Stručně: Paragraf 17a zákona o finančním arbitrovi stanovuje, že pokud finanční arbitr vyhoví návrhu stěžovatele (navrhovatele) alespoň zčásti, uloží finanční instituci povinnost zaplatit sankci, která je příjmem státního rozpočtu.
§ 17a
V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, uloží současně instituci povinnost zaplatit sankci ve výši 10 % z částky, kterou je instituce podle nálezu povinna zaplatit navrhovateli, nejméně však 15 000 Kč. Zaplacení 15 000 Kč uloží i v případech, kdy předmětem sporu není peněžitá částka. Sankce je příjmem státního rozpočtu.
Paragraf 17a zákona o finančním arbitrovi stanovuje, že pokud finanční arbitr vyhoví návrhu stěžovatele (navrhovatele) alespoň zčásti, uloží finanční instituci povinnost zaplatit sankci, která je příjmem státního rozpočtu.
Co to znamená v praxi
Pokud finanční arbitr rozhodne ve prospěch klienta (navrhovatele), finanční instituce musí zaplatit sankci.
Výše sankce činí 10 % z částky, kterou má instituce zaplatit klientovi, minimálně však 15 000 Kč.
Pokud se spor netýká peněžní částky, ale arbitr přesto vyhoví klientovi, instituce zaplatí sankci ve výši 15 000 Kč.
Tato sankce nejde klientovi, ale státnímu rozpočtu.