41 C 131/2018-214 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se domáhají žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění následných podání na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili žalobci tak, že jim byla způsobena škoda ve výši celkem [částka] v příčinné souvislosti s rozhodnutím Státního pozemkového úřadu - Krajského [anonymizováno] úřadu [anonymizována tři slova]. Prahu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] (dále též jen„ předmětné rozhodnutí"), jímž úřad (dále též jen„ správní orgán“) rozhodl na základě § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů („ dále též jen zákon o půdě“) tak, že žalobci jako žadatelé nejsou vlastníky id. vlastnického podílu [anonymizováno] (každý ze žalobců) nemovitostí pozemku PK parc. [číslo] role o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] role o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] role o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] role o výměře [anonymizována dvě slova] m² a pozemku PK parc. [číslo] role o výměře [anonymizována dvě slova] m², vše v k.ú. [část obce], okres [okres], hl. m. [okres] (dále též jen„ předmětné pozemky“). Správní orgán dospěl závěru, že nejsou splněny podmínky stanovené zákonem o půdě pro to, aby každému z žalobců připadl kromě uvedeným rozhodnutím dotčený spoluvlastnický podíl na předmětných pozemcích, když tyto údajně náleží jiným oprávněným osobám, včetně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobci uvedené rozhodnutí Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. Prahu považují za nezákonné ve smyslu ust. § 5 písm. a) a § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OdškZ“) a věcně nesprávné, založené na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a nesprávném právním posouzení, přičemž v jeho důsledku byli dotčeni na svých právech (zejména na právu vlastnickém), neboť tímto rozhodnutím jim nebylo přiznáno vlastnické právo k předmětným pozemkům v rozsahu, v jakém jim po právu náleží, z důvodu, že byl v rozporu s právními předpisy přiznán - již dříve, a to v řízení, jehož žalobci nebyli účastníky - spoluvlastnicky podíl na předmětných pozemcích PhDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], ačkoli jeho restituční nárok zanikl v důsledku marného uplynutí zákonné lhůty (§ 13 odst. 4, 5 zákona o půdě) pro jeho uplatnění. Předmětné rozhodnutí považují žalobci za nezákonné a nesprávné, protože není v souladu se zákony a ostatními právními předpisy a nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci, jak vyžaduje § 46 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu, a při jeho vydání Státní pozemkový úřad - Krajský pozemkový úřad pro hl. m. Prahu porušil svou povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si opatřit potřebné podklady pro rozhodnutí, jež plyne z § 32 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., správního řádu. Předmětným rozhodnutím byli žalobci dotčeni na svém vlastnickém právu, neboť jim nebylo přiznáno vlastnické právo k pozemkům v rozsahu, v jakém jim po právu náleží, v důsledku čehož se majetek žalobců nerozšířil tak, jak se po právu rozšířit měl, a tedy žalobcům vznikla škoda, za kterou stát objektivně odpovídá. Vyčíslená škoda představuje součet obvyklých tržních cen spoluvlastnických podílů na pozemcích shora uvedených o velikosti id. [číslo] kalkulovaných v žalobě blíže popsaným způsobem. Uspokojení nároku, uplatněného následně žalobou v projednávané věci, žalobci dopisem ze dne [datum] žalovaná odmítla dopisem ze dne [datum]. V daném případě se jedná dle žalobců o situaci, kdy je nutno posoudit zjevnou nezákonnost nezákonného rozhodnutí vyplývající z předložených listinných důkazů v materiálním slova smyslu, nikoli nepřípustně formalisticky lpět na formálním zrušení či změně nezákonného rozhodnutí. Žalobci na podporu svého stanoviska odkázali na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1774/08, v němž Ústavní soud vyslovil:„ Podle čl. 36 odst. 3 Listiny každý má právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Jestliže obecné soudy zjevně přehlížely skutečnosti nasvědčující v projednávané věci splnění podmínek odpovědnosti státu v materiálním slova smyslu a současně interpretovaly ustanovení zákona způsobem, jenž odpovědnost státu de facto vylučuje, porušily nejen čl. 36 odst. 3 a čl. 4 odst. 4 Listiny, ale zasáhly rovněž stěžovatelovo právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny a tím nedostály imperativu uloženému jim v čl. 90 Ústavy.“ Žalobci dále akcentovali, že na projednávaný případ nelze aplikovat ust. § 21 zákona o půdě a nedůvodnost, jakož i nemravnost žalovanou vznesené námitky promlčení žalobou uplatněného nároku. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby pro neexistenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu a tedy absenci jedné ze základních podmínek odpovědnosti žalované ve smyslu uvedeného zákona. K věci dodala, že žalobci naříkané rozhodnutí bylo z jejich strany napadeno žalobou podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), avšak ve věci dosud nebylo soudem pravomocně rozhodnuto. Žalovaná na podporu svého stanoviska odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. února 2006, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že„ Podmínkou odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je, že toto pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Soud, rozhodující o žalobě na náhradu škody proti státu, není oprávněn posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem.“, či na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. května 2004, sp. zn. 25 Cdo 593/2003, v němž Nejvyšší soud konstatoval:„ …dokud nebylo pravomocně skončeno řízení následující po zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost, nelze je považovat za nezákonné ve smyslu § 8 odst. 1,3 zákona č. 82/1998 Sb.“, a dále např. v rozsudku ze dne 23. srpna 2011, sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 Nejvyšší soud uvedl:„ [obec] vázanosti soudu rozhodujícího o žalobě na náhradu škody proti státu předchozím rozhodnutím, rušícím rozhodnutí škodní, vede též k tomu, že rozhodnou skutečností jsou důvody zrušení rozhodnutí k nimž se rozhodující soud přihlásil v odůvodnění svého rozsudku, nikoliv důvody, pro něž by snad příslušný soud škodní rozhodnutí zrušit mohl, pročež soudu rozhodujícím o žalobě o odškodnění nepřísluší tato„ další“ pochybení sám vyhledávat a právně posuzovat.“ Žalovaná má dále za to, že pokud oprávněná osoba byť neúspěšně uplatní svůj restituční nárok, není aplikace ustanovení § 21 zákona o půdě možná (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1550/13, dále např. sp. zn. IV. ÚS 198/01). Žalovaná vznesla též námitku promlčení žalobou uplatněného nároku s ohledem k tomu, že rozhodnutí, jimiž byly PhDr. [jméno] [příjmení] předmětné nemovitosti vydány, byla vydána v roce 2000, rozhodnutí, které za nezákonné označují žalobci, pak nabylo právní moci [datum] a nárok, uplatněný žalobou, byl uplatněn teprve [datum], [datum] byl vyřízen a žaloba byla podána [datum]. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané tyto rozhodné skutečnosti (skutkový stav): Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu - Krajského pozemkového úřadu pro hl m. Prahu ze dne 27. 1. 2015, č.j. PÚ 4392/92/12 bylo rozhodnuto na základě § 9 odst. 4 zákona o půdě tak, že žalobci jako žadatelé (oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona o půdě) nejsou každý jeden z nich vlastníky id. spoluvlastnického podílu 1/6 nemovitostí (tedy ve vztahu k celku id. 2/6) pozemků PK parc. [číslo] druh pozemku role, o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] druh pozemku role, o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] druh pozemku role, o výměře [anonymizována dvě slova] m², pozemku PK parc. [číslo] druh pozemku role, o výměře [anonymizována dvě slova] m² a pozemku PK parc. [číslo] druh pozemku role, o výměře [anonymizována dvě slova] m², vše v katastrálním území Horní Počernice, okres [okres]. Toto rozhodnutí nabylo právní moci doručením všem účastníkům řízení podle § 52 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 9 odst. 6 zákona a obsahuje poučení, že se proti němu nelze odvolat, lze jej však napadnout žalobou ve lhůtě dvou měsíců od doručení u obvodního soudu, v jehož obvodu nemovitost leží a to podle § 247 odst. 1, § 249 odst. 1 a § 250 odst. 2 o.s.ř. Není sporu o tom, že žalobci toto rozhodnutí uvedenou žalobou napadli, žaloba byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze d