31 C 121/2019 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně podala dne 13. 9. 2019 u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobu o zaplacení shora uvedené částky s tím, že dne 23. 8. 2016 byla vozidlem [registrační značka] řidiče [jméno] [příjmení] způsobena dopravní nehoda, při níž došlo k totální škodě na vozidle žalobkyně. Žalovaná je pojistitelem škodícího vozidla v rozsahu pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná shledala odpovědnost svého klienta za vzniklou škodu a nárok žalobkyně na pojistné plnění. Žalobkyně uplatnila u žalované nároky na pojistné plnění z titulu ušlého zisku, materiální škody na vozidle a vícenákladů vynaložených na pořízení náhradního vozidla. Nárok na pojistné plnění z titulu ušlého zisku byl uspokojen. Nárok na pojistné plnění z titulu materiální škody na vozidle byl uspokojen zčásti a zčásti odmítnut, nárok na pojistné plnění z titulu vícenákladů vydaných na pořízení vozidla byl odmítnut zcela. Při dopravní nehodě došlo k následujícím poškozením vozidla: byl poškozen sklápěčkový nákladní automobil tov. zn.: [anonymizováno], typového označení [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [registrační značka], datum první registrace vozidla 21. 1. 2008, stav počtu najetých kilometrů ke dni nehody [číslo] km. S ohledem na totální škodu na vozidle, byly prodány zbytky vozidla za částku 384.298 Kč, přičemž žalovaná v této souvislosti dále poskytla žalobkyni dne 12. 9. 2016 pojistné plnění ve výši 739.703 Kč. Žalobkyně tak získala finanční náhradu za poškozené vozidlo v celkové výši 1.124.001 Kč. Po škodné události započala žalobkyně s vyhledáváním náhradního vozidla, které by svojí specifikací a technickým stavem co nejvíce odpovídalo původnímu vozidlu. Dne 30. 9. 2016 byl žalovanou pořízen sklápěčkový nákladní automobil, tov. zn.: [anonymizováno], typového označení [anonymizována dvě slova] [číslo], [registrační značka], datum první registrace vozidla 23. 7. 2010, stav tachometru [číslo] km. Vozidlo bylo zakoupeno od [právnická osoba] [anonymizováno] GmbH, se sídlem [adresa], [příjmení] republika, za cenu 49.500 EUR. Při kurzu 27,02 Kč 1 EUR platnému ke dni vystavení faktury, činila cena vozidla 1.337.490 Kč. Rozdíl mezi kupní cenou náhradního vozidla a finanční náhrady za poškozené vozidlo představuje částku 213.489 Kč. Tento nárok, který žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 18. 4. 2018, byl žalovanou dne 20. 11. 2018 odmítnut jako neoprávněný. Dovoz vozidla z Itálie na adrese [adresa], provincie Brescia do ČR, zajistila žalobkyně svým vozidlem [anonymizována dvě slova] (nákladní tahač návěsů) [registrační značka] a prostřednictvím svých zaměstnanců [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve dnech 3. až 5. 10. 2016. Žalobkyně takto vynaložila provozní náklady použitého vozidla, představující náklady na pohonné hmoty, mzdové náklady a ostatní náklady, které lze vyčíslit částkou 45 Kč na kilometr jízdy. Při ujetí trasy [číslo] km činily tyto náklady částku 69.255 Kč. Další náklady činilo mýtné v částce 14.704 Kč (544,21 EUR) a náklady na cestovní náhrady zaměstnanců v částce 5.675 Kč (210 EUR). Celkem žalobkyně vynaložila na dovoz vozidla minimálně částku 89.634 Kč. Tento nárok, který žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 15. 5. 2017, byl žalovanou dne 13. 7. 2017 odmítnut jako neoprávněný. Podle § 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné ke zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit. Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu, přičemž ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění nebo podat poškozenému písemné vysvětlení k těm uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření. Vzhledem ke shora uvedeným pravidlům žalobkyně dovozuje, že žalovaná je v prodlení s úhradou pojistného plnění z titulu vícenákladů na pořízení náhradního vozidla v částce 89.634 Kč od 14. 7. 2017 a v částce 213.489 Kč od 19. 7. 2018. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyni žádný takový nárok, jaký je uplatněn žalobou, nevnikl a vzniknout ani nemohl. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení pojistného plnění. Pokud jde o žalobou uplatněný nárok, žalobkyně po žalované požaduje vyplatit na pojistném plnění částku celkem ve výši 303.123 Kč. Tato částka přitom sestává jednak z částky 213.489 Kč přestavující rozdíl mezi obvyklou cenou zničeného vozidla – vozidla tovární značky [anonymizována tři slova] [číslo] (dále jen jako„ předmětné vozidlo“) a cenou žalobkyní nově pořízeného vozidla a jednak z částky 89.634 Kč přestavující žalobkyní vynaložené náklady na dovoz nově pořízeného vozidla ze zahraničí. Škodou se obecně rozumí rozdíl mezi majetkovým stavem poškozeného před nehodou a po nehodě. V daném případě se jednalo o totální škodu, a tudíž lze konstatovat, že škodou se v daném případě rozumí hodnota předmětného vozidla vyjádřená jeho obvyklou cenou k datu vzniku pojistné události. Obvyklá cena předmětného vozidla byla takto stanovena na částku ve výši 1.124.001 Kč a hodnota použitelných zbytků vozidla na částku ve výši 384.298 Kč. Rozdíl mezi uvedenými sumami (částka ve výši 739.703 Kč) pak byl ze strany žalované pojišťovny žalobkyni vyplacen jako pojistné plnění. Je tedy zřejmé, že se žalobci dostalo stoprocentní náhrady za předmětné vozidlo, a tudíž byla žalobkyně (pokud jde o náhradu za předmětné vozidlo) zcela uspokojena. Pokud tedy žalobkyně požaduje ještě doplatek do ceny nově pořízeného vozidla, pak se jedná o požadavek zcela zjevně neopodstatněný, neboť doplatek již nepředstavuje žádnou škodu, která by vznikla v příčinné souvislosti s pojistnou událostí. Žalobkyně od žalované obdržela pojistné plnění odpovídající hodnotě předmětného vozidla a dále je na žalobkyni, jakým způsobem s takto obdrženými peněžními prostředky naloží. Žalovaná plně respektuje právo žalobkyně pořídit si za obdržené pojistné plnění jiné, a třeba i dražší vozidlo, nicméně toto v žádném případě nemůže založit právo poškozeného žádat po žalované pojišťovně pojistné plnění odpovídající rozdílu mezi cenami a jít tak k tíži žalované. Žalovaná měla povinnost vyplatit žalobci částku odpovídající hodnotě předmětného vozidla a této své povinnosti bezvýjimečně dostála. Navíc žalovaná vyplatila žalobkyni rovněž pojistné plnění odpovídající ušlému zisku za dobu od vzniku pojistné události až do pořízení nového vozidla (celkem se jednalo o částku ve výši 104.969 Kč). Žalovaná respektuje, že v příčinné souvislosti vznikly žalobci rovněž další ztráty, a ty žalovaná také odškodnila. Pořízení novějšího a dražšího vozidla však již není v příčinné souvislosti se vzniklou událostí. Žalovaná je tak zcela přesvědčena, že žalobkyni poskytla pojistné plnění plně kompenzující vzniklé škody (jakož i související ztráty). Žalobkyní nově pořízené vozidlo je novější a má lepší parametry. Zatímco předmětné vozidlo bylo poprvé registrováno dne 21. 1. 2008, jeho nájezd ke dni vzniku pojistné události činil 235.000 km, maximální výkon tohoto vozidla byl 315 kW a toto vozidlo splňovalo emisní normu EURO 3, nově pořízené vozidlo je novější (první registrace vozidla byla v roce 2010), má téměř totožný nájezd (252.361 km), má vyšší výkon motoru (340 kW) a zejména splňuje vyšší emisní normu (EURO 5). Tomuto pak také odpovídá vyšší pořizovací cena, která činila 49.500 EUR (v přepočtu 1.337.490 Kč. Pokud žalobkyně pořídila nové vozidlo za obvyklou cenu, pak se majetková hodnota tohoto vozidla (a tedy majetkový stav žalobce) rovná jeho pořizovací ceně. Pokud by tedy žalovaná pojišťovna vyplatila na pojistném plnění částku 1.337.490 Kč, pak by na straně žalobkyně nedošlo pouze ke kompenzaci úbytku majetkových hodnot, ale došlo by k jeho obohacení o částku ve výši 213.489 Kč, neboť právě o tuto částku by byl majetkový stav po pojistné události vyšší oproti majetkovému stavu před ní. Z tohoto důvodu žalovaná pojišťovna nemohla požadavek žalobkyně akceptovat. To samé pak platí ve vztahu k uplatněným nákladům spojeným s dovozem nového vozidla ze zahraničí. Žalovaná opět plně respektuje právo žalobkyně vybrat si jako náhradu jakékoliv vozidlo, a to kdekoliv na světě. Tyto vícenáklady však již nejsou v příčinné souvislosti se vznikem pojistné události, neboť tyto náklady souvisí jen s tím, že žalobce převážel náhradní vozidlo z Itálie. Prodejce tohoto vozidla byla přitom rakouská společnost, takže žalovaná ani nerozumí tomu, z jakého důvodu bylo vozidlo převáženo právě z Itálie, a tím spíše nerozumí, proč by tyto náklady na dopravu měla hradit (v žádném případě se nejedná o škodu, kterou by způsobil u žalované odpovědnostně pojištěný řidič). Nicméně i když žalovaná odhlédne od zjevné neopodstatněnosti tohoto nároku žalobce, nelze přehlédnout ani skutečnost, že žalobkyně neuvádí, jakým způsobem dospě