14 C 59/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 200 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od podání žaloby. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zadostiučinění dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též„ zákon č. 82/1998 Sb.“). 2. Žalobkyně v žalobě, jež byla zdejšímu soudu doručena do jeho datové schránky dne [datum], tvrdí, že [anonymizována tři slova] svým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodlo tak, že zrušilo rozhodnutí [anonymizována dvě slova] úřadu ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a zastavilo řízení. Zrušeným rozhodnutím byl dodatečný platební výměr, jímž byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty (dále též„ DPH“) za zdaňovací období červenec 2011 ve výši 15 133 586 Kč Kč a současně jí byla uložena zákonná povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši 3 026 717Kč. 3. Finanční úřad pro Středočeský kraj (dále též„ správce daně“) provedl u žalobkyně daňovou kontrolu za zdaňovací období červenec 2011. [příjmení] kontrola byla zahájena dne [datum]. Průběh a výsledek daňové kontroly jsou zachyceny ve zprávě o daňové kontrole [číslo jednací]. Správce daně uzavřel, že žalobkyně nemá nárok na odpočet daně z přidané hodnoty z přijatých plnění (pořízení zboží – pohonných hmot od vyjmenovaných tuzemských dodavatelů), když správce daně přijatá plnění posoudil jako nikoliv tuzemská. Za zdaňovací období červenec 2011 tak byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty ve výše uvedené výši a bylo jí sděleno, že je povinna uhradit související penále. 4. Proti rozhodnutí o doměření daně a uložení povinnosti zaplatit penále se žalobkyně odvolala. Odvolací finanční ředitelství konstatovalo, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno a neprokázala, že místo plnění u posuzovaných obchodních případů bylo v tuzemsku. 5. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu podala žalobkyně správní žalobu, na jejímž základě Krajský soud v Praze rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Důvodem pro zrušení rozhodnutí odvolacího orgánu byla dílem nezákonnost v důsledku nesprávného posouzení věci odvolacím orgánem a dílem podstatná vada řízení, která mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadených rozhodnutí. 6. Následně odvolací orgán uložil správci daně provést dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí, což správce daně učinil, neboť byl vázán právním názorem krajského soudu, avšak s ohledem na prekluzivní lhůtu pro stanovení daně za zdaňovací období červen 2011, která dle § 148 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále též „daňový řád“), uplynula dne [datum], nebyl nakonec odvolací orgán schopen dostát povinnostem stanoveným krajským soudem v rozsudku, tedy znovu vyhodnotit předložené důkazy a seznámit s jejich hodnocením odvolatele (žalobkyni). 7. Žalobkyně délku popsaného daňového řízení, které probíhalo téměř 10 let, považuje za nepřiměřenou a požaduje vzniklou nemajetkovou újmu. [příjmení] řízení nebylo nějak zásadně složité a žalobkyně k průtahům v řízení nepřispěla. V důsledku daňového řízení došlo ke ztrátě pověsti žalobkyně, k nejistotě ohledně dalšího plánování podnikatelského rozhodování a taktéž k potížím způsobeným jednatelce žalobkyně. 8. Žalobkyně má za to, že jí za každý rok řízení náleží částka 20 000 Kč a požaduje též zákonný úrok z prodlení jdoucí ke dni podání žaloby. 9. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby, nepopírajíc, že žalobkyni byla dodatečnými platebními výměry vydanými po provedené daňové kontrole (která se týkala více zdaňovacích období, než právě jen období měsíce července roku 2011) doměřena DPH v celkové výši 228 339 876 Kč a dále byla uložena žalobkyni zákonná povinnost uhradit penále ve výši 45 667 973 Kč. Následně se dne [datum] žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům odvolala. 10. Odvolací finanční ředitelství dne [datum] vydalo rozhodnutí ke všem zdaňovacím obdobím, v rámci kterých změnilo rozhodnutí (dodatečné platební výměry) vydané Specializovaným finančním úřadem a neuznalo žalobkyni nárok na odpočet DPH z plnění, které žalobkyně v daňových přiznáních deklarovala jako přijatá tuzemská zdanitelná plnění, neboť se dle správce daně jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu. 11. Následně probíhalo řízení před soudem, když dne [datum] žalobkyně podala žalobu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, ke Krajskému soudu v Praze, kterou se domáhala zrušení všech výše uvedených rozhodnutí. 12. Řízení před Krajským soudem v Praze bylo zahájeno dnem [datum]. Počínaje dnem [datum] bylo soudní řízení přerušeno, neboť soud čekal na zodpovězení otázek položených Nejvyšším správním soudem Soudnímu dvoru Evropské unie (dále též„ SDEU“). V řízení bylo pokračováno dne [datum]. Dne [datum] Krajský soud v Praze ve věci rozhodl a svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství a věc vrátil k dalšímu řízení, toto řízení bylo pravomocně ukončeno dne [datum]. 13. Protože správce daně nebyl schopen dostát povinnosti stanovené krajským soudem v rozsudku, tedy znovu vyhodnotit předložené důkazní prostředky a seznámit s jejich hodnocením žalobkyni a vzhledem k prekluzi nebylo v možnostech správce daně jakkoliv vyhodnotit výsledek a seznámit s jeho hodnocením žalobkyni, jakož i poskytnout lhůtu pro vyjádření se a případnému navržení nových důkazních prostředků, nezbylo než naříkané rozhodnutí zrušit a řízení zastavit. 14. Žalovaná k věci dále uvedla, že pokud jde o daňovou kontrolu a dále doměřovací řízení stran daně samotné, nelze se domáhat přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení, ale pouze z titulu průtahů v řízení. 15. Žalovaná k tvrzené nepřiměřené dálce řízení konstatovala, že žalobkyní uváděná délka cca 10 let zahrnuje kromě daňového řízení (i odvolacího) i řízení před správním soudem. K tomu je třeba podotknout, že soudní přezkum rozhodnutí (od [datum] do [datum]) představuje v daném případě podstatnou část celého řízení (cca tři a půl roku). Z toho pak určitá část (téměř dva roky) připadla na zodpovězení předběžné otázky položené Soudnímu dvoru Evropské unie (za tím účelem došlo k přerušení soudního řízení). Z toho důvodu je obtížné posoudit odpovědnost státu za případnou prodlevu, která vznikla v souvislosti s dotazem vzneseným vůči SDEU, neboť dobu projednávání u SDEU nemohly tuzemské orgány nijak ovlivnit. 16. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že v její obdobné věci bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém bylo konstatováno, že celková dálka řízení byla nepřiměřená danému typu řízení. Majetková újma je s tímto presumována. Žalobkyně pak dále rozvedla svá tvrzené stran významu řízení. Uvedla, že se v jeho důsledku dostala na seznam nespolehlivých plátců DPH. V tomto okamžiku s ní přestali spolupracovat dodavatelé pohonných hmot. Žalobkyně musela propustit zaměstnance. Její obrat klesl prakticky na nulu. Na základě trestního oznámení správce daně došlo nadto k prověřování jednatelky žalobkyně. Vyslýchán byl i tehdejší daňový poradce žalobkyně. <b>17. Mezi účastníky byl nesporný průběh předcházejících řízení, tak jej popsala žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum]:</b> Žalobkyně podala za zdaňovací období ledna až července roku 2011 daňová přiznání k DPH, v nichž uplatnila nárok na odpočet DPH na vstupu z tuzemských dodání zboží (pohonných hmot). Dne [datum] zahájil Finanční úřad v [obec] jako tehdy věcně a místně příslušný správce daně u žalobkyně daňovou kontrolu zaměřenou na DPH za předmětná zdaňovací období. Dne [datum] správce daně žalobkyni v rámci jednání sdělil, že v průběhu daňové kontroly bylo zjištěno, že mezi předloženými doklady fyzicky chybějí některé přijaté faktury, žalobkyně sdělila, že tyto doklady byly zajištěny orgány Policie ČR. Správce daně proto požadoval sdělení, komu konkrétně byly předloženy, a požadoval doložení této skutečnosti. Žalobkyně se k tomu měla vyjádřit do [datum], nicméně tak neučinila. Upozorněním ze dne [datum] doručeným žalobkyni [datum] byla tato správcem daně požádána, aby se k těmto požadavkům vyjádřila do 15 dnů. Žalobkyně tak učinila dne [datum] a uvedla, že nad rámec svých povinností v daňovém řízení nebude správci daně podávat žádná vyjádření z důvodu kriminalizace její obchodní činnosti ze strany správce daně. Sdělením ze dne [datum] správce daně opětovně žádal žalobkyni o sdělení požadovaných skutečností do 15 dnů. Žalobkyně dne [datum] předložila správci daně potvrzení Policie ČR Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKVP, Odboru daní, výnosů a praní peněz o převzetí účetních dokladů. Správce daně vyzval dne [datum] tento útvar Policie ČR k předložení dokladů převzatých od žalobkyně a na základě této výzvy se ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] správce daně seznamoval s předloženými doklady a po