§ 574 občanský zákoník – Vzdání se práva a prominutí dluhu
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 40/1964 § 574 stanoví, že věřitel se může s dlužníkem písemně dohodnout na vzdání se svého práva nebo na prominutí dluhu, ale taková dohoda nemůže být uzavřena pro práva, která teprve v budoucnu vzniknou. Věřitel může dlužníkovi odpustit dluh nebo se vzdát svého práva, například na zaplacení peněz, ale musí to být dohodnuto písemně. (§ 574 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Judikatura: na § 574 odkazuje 106 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Věřitel se může s dlužníkem dohodnout, že se vzdává svého práva nebo že dluh promíjí; tato dohoda musí být uzavřena písemně.
(2) Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitel může dlužníkovi odpustit dluh nebo se vzdát svého práva, například na zaplacení peněz, ale musí to být dohodnuto písemně.
- Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na prominutí dluhu, dlužník již nemusí plnit svůj závazek.
- Není možné se předem dohodnout, že se vzdáte práv, která ještě neexistují, například práv z budoucí, dosud neuzavřené smlouvy.
Na co si dát pozor
- Dohoda o vzdání se práva nebo prominutí dluhu musí být vždy písemná, jinak je neplatná.
- Nelze se platně vzdát práv, která teprve vzniknou v budoucnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 574
Jak soudy aplikují § 574
F. Melzer, uvádí, že ustanovení § 2898 o. z. nepřevzalo obecné pravidlo § 574 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen – „obč. zák.“), že neplatné jsou všechny dohody, kterými se někdo vzdává práva, které má vzniknout teprve v budoucnosti, neboť takto paušálně formulované pravidlo zcela neproporcionálně zasahovalo do autonomie vůle dotčených osob.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že byl-li uzavřen dodatek k dohodě, na jehož základě mělo dojít ke změně splatnosti druhé splátky, v ústní formě, tj. nikoli písemně jako samotná dohoda, pak se jednalo o absolutně neplatný právní úkon ve smyslu ustanovení § 40 odst. 2 a § 574 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). 3) Měl-li oprávněný povinného (podle tvrzení navrhovatele) výslovně ubezpečit, že v případě zaplacení (v pořadí druhé) splátky v nově ústně sjednané lhůtě splatnosti …
Po právní stránce uzavřel, že dohoda, jíž se dlužnice pro futuro vzdala práva na vydání majetkového prospěchu získaného žalovanou po zrušení kupní smlouvy odstoupením z důvodu prodlení s úhradou kupní ceny, je neplatná (§ 39, § 451 a násl., § 574 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná, není přípustné.
Související
§ 133 (Zákon o obcích (obecní zřízení))§ 85 (Zákon o obcích (obecní zřízení))§ 36a (Zákon České národní rady o obcích (obecn)§ 18 (Zákon o hlavním městě Praze)§ 201 (Zákon o ozdravných postupech a řešení kr)