74 C 86/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zrušení rozhodnutí Finančního arbitra ze dne [datum] o námitkách, č.j.: [spisová značka] [číslo] (dále jen jako„ Rozhodnutí“), v plném rozsahu, a dále také právní moci [příjmení] [jméno] arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [spisová značka] [číslo] (dále jen jako„ Nález“), v rozsahu jeho výroků I. a III., které byly Rozhodnutím potvrzeny. V řízení předcházejícím vydání Rozhodnutí u finančního arbitra se pan [jméno] [příjmení] (dále jen„ účastník“) domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu práva na náhradu škody a dále zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním na smluvní pokutu, která měla být ujednána neplatně. V rozsahu práva na náhradu škody navrhovatel úspěšný nebyl, v rozsahu práva na vydání bezdůvodného obohacení však ano. Žalobkyně má za to, že jak Rozhodnutí, tak Nález zasáhly do jejích soukromých práv, když nesprávně určily povinnost žalobkyně k zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení výše uvedenému [jméno] [příjmení] výrokem I. [příjmení] a v návaznosti na tento výrok uložily žalobkyni povinnost k zaplacení sankce dle ust. § 17a zák. č. 229/2002 Sb., zákon o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů, ve výši [částka] výrokem III. [příjmení]. Nález byl Rozhodnutím potvrzen v plném rozsahu. Žalobkyně se tak touto žalobou domáhala nového rozhodnutí ve věci a zároveň současně s podáním návrhu na zahájení řízení požádala ve smyslu ust. § 248 odst. 2 o.s.ř. o odložení právní moci rozhodnutí správního orgánu. Svůj žalobní nárok žalobkyně odůvodnila tak, že arbitr chybně právně posoudil ujednání o smluvní pokutě, které shledal od počátku neplatným a to z důvodu její nepřiměřenosti, která vyvolala značnou nerovnováhu v právech spotřebitele. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva včetně dodatku ze de [číslo] 2014, jíž se žalobkyně zavázala poskytnout účastníkovi úvěr ve výši [částka], dodatkem [číslo] navýšený na [částka]. Postavení věřitele (žalobkyně) bylo zajištěno zástavním právem na dvou nemovitostech včetně vinkulace pojistného, dále smluvní pokutou ve výši 0,5 % denně v případě prodlení, zákonným úrokem z prodlení, blankosměnkou vlastní, notářským zápisem s přímou vykonatelností sepsanému pro účastníka i jeho manželku. Počínaje dnem [datum] byly závazky úvěrovaného z důvodu úhrady splátku splatné dne [datum] až dne [datum] zesplatněny v souladu s č.l. 5 Smlouvy o úvěru a zároveň od tohoto data již účastník žalobkyni neplatil ničeho. Prohlášením žalobkyně ze dne [datum] a [datum] pak bylo vůči účastníkovi požadováno na zaplacení úvěru [číslo] na jistině, 700 000 na„ smluvní pokutě za prodlení“, [částka] na smluvním úroku s tím, že v případě zaplacení těchto částek zanikne pohledávka ze smlouvy o úvěru. Účastník tímto prohlášením žalobkyně upravenou a požadovanou částku na základě Smlouvy o správě kupní ceny, uzavřené mezi účastníkem, kupujícím a žalobkyní zaplatil. Dle žalobkyně je tak zřejmé, že mezi žalobkyní a účastníkem došlo k nové dohodě vtělené do Smlouvy o správě kupní ceny, jíž se strany domluvily na novém sankčním nároku žalobkyně vůči žalované ve výši [částka], který v sobě zahrnoval veškeré sankční pohledávky vzniklé v důsledku více než devítiměsíčního prodlení účastníka se splacením jistiny z úvěrové smlouvy a došlo tak k nahrazení původního ujednání o smluvní pokutě v úvěrové smlouvě. Z hlediska obecné spravedlnosti tak dle žalobkyně nemůže obstát Nález a Rozhodnutí finančního arbitra, které by aprobovalo dlouhodobé prodlení účastníka, jehož negativní následky by měla nést pouze žalobkyně. 2. Účastník oproti tomu sporoval důvody podané žaloby, když se zejména odkazoval na dostatečné zdůvodnění finančního arbitra, v němž lze nalézt veškeré odpovědi na argumenty žalobkyně vznesené v řízení před finančním arbitrem a zopakované v řízení před soudem. Účastník učinil nesporným veškerá skutková tvrzení žalobkyně, která se shodují se skutkovými zjištěními finančního arbitra. Ve svých vyjádřeních se tak účastník zabýval především podporou názoru finančního arbitra o nepřiměřenosti smluvní pokuty a s tím souvisejícím celkovým přezajištěním poskytnutého úvěru. Účastník setrval na svém právním názoru prezentovaném v řízení před finančním arbitrem, tedy že samotné zástavní právo bylo dostatečným institutem zajištění pohledávky žalobkyně a sankce za nedodržení splátkové kázně ve formě smluvní pokuty 0,5% denně za každý den prodlení tak byla vůči spotřebiteli zjevně nespravedlivá. Účastník upozornil i na nepoctivé jednání žalobkyně, které dle jeho názoru mělo spočívat v nerovnovážném zajištění práv žalobkyně a účastníka, neboť práva žalobkyně jakožto podnikatele byla zajištěna (přezajištěna) dostatečně, oproti čemuž např. jedna z mála povinností žalobkyně týkající se poskytnutí součinnosti při prodeji zastavené nemovitosti zůstala vágní a nezajištěná sankcí. Právě z důvodu následné nedostatečné součinnosti žalobkyně při prodeji zástavy došlo k prodlení účastníka, kterému nebyla ze strany žalobkyně poskytnuta při prodeji dostatečná a flexibilní součinnost k předčasnému splacení úvěru prodejem zastavené a rekonstruované nemovitosti, přičemž právě možnost předčasného splacení úvěru bez sankcí byl důvod, pro který účastník smlouvu se žalobkyní uzavřel. 3. Ve věci se vyjádřil i finanční arbitr (viz č.l. 51 spisu a následující), který odkázal na svůj Nález a Rozhodnutí o námitkách. 4. Mezi žalobkyní a účastníkem bylo nesporné, že: Účastník se v řízení před finančním arbitrem, které bylo zahájeno jeho návrhem ze dne [datum], domáhal po žalobkyni uhrazení částky [částka] sestávající z částky [částka] představující smluvní pokutu a částky [částka] představující smluvní úrok. Finanční arbitr ve svém [příjmení] rozhodl tak, že účastník má právo na zaplacení smluvní pokuty jako bezdůvodného obohacení, neboť ustanovení o smluvní pokutě posoudil jako absolutně neplatné. Nárok účastníka na úhradu smluvního úroku výrokem II. [příjmení] zamítl. Nález v plném rozsahu potvrdil arbitr v Rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky žalobkyně proti výroku I a [příjmení] [příjmení] zamítnuty (viz spis [spisová značka] [číslo], Nález finančního arbitra čj. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], Rozhodnutí o námitkách finančního arbitra čj. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]) 5. Dále bylo nesporné, že žalobkyně a účastník uzavřeli dne [datum] Smlouvu o úvěru a k ní následně dne [datum] Dodatek [číslo] z nichž vyplývá, že v čl. II. odst. 2.2 ve spojení s čl. I. odst. 1.1 a čl. IV. odst. 4.2 se žalobkyně zavazuje poskytnout účastníkovi za účelem rekonstrukce nemovitosti [adresa] na pozemku [parcelní číslo] a k pozemkům [parcelní číslo] a [parcelní číslo] zapsanými na [list vlastnictví] pro obec Praha, k. ú. [část obce] (dále jen„ Nemovitost [část obce]“), úvěr do výše maximálně [částka]. Podle čl. III. odst. 3.1 ve spojení s čl. V. odst. 5.1 se účastník zavázal poskytnutý úvěr včetně příslušenství žalobkyni vrátit nejpozději do 24 měsíců od podpisu Smlouvy o úvěru. V čl. V. odst. 5.2 se účastník zavázal hradit žalobkyni úrok ve výši 10% ročně z vyplacené částky úvěru ode dne vyplacení úvěru z účtu žalobkyně do dne jeho zaplacení, a to podle čl. V. odst. 5.3 formou po sobě jdoucích splátek splatných„ vždy nejpozději k 5. dni měsíce následujícího po měsíci, za který je úrok hrazen“. V čl. V. odst. 5.2 si účastník a žalobkyně sjednali, že měsíční úrok činí [číslo] ročního úroku a že pro účely Smlouvy o úvěru má rok 365 dní s tím, že účastník je povinen hradit smluvní úrok„ i v případě prodlení s úhradou úvěru, a to vedle zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty, a to i v případě prodlení s úhradou úvěru nebo odstoupení věřitele od této smlouvy“. V čl. V. odst. 5.6 větě první si účastníci smlouvy sjednali, že,,v případě prodlení dlužníka s řádným a včasným splacením úvěru včetně příslušenství dle ujednání této smlouvy se dlužník zavazuje věřiteli zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,5% z dlužné částky, a to za každý započatý den prodlení do zaplacení“ (dále jen„ Smluvní pokuta“). Podle čl. V. odst. 5.6 věty druhé,,bude-li prodlení delší než 10 dnů, pak se stává celý dluh 11. dnem prodlení splatným“. V čl. VI. odst. 6.2 se účastník zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za porušení jakékoliv povinnosti stanovené„ k zajištění pohledávek věřitele z této smlouvy“ a za neposkytnutí„ zajištění ve sjednaném rozsahu a způsobem akceptovatelným věřitelem ve sjednaném termínu“ s tím, že„ není dotčen nárok věřitele na náhradu škody (...), a to i ve výši přesahující smluvní pokutu“. Podle čl. VII. odst. 7.2 věty druhé„ (úhradou smluvní pokuty (...) není dotčen nárok věřitele na náhradu škody případně vzniklé v důsledku porušení povinností dlužníka vyplývajících z této smlouvy nebo v souvislosti s ní a věřitel se může domáhat náhrady škody vedle smluvní pokuty, a to i ve výši převyšující smluvní pokutu“. V čl. VII. odst. 7.