64 C 29/2019-84 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou k soudu dne 14. 2. 2019 domáhal na žalované zaplacení částky 2.500.774,26 Kč. Uvedl, že dne 17. 2. 2015 došlo k požáru rodinného domu [adresa], v obci [obec] [obec], okres [okres], ve vlastnictví žalobce. Věc šetřila Policie, která nezjistila pachatele a usnesením ze dne 21. 3. 2015 věc odložila. Na domě vznikla škoda, která byla již částečně reparována z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 10. 2. 2015 v průběhu soudního sporu ve věci sp. zn. 64 C 28/2016 mezi shora uvedenými účastníky, a to ve výši (pokud jde o škodu na nemovitosti) 1.799.000 Kč. Šlo o částku, která je vyjádřením časové ceny nemovitosti a byla poskytnuta žalovanou jako pojistné plnění na základě čl. 6 bodu 2 DPPSO 3 pojistné smlouvy. Pojistnou událost evidovala žalovaná pod [číslo]. Žalobce vybudoval na místě pojištění novou stavbu [adresa], včetně plotu vrat a vrátek, která byla poškozena při požáru. Má za to, že mu vznikl nárok na pojistné plnění za rodinný dům ve výši 4.240.000 Kč ve smyslu bodu [anonymizováno] PS. Škodu na vedlejších stavbách odhadoval na částku 20.000 Kč O zahájení stavby informoval žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2017, a předložil i pravomocné Rozhodnutí stavebního [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 1. 3. 2017 o umístění stavby, a vyzval ji k plnění. Tuto výzvu bylo lze považovat nepochybně přinejmenším za žádost o zálohu na obnovu domu. Starou stavbu bylo nutno odstranit z hygienických i ekonomických důvodů, jak stanovil soudní znalec z oboru ekonomika ing. [jméno] [příjmení] ve svém posudku ze dne 1. 4. 2015. Žalovaná však spekulovala, že požár způsobil úmyslně žalobce, a podala na něho trestní oznámení, které se ukázalo neopodstatněným. Věc byla usnesením Policie, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], ze dne 10. 8. 2015, odložena. Před tímto rozhodnutím nebylo možné, aby žalobce podnikal kroky k demolici stavby, natož k zahájené nové stavby. Už tím ztratil žalobce půl roku času. Dne 9. 9. 2015 předložil žalobce stavebního [stát. instituce] podklady pro rozhodnutí o odstranění stavby [adresa], rozhodnutím pod č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne 7. 12. 2015 úřad vyhověl, právní moc nastala 29. 12. 2015. V ten okamžik, více jak 10 měsíců po škodě, a více jak 4 měsíce po úředním potvrzení, že žalobce není žhářem, neměl žalobce ještě ani plnění či zálohu za zcela v tu dobu již nesporné plnění v časové ceně (později poskytnuté v částce 1.799.000 Kč), a byl nucen se ho domáhat průběžně nejprve po mnoha urgencích mailem a telefonem, předžalobní výzvou ze dne 22. 7. 2015 a konečně žalobou ze dne 23. 2. 2016. Plnění ve výši 1.799.000 Kč obdržel žalobce poukazem ze dne 13. 4. 2016, téměř rok po škodné události. Sama skutečnost, že žalovaná plnila, aniž by čekala na výsledek sporu, svědčí o tom, že si dobře byla vědoma oprávněnosti nároku, přesto svévolně plnění zadržovala, a svým chováním donutila žalobce, aby se nároku domáhal žalobou. Žalovaná svých jednáním už tehdy porušila ust. 2798 NOZ. K neplnění, a neposkytnutí alespoň zálohy, zejména po rozhodnutí Policie ze dne 10. 8. 2015, neměla žádný rozumný důvod. Znalecké posudky [anonymizováno]. [příjmení] z 18. 10. 2015 a [anonymizováno]. [příjmení] ze dne 1. 4. 2015 měla k dispozici, a uměle likvidaci protahovala např. tím, že si nechala až dne 4. 3. 2016 vypracovat znalecký posudek [číslo] 2016 znalcem pro obor ekonomika [jméno] [příjmení], který dospěl ke stejným hodnotám, jako erudovaný znalec [příjmení]. [příjmení] před ním, což se dalo s ohledem na kvalitu posudku [anonymizováno]. [příjmení]. Pokud by byla měla žalovaná skutečné pochybnosti o závěrech posudku, nabízelo by se, že zadá další posudek některému ústavu, což se nestalo; proto i tato skutečnost vede žalobce k tomu, aby spatřoval v chování žalované šikanu a poškozování jeho zájmů záměrně prodlužovaným likvidačním řízením. Žalobce poté, co obdržel výše zmíněné plnění od pojišťovny, teprve poté mohl začít s odstraňováním staré stavby. Od června 2016 do konce září 2016 pak jednal s projektanty a vyřizoval hypoteční úvěr, protože bylo zřejmé, že žalovaná se, jak se později také ukázalo, k poskytnutí zálohy na vybudování nové stavby mít nebude. Žádost o stavební povolení podal žalobce dne 31. 10. 2016, tomu bylo rozhodnutím ze dne 1. 3. 2017 vyhověno, právní moc nastala 9. 5. 2017 O zahájení stavby informoval žalovanou dopisem ze dne 30. 5. 2017, a předložil pravomocné Rozhodnutí stavebního úřadu [obec] ze dne 1. 3. 2017 o umístění stavby, a vyzval ji k plnění. Žalovaná tak zdržela porušením svých povinností, včetně svévolného vyvolání vyšetřování žalobce o řadu měsíců, a nevyplacením záloh mu znemožnila stavbu včas dobudovat. Stavbu musel žalobce vybudovat ze svých prostředků, resp. za pomoci úvěru u ČSOB. Již zaplacené úroky z úvěru činí za rok 2017 částku 11.804,23 Kč a za rok 2018 částku 29.724,60 Kč, celkem 41.528,83 Kč. Co do výše plnění požaduje žalobce: za škodu na nemovitosti 4.240.000 Kč minus vyplacené plnění v částce 1.799.000 Kč tj. 2, 441.000 Kč, resp. částku 2, 440.000 Kč po odečtení spoluúčasti ve výši 1000 Kč za poškozené vedlejší stavby 20.000 Kč minus 754,57 Kč (již poskytnutá částka za plot) = 19.245,43 Kč a za dosud zaplacené úroky z úvěru částku 41.528 Kč. Celkem jde o částku 2, 500.774,26 Kč. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala, že dne 15. 11. 2012 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena pojistná smlouva [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti občanů (dále jen PS). Smlouvou bylo sjednáno mj. Pojištění obytných budov a souvisejících staveb ve variantě Standard, přičemž předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese [adresa žalobce]. Výši pojistné částky k pojištění stavby si žalobce stanovil s účinností od 26. 6. 2014 ve výši 3.500.000 Kč. Týden před požárem pak požadoval navýšení pojistné částky na 4.240.000 Kč a to s účinností od 10. 2. 2015. Sjednané Pojištění se řídilo smlouvou a příslušnými pojistnými podmínkami, které jsou její nedílnou součástí, konkrétně Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku občanů VPPMO [rok] (dále jen VPPMO) a Doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění obytných budov a souvisejících staveb DPPSO 3 (dále jen DPPSO), jakož i ujednáními uvedenými pro sjednaná pojištění. Smlouva byla sjednána v režimu zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě zahájila žalovaná šetření oznámené pojistné události. V průběhu šetření byla mj. vyžádána od žalobce zpráva hasičů o příčině vzniku požáru. Jako jediná možná verze vzniku požáru bylo stanoveno úmyslné zapálení objektu. V této zprávě se uvádí, že došlo„ ke vzniku požáru po nenásilném vniknutí do objektu (objekt uzamčen – dveřní a okenní otvory neporušené v době příjezdu první zásahové jednotky PO)“. Je tedy zřejmé, že požár založila osoba, která měla od budovy klíče. Jedinou osobou, která měla klíče od budovy, byl dle jeho vlastního tvrzení, žalobce. Žalovaná dále zjistila, že objekt byl nejméně od r. 2013 neužíván a žalobce inzeroval prodej pozemku, na němž se objekt nachází (to znamená bez stavby). Žalovaná tak pojala podezření z pojistného podvodu, proto byl dán podnět orgánům činným v trestním řízení k prošetření tohoto podezření. Toto šetření bylo usnesením Policie ČR ze dne 10. 8. 2015, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2015 [číslo], sice odloženo, nicméně byly zjištěny závažné skutečnosti, které nasvědčují tomu, že rozhodně nešlo o nahodilou událost ve smyslu pojistných podmínek. Žalovaná dále zjistila, že na webovém portálu sreality.cz byla předmětná nemovitost nabízena k prodeji za částku 980.000 Kč, ovšem nikoliv jako rodinný dům, ale pouze jako pozemek. Poukázala dále na to, že dům byl v době požáru uzamčen, přičemž nebyly poškozeny ani dveře ani okna, poškozena nebyla ani střešní krytina. Násilný vstup do objektu provedla až přivolaná požární jednotka. V domě nebyl zaveden elektrický proud, resp. tento byl odpojen, tedy požár nemohl vzniknout technickou závadou na elektroinstalaci. Výši pojistného plnění pak stanovuje rovněž pojistitel v rámci šetření. K tomu účelu si vyžádala znalecký posudek znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, [jméno] [příjmení], ke stanovení obvyklé (časové ceny) nemovitosti bezprostředně před pojistnou událostí. Ta byla stanovena ve výši 1.800.000 Kč. Tato částka byla žalobci vyplacena v důsledku pochybení likvidátora dne 13. 4. 2016, když se tento nedostatečně seznámil se shromážděnou dokumentací a nesprávně vyhodnotil nárok co do základu. Nárok žalobce však v projednávané věci na pojistné plnění nebyl prokázán, tedy nebylo prokázáno, že by předmětná škodní událost byla událostí nahodilou, s níž by byla spjata povinnost žalované poskytnout plnění. V této souvislosti žalovaná poukázala i na okolnost, že není nutné, aby byl pojištěný odsouzen za pojistný podvod. Nashromážděné podklady jednoznačně prokázaly, že nešlo o nahodilou pojistnou událost, s níž by byla spjata povinnost žalované poskytnout plnění. Při jednání soudu dne 20. 6. 2022 zástupce žalované v