77 C 75/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou, kterou doručil dne [datum] Obvodnímu soudu pro Prahu 2, domáhal vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost odškodnit žalobce za způsobenou nemajetkovou újmu peněžitým zadostiučiněním v částce 8.212,20 Kč. Žalobce v žalobě vylíčil, že bylo proti němu vedeno řízení pro přestupky podle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, byla mu uložena pokuta 1.800 Kč, a to rozhodnutím Městského úřadu Holice sp. zn. MUHO/15184 [číslo]. Rozhodnutím Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 18. 9. 2020, č. j. KrÚ 9054/2020/ODSH/1 bylo zamítnuto odvolání žalobce. Skutek projednávaný ve správním řízení se stal [datum], dne [datum] byl vydán příkaz, po podaném odporu bylo vydáno rozhodnutí dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto až dne [datum], řízení před odvolacím orgánem v užším pojetí trvalo nejméně devět měsíců a devět dnů. Přitom šlo podle žalobce o„ zcela jednoduchý případ jak skutkově, tak právně“, v řízení před odvolacím orgánem nebylo prováděno žádné dokazování, řízení před odvolacím orgánem v širším pojetí trvalo deset měsíců a dvacet dva dnů. Dne [datum] žalobce doručil„ žalovanému“ podání, jímž vznesl námitky proti písemnému vyhotovení rozhodnutí odvolacího správního orgánu, námitkám bylo vyhověno po více než měsíci opravným usnesením krajského úřadu ze dne [datum]. Již průtahy představují porušení práva na spravedlivý proces ve smyslu Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv a svobod, nevyžaduje se způsobení škody či jiného účinku, nemajetková újma se neprokazuje, vzniká již samotným porušením základních práv a svobod, specificky v případech nepřiměřených délek řízení se jen zcela výjimečně nepřiznává satisfakce v penězích. Žalobce se přitom žádným způsobem na průtazích v odvolacím řízení nepodílel. Žalobce při vyčíslení peněžité kompenzace vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] k výkladu ust. § 13 odst. 1, věta druhá a třetí, a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., v souvislosti s délkou odvolacího řízení uvažuje pro zjednodušení dobu 10 měsíců, na jeden měsíc vychází částka 729,20 Kč, což za 10 měsíců představuje částku 7.292 Kč. K tomu je podle žalobce třeba připočítat lhůtu jednoho měsíce k vyhotovení opravného usnesení, které mohl správní orgán vydat sám, aniž by vyčkával námitek žalobce. Celková částka za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení práva na spravedlivý proces činí částku 11x729,2 = 8.212,20 Kč. Průtahy v řízení mají pro žalobce ještě další praktické negativní důsledky, které ale nic nemění na podstatě nároku, jen zesilují nemajetkovou újmu žalobci způsobenou veřejnou mocí. Žalobce má totiž ve své kartě řidiče dva body, které mu budou odečteny až počátkem listopadu roku 2021. Pokud by krajský úřad vydal svoje rozhodnutí v zákonné lhůtě (do 60 dnů), odečtení by proběhlo„ již v únoru 202!“ Žalobce by byl od této doby„ zcela čistý“. Lhůta k zahlazení přestupku by také při přiměřené délce správního řízení uplynula podstatně dříve. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok odmítla s tím, že takto svoje stanovisko prezentovala už poté, co žalobce svůj nárok předběžně uplatnil podáním ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum]. Žalovaná po rekapitulaci průběhu přestupkového řízení, s nímž žalobce pojí vznik újmy, dovodila, že ač odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Holice č. j. MUHI/24003/2019 spolu se spisovou dokumentací bylo předáno odvolacímu orgánu dne [datum], ten o odvolání žalobce rozhodl až dne [datum], rozhodnutí bylo vypraveno dne [datum] – podle žalované lze konstatovat, že odvolací správní orgán lhůtu 60 dnů k vydání rozhodnutí překročil o 7 měsíců a 4 dny a v takovém postupu lze shledat průtah v řízení. Stran vyřízení námitek žalobce proti písemnému vyhotovení rozhodnutí odvolacího správního orgánu byla lhůta 60 dnů dodržena, tedy o průtah se nejedná. Žalobou uplatněný nárok však není ani zčásti po právu, jelikož nejsou splněny další podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Ačkoliv břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně vzniku nemajetkové újmy nese žalobce, vznik nemajetkové újmy v žalobě řádně netvrdí a její vznik ani neprokazuje odpovídajícími důkazy (žalobce neuvádí a neprokazuje zásah do svého niterného života), žalobce toliko konstatuje určité skutečnosti, které sice spojuje s průtahy v řízení, avšak nejedná se o tvrzení způsobené nemajetkové újmy. Z okolností věci dále navíc vyplývá, že žalobce v souvislosti s tvrzenými odpovědnostními tituly ani žádnou újmu utrpět nemohl, a to z těchto důvodů: Protiprávní jednání bylo policejními orgány řádně zadokumentováno a v přestupkovém řízení bylo provedenými důkazy prokázáno, žalobce doznal jednání, pro něž byl stíhán, jeho obhajoba o jednání v krajní nouzi byla předem zjevně bezúspěšná a nemohla obstát, rovněž jako obhajoba, že překročením rychlosti nemohl žalobce nikoho ohrozit. Správním orgánem uložená pokuta ve výši 1.800 Kč byla uložena toliko jen 300 Kč nad dolní hranicí sazby správního trestu, je tak zcela adekvátní. Již od okamžiku vydání rozhodnutí správního orgánu prvého stupně měl žalobce, vzhledem k zásadě zákazu reformatio in peius, naprostou jistotu, že mu v řízení nebude uložena sankce vyšší. Správní orgány nemohly od trestu upustit nebo pokutu žalobci snížit. Negativní výsledek odvolacího řízení tak žalobce, jako osoba znalá práva, musel předpokládat a neměl oč opřít očekávání případného pozitivního rozhodnutí - odvolací řízení tak pro žalobce nemělo žádný význam. Žalobce vydání rozhodnutí v odvolacím řízení ani nijak neurgoval, nevyužil ani institutu ochrany proti nečinnosti podle ust. § 80 zák. č. 500/2004 Sb. Přestupkové řízení bylo vedeno pro méně závažné přestupky, nemohlo pro žalobce znamenat jakoukoliv psychickou zátěž. Žalobcem namítané chyby v psaní v písemném vyhotovení rozhodnutí odvolacího správního orgánu nebyly způsobilé přivodit žalobci jakoukoliv újmu, neboť nezpůsobily nesprávnost rozhodnutí v meritu věci, jeho nesrozumitelnost nebo nepřesvědčivost, vyřízení námitek ani nebylo průtahové. 3. Žalobce replikoval k námitce žalované o tom, že žalobce nemohl očekávat příznivější rozhodnutí (které by mohlo vzejít z řízení o jeho odvolání), tak, že odvolat se bylo jeho právem a odvolání může vždy přivodit příznivější rozhodnutí, přicházela do úvahy celá řada pro žalobce příznivějších variant rozhodnutí, žalobce byl navíc po celou dobu v nejistotě. V průběhu jednání dne [datum] žalobce svá tvrzení rozvedl tak, že pociťoval nejistotu ohledně výsledku odvolacího řízení, odvolací správní orgán mohl mít jiný názor než správní orgán prvního stupně, žalobce nevěděl, zda odvolací správní orgán vyhoví či nevyhoví jeho odvolání, navíc žalobce je starším mužem, tehdy mu bylo asi 68 let, vykonával, a i dnes aktivně vykonává, advokacii. 4. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že průtahy v odvolacím řízení (popisované vydáním rozhodnutí po 10 měsících 22 dnech odvolacího řízení) způsobily nepřiměřenou délku odvolacího řízení (10 měsíců 22 dnů) a v jejich důsledku nepřiměřenou délku celého správního řízení. Nemajetkovou újmu je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích, současně odkázal na předchozí písemná podání ve věci, zopakoval, že v důsledku nepřiměřené délky řízení došlo k odečtení dvou bodů minimálně o 8 měsíců později, lhůta k zahlazení přestupku uplynula o 10 měsíců později, přičemž uvedené je pro každého řidiče citelná újma. 5. V průběhu jednání dne [datum] vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. 6. Provedeným dokazováním soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, „o. s. ř.“): 7. Co se týče průběhu správního řízení, mezi účastníky nebyl spor (a obsahem připojených správních spisů je podpořen závěr) o tom, že: - dne [datum] bylo Městskému úřadu Holice doručeno oznámení o přestupku - toho se měl dopustit žalobce, podezřelý ze spáchání přestupků podle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a ust. § 125c odst. 1 písm. k) zák. č. 361/2000 Sb. (žalobce měl dne [datum] v 8:44 hod. na silnici II. třídy [číslo] v obci [obec] jako řidič vozidla tov. zn. Škoda, [registrační značka], překročit nejvyšší povolenou rychlost v obci nejméně o 18 km/hod., během silniční kontroly nepředložil po výzvě policistky řidičský průkaz); - dne [datum] vydal Městský úřad Holice příkaz č. j. MUHO/17669/2019, jímž uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků a uložil mu povinnost zaplatit pokutu ve výši 1.800 Kč; proti příkazu brojil žalobce odporem ze dne [datum]; - dne [datum] Městský úřad Holice doručil žalobci předvolání k ústnímu jednání nařízenému na den [datum]; žalobce žádal o jeho odročení, v návaznosti na to dne [datum] nařídil Městský úřad Holice ústní jednání na den [datum], při tomto jednání bylo provedeno dokazování, žalobce