39 C 25/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

25. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 26. Podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištěným rozumí ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 27. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 28. Podle § 2914 věty první občanského zákoníku ten, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. 29. Podle § 2927 odst. 1 věty první občanského zákoníku ten, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. 30. Podle § 2927 odst. 2 občanského zákoníku povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 31. Podle § 47 odst. 4 zákona o provozu na pozemních komunikacích dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel včetně přepravovaných věcí částku 100 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni a) neprodleně ohlásit dopravní nehodu policistovi, b) zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel; musí-li se však situace vzniklá dopravní nehodou změnit, zejména je-li to nutné k vyproštění nebo ošetření zraněné osoby nebo k obnovení provozu na pozemních komunikacích, především provozu vozidel hromadné dopravy osob, vyznačit situaci a stopy, c) setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody. 32. Podle § 47 odst. 5 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle. 33. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu soud dospěl k těmto právním závěrům. 34. Z provedeného dokazování nade vší pochybnost vyplynulo, že zaměstnanec žalované, pan [jméno] [příjmení], jako viník dopravní nehody se škodou vzniklou třetí osobě, [právnická osoba] [anonymizováno], opustil bezprostředně po nehodě dne [datum] místo dopravní nehody u hotelu [anonymizováno] v [obec], a to bez jakéhokoliv důvodu hodného zvláštního zřetele. Pan [anonymizováno] tím, že po způsobení dopravní nehody z místa, kde k nehodě došlo, odjel a nevyčkal příjezdu policie, navíc nehodu ani nenahlásil, zásadním způsobem porušil svou zákonnou povinnost, jak po způsobení dopravní nehody jednat. Tím nejen, že naplnil skutkovou podstatu celkem pěti přestupků, za něž byl následně potrestán rozhodnutím [stát. instituce], ale svým jednáním též založil povinnost žalované jako pojištěného uhradit žalobkyní jako pojistitelem vynaložené náklady na úhradu jí způsobené škody třetí osobě, [právnická osoba] s.r.o. 35. Ust. § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla přitom jasně a bez nutnosti naplnění dalších podmínek stanovuje, že pokud viník – pojištěný, odjede od dopravní nehody, má vůči němu pojistitel právo na náhradu vynaloženého plnění, tj. nákladů na zaplacenou náhradu škody (postih). V případě, že se jedná o zaměstnance pojištěného, uplatní se § 2914 občanského zákoníku, podle kterého se stejná pravidla odpovědnosti uplatní také tehdy, pokud se porušení uvedené povinnosti dopustí zaměstnanec pojištěného, neboť za jeho jednání odpovídá pojištěný, jako by jej způsobil sám. Žalovaná jako pojištěná právnická osoba je tak odpovědná za porušení právní povinnosti svým zaměstnancem, řidičem panem [příjmení]. Bylo přitom prokázáno, a účastníci tuto skutečnost ani nerozporovali, že pan [příjmení] způsobil škodu na vybavení hotelu [anonymizováno] a na budově tohoto hotelu, přičemž na místě dopravní nehody nesetrval, odjel z něj a vrátil se až na pokyn policie. Takto se pan [příjmení] též sám opakovaně vyjádřil v průběhu řízení o přestupku, a to v podaném odporu a při následném ústním jednání. 36. Soud přitom neshledal důvod pro zpochybnění skutkových zjištění učiněných v řízení o přestupku pana [příjmení] před [stát. instituce] a obsaženým v rozhodnutí o přestupku ze dne [datum], které žalovaná rozporovala. Je tomu tak jednak proto, že popis skutkového děje odpovídá výsledkům šetření správního orgánu i vyjádření samotného pana [příjmení] v řízení o předmětném přestupku, jednak proto, že proti rozhodnutí o přestupku ze dne [datum] pan [příjmení] neuplatnil opravný prostředek a rozhodnutí dne [datum] nabylo právní moci. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je tak soud rozhodnutím o přestupku (tj. že se přestupek stal a kdo jej spáchal) vázán. 37. Postih dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dopadá na situace, kdy pojištěný, resp. v projednávané věci zaměstnanec pojištěného, za jehož jednání je žalovaná jako pojištěný odpovědná, bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost, kterou mu zákon ukládá v souvislosti s úkony, které je potřebné učinit po dopravní nehodě a při nichž je významná součinnost zúčastněných osob. Podle § 47 odst. 3, 4 a 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích je pojištěný mj. povinen sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu policistovi, neopouštět místo dopravní nehody ani jinak znemožnit zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody a konečně oznámit předepsaným způsobem škodnou událost pojistiteli. 38. V projednávané věci se uplatnily podmínky dle § 47 odst. 4 a 5 zákona o pozemních komunikacích, neboť došlo ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, [právnická osoba] [anonymizováno] dle § 47 odst. 5 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Přestože pak povinnost účastníka setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody § 47 odst. 4 písm. c) zákona o provozu na pozemních komunikacích není v § 47 odst. 5 tohoto zákona výslovně zmíněna, je nutno ze smyslu právní úpravy dovodit, že jde o terminologickou zkratku, neopisující znovu katalog povinností účastníků nehody, který musí být nutně shodný. Není totiž rozumného důvodu spatřovat rozdíl mezi požadavky na počínání účastníků nehody, kterou je potřeba vyšetřit, jen proto, že se liší důvody, pro které jim oznamovací povinnost vznikla. Proto i za podmínek uvedených v § 47 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích je oznamovací povinnost spojena nejen s ohlášením nehody policistovi, nýbrž i s dalšími povinnostmi, jejichž účelem je řádné zjištění skutkového stavu dopravní nehody, včetně nutnosti setrvat na místě nehody. Tomu odpovídá též § 47 odst. 4 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, který stanoví pro účastníka dopravní nehody povinnost zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody. Zaměstnanec žalované, pan [příjmení], přitom nejen, že místo nehody krátce po jejím způsobení opustil a dále pokračoval v rozvážce zboží, čímž současně bránil řádnému vyšetření dopravní nehody, a tak porušil uváděné ust. § 47 odst. 4 písm. c) a b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, ale nehodu ani nenahlásil, což bylo v rozporu se zákonnou povinností v § 47 odst. 4 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích. 39. Soud nevzal za důvody hodné zvláštního zřetele, které by žalovanou jako pojištěnce zbavovaly povinnosti uhradit žalovanou částku, to, že měl pan [příjmení] v den dopravní nehody jiné zákazníky a mražené maso v chladicím boxu ve vozidle. Důvodem hodným zvláštního zřetele je podle ustálené judikatury např. ohrožení života nebo zdraví osob či ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Žalovanou tvrzený důvod spočívající v nebezpečí zkažení masa, které pan [příjmení] převážel, mezi tyto důvody nespadá. Stejně je tomu i s nutností převézt zboží pro jiné zákazníky. Kdyby soud na tyto důvody jako na důvody zvláštního zřetele hodné přistoupil, jednalo by se o nepřípustnou relativizaci uplatnění tohoto ze své povahy výjimečného právního institutu a nepřímo také o schvalování jednání, které je v rozporu nejen se zákonem, konkrétně § 47 odst. 4 a 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích, ale též s dobrými mravy. Platí totiž, že účastníci smí opustit místo dopravní nehody jen na nezbytně nutnou dobu, aby přivolali pomoc zraněným nebo zajistili bezpečnost silničního provozu (odklidili pře