76 C 40/2021-51 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 13 860 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že si žalovaná u žalobkyně rezervovala emailem pronájem ubytovacích prostor pro své zaměstnance od [datum] do [datum], přičemž objednávka byla prodloužena do [datum]. Nájemné činilo za období od [datum] do [datum] 19 800 Kč a za období navazující do [datum] 3 960 Kč. Na základě zálohové faktury byla uhrazena záloha ve výši 9 900 Kč dne [datum], avšak následně již nebylo uhrazeno ničeho, ani po předžalobní upomínce. 2. Žalovaná k podané žalobě, že nárok žalobkyně neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že za ní při domluvě ubytování jednala [jméno] [příjmení], která však byla v době uzavření objednávek zaměstnancem společnosti [právnická osoba] a pro žalovanou prováděla skrze svého zaměstnavatele účetní služby. Domnívá se tedy, že za ní paní [příjmení] nemohla právně jednat a platně ji zastupovat. Z emailů také nikterak nesvědčí, že by paní [příjmení] jednala za žalovanou. Dále podotkla, že částka 9 900 Kč nebyla uhrazena z účtu žalované. 3. K tomuto žalobkyně uvedla, že paní [příjmení] vystupovala při jednání s ní jako finanční ředitelka a hlavní účetní žalované a s ohledem na to je tak zřejmé, že žalobkyně nemohla rozpoznat případné překročení oprávnění z její strany. Nadto objednávku provedl pan [příjmení] [jméno], který vystupoval jako ředitel žalované. 4. Žalobkyně následně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, a to co jistiny 13 860 Kč s ohledem na to, že žalovaná tuto částku po podání žaloby uhradila. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2022, č.j. 76 C 40/2021-31, tak došlo k částečnému zastavení, co do částky 13 860 Kč a předmětem řízení tak nadále zůstalo jen příslušenství. 5. Po provedení dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: Žalovaná objednala u žalobkyně pronájem ubytovacích prostor pro období od 1. 9. do [datum], jednání s žalovanou při uzavření smlouvy probíhalo ze strany žalobkyně prostřednictvím pana [příjmení] [jméno], který se, jak vyplývá z emailové komunikace, podepisoval jako ředitel agentury práce, [právnická osoba] Skutečnost, že je pan [příjmení] [jméno] ředitelem nerozporovala ani žalovaná. Pan [anonymizována dvě slova] zaslal žalobkyni email, ve kterém specifikoval pronájem bytu pro tři osoby. Žalobkyně dále na straně žalované jednala s paní [jméno] [příjmení], která se v emailu zaslaného z adresy [email] podepisovala jako [příjmení] [jméno], finanční ředitelka a hlavní účetní, [právnická osoba]. V emailu žádala o opravu faktury na vrácení bytu [číslo] (email ze dne [datum], emailová komunikace ze dne [datum] až [datum], emailová komunikace ze dne [datum] a ze dne [datum], [datum]). Žalobkyně vyhotovila na základě učiněné objednávky za pronájem bytu 303 od 1. 9. do [datum] fakturu ze dne [datum] znějící na částku 19 800 Kč, uhrazeno zálohou 9 900 Kč, se splatností [datum] a fakturu ze dne [datum] pro objednávku bytu 303 od 1. do [datum] znějící na 3 960 Kč se splatností do [datum] (faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku, avšak ani poté nebylo do podání žaloby uhrazeno ze strany žalované ničeho (předžalobní výzva ze dne [datum], doručenka). 6. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen,,o.s.ř.“), tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 7. Další dokazování, a to výslechem zaměstnankyně paní [jméno] [příjmení], výslechem paní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] a dále pracovní smlouvou s panem [příjmení] a smlouvou mezi žalovanou a společností [právnická osoba], soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. 8. Po právní stránce soud posoudil právní jednání mezi účastníky dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ občanský zákoník“) a ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení pak ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Dle ust. § 166 občanského zákoníku:„ (1) Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. (2) Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo. 10. Dle ust. § 430 občanského zákoníku:„ (1) Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. (2) Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.“ 11. Dle ust. § 431 občanského zákoníku:„ Překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu.“ 12. Dle ust. § 2326 občanského zákoníku:„ Smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé.“ 13. Dle ust. § 1908 občanského zákoníku:„ (1) Splněním dluhu závazek zaniká. (2) Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas.“ 14. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.” 15. Po zvážení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalované je po právu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně objednala prostřednictvím svých pověřených zaměstnanců ubytování u žalované v době od 1. 9. do [datum]. Za toto uhradila zálohovou fakturu, částečně tedy plnila již před podáním žaloby. Z emailové komunikace zcela zřejmě plyne, že dané osoby, tedy pan [příjmení] i paní [příjmení] jednali v rámci právního jednání mezi žalobkyní a žalovanou v zastoupení za žalovanou. Žalovaná uvedla, že pan [příjmení] je jím zaměstnancem, avšak nemohl společnost zastupovat, respektive neměl k tomu potřebný mandát. Ohledně paní [příjmení] se pak bránila, že ta její zaměstnankyní není vůbec a pro žalovanou prováděla účetní služby skrze spolupráce žalované a jejího zaměstnance společnosti [právnická osoba] K tomuto soud dodává, že překročení zástupčího oprávnění pověřeného zaměstnance podnikatele je nutno posuzovat podle § 431 občanského zákoníku. Překročí-li podle § 431 občanského zákoníku zástupce podnikatele své zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Z provedeného dokazování je zřejmé, že jak pan [příjmení], tak paní [příjmení], vystupovali při jednání s žalobkyní jako zaměstnanci žalované a ta neměla z čeho usuzovat, že by tak nemělo být, a to i s ohledem na skutečnost, že faktura byla částečně při záloze hrazena. Nadto žalovaná soudu ani netvrdila, že by si žalující strana o překročení zástupčího oprávnění měla být při uzavření právního jednání vědoma. Žalovaná se tak stala zavázána k platbě za jí poskytnutého plnění, což však ve zbylé částce 13 890 Kč do podání žaloby neučinila. S ohledem na vše výše uvedené tak soud zbylý nárok v podobě neuhrazeného příslušenství žalobkyni přiznal a v tomto rozsahu žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 488,75 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 860 Kč (do zastavení řízení pravomocně dne [datum]) sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h)