konkrétně voda, elektřina a plyn. Z toho plyne, že nájemné ve výši 7 000 Kč obsahuje zálohu na služby – dodávka vody, elektřinu a plynu. Záloha na služby ve výši 900 Kč je zálohou na služby, kterými jsou odvoz komunálního odpadu, úklid společných prostor, elektřina ze společných prostor atd. Vyúčtování všech služeb ze dne 15.5.2020 však obsahuje vyúčtování plynu, elektřiny, vody, odvoz odpadu, osvětlení společných prostor a úklid společných prostor, proti kterému je zcela protiprávně zaúčtována pouze záloha 900 Kč měsíčně a nikoli zálohy za dodávky plynu, elektřiny a vody, které žalovaný hradil v nájemném. Žalovaný tvrdí, že jeho vůle při podpisu nájemní smlouvy byla taková, že výpočet nájemného ve výši 7 000 Kč měsíčně zahrnuje poplatek za nájem bytu včetně záloh na všechny služby spojené s nájmem bytu za dané období, a to konkrétně dodávky vody, elektřiny a plynu. Další plnění spojená s užíváním bytu, jako odvoz odpadu, osvětlení společných prostor a úklid společných prostor, jsou zahrnuta v úhradě záloh na služby ve výši 900 Kč měsíčně. Další vadou vyúčtování služeb je, že mělo být provedenou v souladu s ZOÚB, tedy že zálohy za jednotlivé služby měla žalobkyně vyúčtovat žalovanému nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, a přitom musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb. Toto je možné provést až po vyúčtování služeb dodavateli. Důvodem této skutečnosti je především možnost provést řádnou a určitou kontrolu. Žalobkyně se tak domáhá plnění, pro které není právního důvodu, nájemní smlouva je neurčitá a nesrozumitelná, nesplňuje podmínky řádného právního jednání a je neplatná, výše vyúčtovaných nákladů a záloh je nesprávná a protiprávní. Pokud bylo vyúčtování služeb provedeno v rozporu se zákonem, je rozúčtováním protiprávním, je nutno jej prohlásit nicotným a nevyvolává právní následky. Zároveň nemůže být právním podkladem ke vzniku pohledávky za žalovaným. Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo provedeno řádné vyúčtování a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s řádným vyúčtováním zákon spojuje. Jestliže žalobkyně provedla vyúčtování nesprávně, není zde předpoklad pro vznik platební povinnosti žalovaného a tato částka se nestala splanou. Žalovaný proto navrhuje žalobu zamítnout. 3. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], kterou na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 28.6.2019 žalovaný užíval v období od 1.7.2019 do 31.1.2020 Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1.7.2019 po dobu 12 měsíců. Žalovaný se zavázal za užívání bytové jednotky platit žalobkyni pravidelné měsíční nájemné ve výši 7 000 Kč a 900 Kč zálohu na služby, vždy k 5. dni měsíce, za který je nájemné určené. Nájemné zahrnuje zálohu na všechny služby spojené s nájmem bytu za dané období, a to konkrétně voda, elektřina, plyn. Žalobkyně jako pronajímatel se zavázala provést jednou ročně vyúčtování zaplacených záloh za služby. Nedoplatek na úhradách za služby je žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve lhůtě 15 dnů ode dne předložení vyúčtování žalovanému. Žalovaným spotřebované služby činily částku v celkové výši 10 016,65 Kč, a to: 6 112,01 Kč spotřeba plynu, 2 757,67 Kč spotřeba elektrické energie, 399,47 Kč spotřeba vody, 290,50 Kč odvoz odpadu, 61 Kč osvětlení společných prostor a 396 Kč úklid společných prostor. Na zálohách uhradil žalovaný částku 4 500 Kč. Rozdíl z vyúčtování služeb ve výši 5 517 Kč žalovaný žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil. Žalobkyně zaslala žalovanému vyúčtování spotřebovaných služeb za období od 1.7.2019 do 31.1.2020 dopisem dne 15.5.2020. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, na předžalobní upomínku nereagoval. 6. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle § 2217 odst. 1 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 9. Podle § 2247 o.z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žalovaný svou povinnost vyplývající z nájmu bytové jednotky nesplnil, když jako nájemce bytové jednotky řádně a včas nehradil vyúčtovaný nedoplatek za služby spojené v daném období za užívání bytové jednotky. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s platbou ocitl v prodlení, má žalobkyně právo požadovat i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. 12. Další dokazování soud ve věci neprováděl, neboť pro své rozhodnutí měl k dispozici relevantní důkazy, na základě kterých bylo možné ve věci rozhodnout. Proto pro nadbytečnost zamítl ostatní v řízení navržené důkazy. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení