30 C 59/2020-23 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 21.4.2020 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobkyně domáhá plnění podle ustanovení § 55 odst. 1 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, podle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 2. Dle žalobního tvrzení žalobkyně svůj nárok odvozuje od dopravní nehody ze dne 10.9.2018, kdy došlo ke zranění poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který je pojištěncem žalobkyně a za jehož léčení odmítla žalovaná uhradit částku ve výši 422 602 Kč odpovídající 20% nákladů vynaložených na léčení poškozeného v souvislosti se zraněními utrpěnými při předmětné škodní události. 3. Žalovaná, která je pojistitelem žalobkyně – provozovatele drážního vozidla, a to na základě Pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů uzavřené dne 31.10.2013 mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], žalobou uplatněný nárok zcela neuznává. 4. Žalovaná činí nesporným, že provozovatel tramvaje, která měla účast na předmětné dopravní nehodě, byl ke dni vzniku dopravní nehody pojištěn u žalované, a to na základě Pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů ze dne 31.10.2013 se sjednanou spoluúčastí pojištěného provozovatele tramvaje ve výši 1 000 Kč, a že u žalované byl žalobkyní uplatněn nárok na regresní náhradu nákladů vynaložených žalobkyní na léčení poškozeného v celkové výši 2 113 010 Kč. 5. Žalovaná uhradila žalobci plnění ve výši 30% z částky nákladů léčení ve výši 2 113 010 Kč, a to se zohledněním sjednané spoluúčasti pojištěného. Uhrazena tak byla částka ve výši 632 903 Kč. 6. Žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, žalovaným má být [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba], jak plyne zejména z čl. 2, čl. 3 a čl. 6, písm. b) VPPOS 2005. 7. Podle názoru žalované ze znaleckého posudku, jež byl vypracován v trestním řízení jednoznačně vyplynulo, že na zavinění předmětné dopravní nehody nese větší podíl, a to min. ze 70 %, samotný poškozený, který vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost před jedoucí tramvaj, aniž by se podíval do směru, odkud tramvaj, se kterou měl následně kolizi, přijížděla. Z hlediska jednání poškozeného se jedná o jednání účastníka silničního provozu, které je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění. 8. Zákonný úrok z prodlení je požadován dnem následujícím po dni, kdy byla uhrazena částka 632.903 Kč. 9. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Nečinila sporným, že poškozený [jméno] [příjmení] byl účasten střetu tak, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě a že provoz škodícího tramvajového vlaku byl pro případ své odpovědnosti pojištěn u žalované. 10. Žalovaná ani nečinila sporným skutečnost, že náklady vynaložené žalobkyní na léčbu poškozeného zdraví [anonymizována dvě slova] v souvislosti s posuzovaným úrazovým dějem činily 2 113 010 Kč a že již žalobkyni uhradila (po odpočtení její spoluúčasti ve výši 1 000 Kč) 30 % z celkové částky ve výši 632 903 Kč. 11. Žalovaná má za to, že si poškozený újmu na zdraví zavinil ze 70 % tak, že vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost, aniž se podíval směrem, kterým tramvaj přijížděla a v tomto odkazuje na závěry znaleckého posudku z oboru silniční dopravy v rámci trestního řízení. 12. Soud z pojistné smlouvy [číslo] zjistil, že [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] a právní předchůdkyně žalované dne 3.10.2013 uzavřely mmj. škodové pojištění odpovědnosti za škodu, které se dle čl. 1, bod 1.. řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu (VPPOS 2005) a doplňkových pojistných podmínek pro pojištění obecné odpovědnosti za škodu podnikatele a průmyslu (DPP 2005). Pojistníkem je dle bodu 1. [ulice] [anonymizováno] [obec]. 13. Podle bodu 8.2.1 VPPOS 2005 se pojištění odpovědnosti vztahuje na pojištění odpovědnosti za škody, vzniklé zdravotní pojišťovně vynaložením nákladů na zdravotní péči v případě úrazu třetích osob (článek 2 bod 4 DPPP) a to až do limitu 50 000 000 Kč na (všechna) pojistná nebezpečí uvedená ve smlouvě. 14. Podle čl. 1, bodu 2. A čl. 3 VPPOS 2005 je pojištění za škodu sjednáno jako soukromé, pojištění škodové pro pojistná nebezpečí uvedená ve smlouvě. 15. Podle čl. 6, bod 1, písm. b) se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, podle čl. 2, bodu 4 DPPP 2005 se pojištění vztahuje i na náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch třetí osoby v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného. 16. Soud zjistil ze spisu Okresního státního zastupitelství v Ostravě sp. zn. 6 ZT 32/2019-26 a to zejména z Usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě č. j. 6 ZT 32/2019 ze dne 14. 8. 2019 a z protokolu o výslechu obviněné [jméno] [příjmení] ze dne 12.6.2019 a z protokolu poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne 27.11.2018, že řidička tramvaje [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. [jméno] [příjmení] v plném rozsahu doznala své zavinění na dopravní nehodě a vyslovila lítost, že poškozenému způsobila zranění a zajímala se o jeho zdravotní stav. V rámci omluvy složila na účet Krajského státního zastupitelství v Ostravě peněžitou částku ve výši Kč 10 000 určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a poškozenému poskytla finanční pomoc ve výši Kč 15 000 nad rámec plnění pojišťovny. 17. Přečinu těžkého ublížení na zdraví se řidička tramvaje [jméno] [příjmení] dopustila tím, že při dojíždění drážního vozidla - tramvaje (dále jen tramvaj) v Ostravě – Heřmanicích na ulici Výškovické do zastávky„ Zábřeh vodárna“, došlo k dopravní nehodě, při které se střetla tramvaj řízená řidičkou [jméno] [příjmení] s poškozeným [jméno] [příjmení], který neočekávaně, aniž se podíval směrem k přijíždějící tramvaji, vstoupil do kolejiště. Při předmětné dopravní nehodě utrpěl poškozený zranění: oděrky kůže na temeni hlavy, zhmoždění nosu s otokem, tržné rány sliznice horního rtu a pravého lokte, oděrky kůže na prstech levé ruky, zlomeninu spodiny lební vpravo, vícečetné zlomeniny obličejového skeletu, zlomeninu krčku a velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeniny vnitřních konců obou klíčních kostí, sériové zlomeniny žeber (vpravo 2. – 4. žebra, vlevo 2. - 5. žebra), nalomení vnitřního kondylu levé stehenní kosti a horního konce levé holenní kosti, zhmoždění levostranného čelního laloku mozku, pneumothorax vpravo, hemothorax vlevo, natržení hrudí srdečnice za odstupem levostranné podklíčkové tepny s krvácením do měkké tkáně mezihrudí. 18. Poškozený [jméno] [příjmení] v den škodné události vystoupil z tramvaje na zastávce nacházející se proti domu v němž bydlí a šel po zastávce k přechodu pro chodce na konci zastávky, aby přešel vozovku s kolejištěm na druhou stranu ulici a více si již nepamatuje, probudil se v nemocnici. 19. Dále soud zjistil ze Znaleckého posudku [číslo] ing. [jméno] [příjmení] vypracovaném v trestním řízení, že„ Z technického hlediska příčinou vzniku dopravní nehody bylo, že poškozený chodec vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost před jedoucí tramvají vzhledem k rychlosti jízdy tramvaje, aniž by se podíval do směru, odkud tramvaj, se kterou měl následně kolizi, přijížděla. Jako další příčinu vzniku dopravní nehody lze považovat, že řidička tramvaje viděla na přechodu pro chodce před koridorem tramvaje stát muže, který se díval na opačnou stranu, do protisměru jízdy tramvaje. V té době se nacházela ve vzdálenosti cca 92m před místem střetu a svou jízdu zpomalovala pouze mírným přibrzďováním, tedy nevytvořila si podmínky pro případné zastavení tramvaje před případným vytvořením překážky v jízdě poškozeným chodcem. V době, kdy řidička tramvaje muže poprvé viděla stát na přechodu pro chodce před tramvajovým koridorem, měla k dispozici dostatečnou vzdálenost a tedy i možnost bezpečným způsobem zpomalit tak, aby případně byla schopna před chodcem zastavit.“ ………“ Možnosti zabránění dopravní nehodě ze strany řidičky tramvaje:„ Řidička tramvaje měla možnost svou jízdu zpomalit, kdyby začala tramvaj zpomalovat brzdným zpomalením 0,9m/s2 ve vzdálenosti, kdy poprvé spatřila chodce stát na přechodu pro chodce před tramvajovým koridorem. V daném případě by si vytvořila podmínky pro případné zastavení před přechodem pro chodce. Pokud by rychlost jízdy zpomalila na rychlost do 28km/h v místě, kde začala reagovat na pohyb chodce do tramvajového kolejiště (19m před místem střetu), tramvaj z této rychlosti by zastavila před rovinou střetu.“ ….. Možnosti zabránění dopravní nehodě ze strany poškozeného chodce:„ Poškozený chodec měl možnost dané dopravní nehodě zabránit, kdyby před vstupem z přechodu pro chodce do tra