27 C 343/2021-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 11. 2021 na žalované zaplacení částky 559 395 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalobkyně, resp. její právní předchůdci uplatnili podáním nejpozději ze dne [datum] nárok u příslušného pozemkového úřadu ČR na vydání zemědělského majetku podle § 9 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“ nebo„ ZoP“) k pozemkovým parcelám p. č. PK [číslo] o výměře 59 m2 parcelám p. č. PK [číslo] o výměře 971 m2, p. č. PK [číslo] výměře 2150 m2 v k. ú. [část obce] a k dalším pozemkovým parcelám. S ohledem k datu podání návrhu žadatele, tj. roku [rok] a § 179 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen„ SprŘ“) v návaznosti na § 49 odst. 1 zák. č. 71/1967 Sb., správního řádu platného a účinného ke dni podání návrhu, tj. ke dni [datum], mělo být o návrhu žadatele rozhodnuto bez zbytečného odkladu, tj. do 30 dnů od zahájení řízení. Ve věci bylo ve skutečnosti rozhodnuto za bezmála 30 let. Rozhodnutí o návrhu původního žadatele obdržel tento a jeho právní nástupci v průběhu let, kdy v předmětném správním řízení byly vydávány dílčí rozhodnutí vztahující se ke konkrétním pozemkovým parcelám, kdy prozatím poslední dílčí správní rozhodnutí, nikoliv však správní rozhodnutí, kterým by byly vyřešeny všechny žalobkyní a jejími právními předchůdci vznesené majetkové nároky na restituce, bylo vydáno v květnu roku 2021 a nabylo právní moci dne [datum]. Správní řízení vedené u Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu [územní celek] je vedeno pod sp. zn. [číslo]. Žalobkyně má za to, že skutečnost, že rozhodnutí bylo vydáno po necelých 30 letech od zahájení řízení, znamená nedodržení zákonného postupu, tj. nesprávný úřední postup v řízení. Žalobkyni tudíž z uvedeného důvodu vzniklo právo na náhradu nemajetkové škody podle zák. č. 82/1988 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen„ OdpŠk“). Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] uplatnila dne [datum] u žalované, konkrétně u její organizační složky, Ministerstva zemědělství, nárok na náhradu nemajetkové škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve věci uplatněného nároku na vydání zemědělského majetku podle § 9 odst. 1 ZoP k pozemkovým parcelám vedené v rámci správního spisu Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro [územní celek] pod sp. zn. [číslo]. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk se za nesprávný úřední postup považuje též porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Z uvedeného je patrné, že rozhodnutí ve věci žalobkyně mělo být vydáno mnohem dříve než po 25 letech, nicméně žalobkyně v rámci uplatnění svého nároku zohledňuje i složitost a zahlcení úřadu obdobnými návrhy a žádostmi. Nicméně lhůta potřebná k vydání rozhodnutí v délce 30 let, je dle názoru žalobkyně zcela neadekvátní a mimo rámec jakéhokoliv excesu v případě vydání rozhodnutí v obdobných věcech. Podle judikátu NS ČR Cpjn 206/2010 lze přiznat přiměřené zadostiučinění i 1ehdy, jestliže řízení, v němž došlo k nesprávnímu úřednímu postupu podle § 13 odst. 1, nebylo doposud pravomocně skončeno. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je nutno vycházet ze základní částky stanovené násobkem celkové doby řízení v letech či měsících a částky přiznávané za jednotku času řízení s následným připočtením či odečtením vlivu skutečností vyplývajících z kritérií obsažených v zák. č. 500/2004 Sb., nebo v konkrétním případě zák. č. 71/1967 Sb., citovaných mimo jiné i ve zmíněném judikátu Nejvyššího soudu. Z důvodu výše uvedených žalobkyně požadovala přiměřené zadostiučinění nemajetkové škody způsobené průtahy v řízení odpovídající částce min. 20 000 Kč za každý rok prodlení, kdy vzala na zřetel nikoliv pouze věk a úmrtí původních navrhovatelů a právních předchůdců, nýbrž i složitost případu, když žádost bylo možné vyřídit ve lhůtě 3 let, tudíž celkem požaduje újmu za 29 let 11 měsíců a 23 dnů průtahů v řízení ve výši 579 580 Kč, jakožto náhradu škody způsobené porušením zásady hospodárnosti, a vyřízením věci bez zbytečných průtahů. Žalobkyně do restitučního řízení vstoupila na základě dědického usnesení až dne [datum] spolu s dalšími dvěma dědici po právním předchůdci, [jméno] [příjmení], později [anonymizováno], tudíž za období od [datum] do [datum] určuje svůj nárok za uvedené období ve výši 1/3 z nároku původního žadatele, tj. jejího právního předchůdce vzhledem k existenci dalších dvou dědiců a nyní i žadatelů, kdy se jednalo o období v délce 4 roky 6 měsíců a 6 dní v částce 30 320 Kč (výpočet je určen částkou 20 000 Kč za každý rok průtahů s tím, že za první 2 roky řízení žalobkyně uplatňuje sníženou částku o 50%, tj. částku 10 000 Kč za rok a za každý měsíc průtahu požaduje částku 1 665 Kč a za každý den průtahů částku 55 Kč). Za další období žalobkyně požaduje částku již nesníženou, tj. částku 20 000 Kč za každý další rok průtahů v řízení. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uznala, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když celková délka správního řízení je nepochybně nepřiměřená se zřetelem k pravomocným rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 3. 2020, č. j. 12 C 225/2017-64, a ze dne 3. 2. 2021, č. j. 22 C 212/2017-86, kterými bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku restitučního řízení Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], kteří byli se žalobkyní účastníky téhož řízení. Proto žalovaná dne [datum] zaslala žalobkyni a dalším spolužadatelům návrh smírného řešení, který nebyl ze strany žalobkyně akceptován. Pokud jde o výši přiměřeného zadostiučinění, pak žalovaná vycházela z principů shora uvedených rozsudků, kdy základní částka činila 20 000 Kč za rok trvání řízení, přičemž za první dva roky se počítá pouze polovina této částky. Základní částku v souladu s výše uvedenými rozsudky soud ponížil o 20% z důvodů celkové složitosti řízení. Pokud jde o další modifikaci základní částky z důvodu sdílené újmy, snížil soud ve shora uvedených případech základní částku o 20% za situace, kdy vycházel z předpokladu, že řízení mělo tři účastníky. U Ministerstva zemědělství však stejný nárok vzneslo celkem 14 žadatelů. Se zřetelem k uvedené skutečnosti žalovaná shledala jako adekvátní snížení základní částky o 30% Celkem je tudíž podle žalované na místě snížit základní částku o 50% na 10 000 Kč za první dva roky a každý další rok trvání řízení. 3. Za stát jedná v této věci podle § 21a odst. 1 písm. b) o. s. ř. jeho organizační složka, konkrétně Ministerstvo zemědělství, které je současně ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) OdpŠk příslušným úřadem, neboť tvrzená újma způsobená nepřiměřenou délkou řízení pozemkového úřadu vznikla v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti právě tohoto ministerstva podle zák. č. 229/1991 Sb. 4. Soud vzal zřetel na skutečnost, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci této soudem. Jak soud zjistil z uplatnění nároku u Ministerstva zemědělství ze dne [datum] ve spojení s doručenkou, žalobkyně uplatnila u žalované dne [datum] nárok na náhradu nemajetkové a nemajetkové škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení ve věci restitučního nároku na vydání zemědělského majetku dle § 9 odst. 1 ZoP k pozemkové parcele č. PK [číslo] o výměře 59 m2 v k. ú. [část obce], k parcele č. PK [číslo] o výměře 971 m2, k parcele č. PK [číslo] o výměře 2150 m2 v k. ú. [část obce] a k dalším parcelám, jež jsou vedeny v rámci správního spisu Státním pozemkovým úřadem, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj pod sp. zn. [číslo]. S ohledem na § 14 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. má soud nárok za řádně uplatněný. 5. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze shodných tvrzení účastníků ve spojení s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj ze dne 31. 5. 2021, č.j. SPU 186643/2021, [číslo], s doložkou právní moci dne [datum], že restituční řízení týkající se nároku na vydání zemědělského majetku podle § 9 odst. 1 ZoP ke shora citovaným pozemkovým parcelám započalo před pozemkovým úřadem nejpozději podání žádosti dne [datum] a skončilo rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj pod č.j. SPU 186643/2021, [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. 6. Z nesporných tvrzení účastníků a z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 31. 5. 2021, č. j. SPU 186643/2021, [číslo], soud dále zjistil, že řízení o restitučním nároku na vydání zemědělského majetku – předmětné pozemkové parcely p.č. PK [číslo] bylo vedeno v rámci restitučního řízení o vícero nárocích pod sp. zn. [číslo]. Toto restituční řízení bylo zahájeno na základě čtyř podání doručených postupně Pozemkovému úřadu [územní celek], nyní Krajské