14 C 179/2022-67 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 81 934,26 Kč s příslušenstvím. 2. Uvedla, že je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jakožto postupitelem (dále též„ postupitel“). Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 3. Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále též„ Úvěrová smlouva“), jejíž součástí byla i Smluvní ujednání, v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. 4. Na základě Úvěrové smlouvy, respektive na základě Dodatku ke smlouvě ze dne [datum], žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši 25 100 Kč za smluvní odměnu včetně poplatku v celkové výši 28 900 Kč, tedy celková částka splatná postupitelem měla být 54 000 Kč, a to ve 36 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 58,96 % p. a. a RPSN činilo 75,6 %. 5. Úvěrová smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí, uvedených zejména v článku 13. Smluvních ujednání. Žalobkyně poukázala zejména na čl. 13 4. Smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z výše úvěru (tedy z částky 54 000 Kč), která byla splatná do deseti dnů po vzniku této smluvní pokuty dle článku 13. 5. Smluvních ujednání. Pokuta tedy činila 50 % z 54 000 Kč, což je 27 000 Kč, ačkoliv reálně postupitel obdržel jen 25 100 Kč. 6. V průběhu smluvního vztahu došlo k prodlení postupitele, v důsledku čehož žalovaná vůči němu zahájila rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu, na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale také excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení. 7. Úvěr byl nadto zajištěn blankosměnkou s doložkou„ bez protestu“ dle článku 6. 1. Smluvních podmínek. 8. Žalovaná následně zahájila vůči postupiteli na základě exekučního titulu – vydaného rozhodčího nálezu – exekuční řízení, které bylo vedeno JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., soudním exekutorem [exekutorský úřad], a to pod sp. zn. [spisová značka]. 9. V průběhu exekučního řízení podal postupitel návrh na zastavení exekuce, a to s odkazem na ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též„ o. s. ř.“). 10. Exekuční řízení bylo zastaveno na základě usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to z důvodu využití blankosměnky, v důsledku čehož byl postupitel jakožto spotřebitel fakticky zbaven jakéhokoli věcného přezkumu pohledávky v rozhodčím řízení, s čímž rozhodně nemohl dopředu počítat. 11. Exekuční řízení bylo poté pravomocně skončeno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Krajský soud potvrdil usnesení [název soudu] a rozvinul jeho právní závěry v tom smyslu, že Úvěrová smlouva je absolutně neplatná, a to zejména s přihlédnutím k excesivně vysoké úrokové sazbě, nepřiměřeně sjednaným smluvním pokutám, jakož i z důvodu zajištění úvěru blankosměnkou. Všechna tato zjištění pak vedla [název soudu] k závěru, že Úvěrová smlouva (a návazně i rozhodčí doložka zakládající pravomoc rozhodce k rozhodování sporů z Úvěrové smlouvy) je pro rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem absolutně neplatná, v důsledku čehož rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat, a tento rozhodčí nález tak nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v exekučním řízení. Usnesení Krajského soudu nabylo právní moci ve výroku o zastavení exekuce dne [datum]. 12. Předtím, než bylo exekuční řízení pravomocně zastaveno, vymohl soudní exekutor na postupiteli částku 101 273 Kč Částku 80 936,59 Kč soudní exekutor před vydáním usnesení o zastavení exekuce vyplatil žalované jakožto oprávněné. Postupitel navíc ještě před zahájením exekučního řízení uhradil žalované částku ve výši 33 000 Kč. Postupitel tedy uhradil žalované před zahájením Exekučního řízení a následně v jeho průběhu částku v celkové výši 113 936,59 Kč. 13. Jelikož však v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce bylo pravomocně rozhodnuto, že Úvěrová smlouva je v celém rozsahu absolutně neplatná, žalovaná pozbyla právní titul vzniklý z Úvěrové smlouvy, na jehož základě by byla oprávněna ponechat si tu část vyplaceného plnění připadající na smluvní a sankční nároky z této původní Úvěrové smlouvy. 14. Žalovaná se tak bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně (původně postupitele). Toto bezdůvodné obohacení přitom vzniklo až právní mocí usnesení o zastavení exekuce (dne [datum]), a tedy odpadnutím důvodu, proč žalovaná disponovala vymoženým plněním. 15. Žalovaná reálně poskytla a vyplatila Postupiteli částku 25 100 Kč. Na vrácení této částky měla žalovaná nárok. Společně s vrácením této částky pak vznikl žalované i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky – a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla původní částka (ve výši 25 100 Kč) postupiteli vyplacena, až do úplného splacení této jistiny. Žalované tedy náleží částka ve výši 25 100 Kč představující jistinu poskytnutého úvěru a zároveň částka 6 902,33 Kč představující zákonný úrok z prodlení z částky 25 100 Kč ode dne [datum] do [datum]. Celkově je tak žalovaná oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat částku 32 002,33 Kč. 16. S ohledem na výše uvedené žalobkyně uvádí, že touto žalobou uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je představován rozdílem mezi tím, co žalovaná vyplaceným plněním získala (113 936,59 Kč), a tím, co jí z vyplaceného plnění po právu skutečně náleží (32 002,33 Kč) – tedy částkou 81 934,26 Kč. 17. Postupitel prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum]. Žalovaná však na tuto předžalobní výzvu zareagovala toliko sdělením, že nárok postupitele odmítá v celém rozsahu a žádné bezdůvodné obohacení na základě předžalobní výzvy nevydala. 18. Prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávky byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované postoupen na žalobkyni. Žalobkyně rovněž vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] Ani na základě tohoto oznámení však žalovaná žalobkyni ničeho nevydala. 19. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá částky 81 934,26 Kč a souvisejícího úroku z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od [datum] (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení. 20. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. 21. Zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z Úvěrové smlouvy. Je přitom nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno, a úvěr tak byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. 22. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, a nikoliv bezdůvodným obohacením. 23. Žalovaná pak akcentovala, že stále existuje rozhodčí nález rozhodkyně JUDr. [jméno] [příjmení], [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Tento rozhodčí nález nebyl nikdy postupem podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (dále jen„ zákon o rozhodčím řízení“), zrušen a veškeré přijaté plnění je plněním na tento pravomocný rozhodčí nález. 24. Ze skutečnosti, že došlo k zastavení exekuce, tak nelze dovozovat, že by zanikl hmotněprávní závazek, navíc přiznaný stále platným rozhodčím nálezem. Ostatně exekuční soud ani není oprávněn věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, když konstantní judikatura, která nebyla nikdy zpochybněna, zapovídá věcný přezkum exekučního titulu. 25. Rozhodčí nález, který nelze přezkoumávat podle § 27 zákona o rozhodčím řízení, má účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Právní mocí rozhodčího nálezu tak vzniká právě i překážka věci rozsouzené (rei iudicatae). 26. Postupiteli nic nebránilo v tom, aby podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Neučinil-li tak, nelze nyní pravomocný rozhodčí nález v nalézacím řízení přehlížet. 27. Žalovaná v tomto ohledu odkazovala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 28. Vznesla pak i námitku promlčení. Uvedla, že zastavení exekuce na návrh povinné strany není předpokladem pro to, aby povinná strana mohla následně podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Tedy i u plnění, které bylo vymoženo v průběhu exekuce, tak musí platit obecná promlčecí lhůta, a to od data uskutečnění tohoto plnění. Již v této době postupitel věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že postupitel dovozoval neplatnost Úvěrové smlouvy z výše úroků a smluvních pokut, tak je zřejmé, že skutkově o všem věděl nejpozději při podání návrhu na zastaven