22 C 222/2018-263 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4.9.2018 se žalobce na žalovaném domáhá uhrazení částky 6 290 378,17 Kč včetně příslušenství, kdy původně požadoval částku 7 325 874 Kč (přípisem ze dne 5.3.2020 došlo po přehodnocení nároku k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 1 035 468,83 Kč včetně příslušenství z této částky, soud usnesením ze dne 17.7.2020 řízení částečně zastavil – pozn. soudu), a to z titulu náhrady škody, která mu měla být způsobena jednáním žalované v rámci poskytování právních služeb. Žalovaný poskytoval žalobci právní služby v rámci připravovaného investičního projektu zástavby v [část obce] u [obec], a to se [právnická osoba] a [právnická osoba] (dále jen Úpadce), kdy se mimo jiné jednalo o přípravu smluvní dokumentace a právního poradenství. Žalovaný tak pro žalobce připravil tyto smlouvy: Smlouvu o úvěru ve výši 7 068 701 Kč ze dne 30.1.2007, kterou žalobce uzavřel jako věřitel, s [jméno] [příjmení] jako dlužníkem (dále též„ dlužník“) a úpadcem jako investorem. Poradenskou Smlouvu uzavřenou mezi žalobcem jako konzultantem, který se zavázal poskytovat úpadci po dobu 4 let poradenské služby související se zhodnocením předmětných pozemků, vybudováním inženýrských sítí a prodejem předmětných pozemků zájemcům o výstavbu rodinných domů. Za což se úpadce zavázal uhradit odměnu ve výši 14 198 311 Kč. V neposlední řadě pak celkem 45 Zástavních smluv uzavřených mezi žalobcem jako zástavním věřitelem, panem [jméno] [příjmení] jako dlužníkem, a úpadcem jako zástavním dlužníkem. Zastavené nemovitosti byly ve vlastnictví úpadce. Zástavní smlouvy měly zajišťovat závazky ze smlouvy úvěrové i smlouvy poradenské, chybou žalovaného však zajišťovali pouze závazek z úvěrové smlouvy. Každá ze 45 zástavních smluv zajišťovala část pohledávky ze smlouvy o úvěru, jak bude specifikováno níže. Zástavní smlouvy byly uzavřeny dne 30.1.2007 a zástavní právo ve prospěch žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno s účinky ke dni 14.2.2007. 2. Investiční projekt nebyl dokončen a dne 23.11.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení proti úpadci, a to Městským soudem v Praze pod sp. yn. [spisová značka]. Ke dni zahájení insolvenčního řízení byl žalobce ve vztahu k zastaveným pozemkům zástavním věřitelem prvním v pořadí. Žalobce pověřil žalovaného, aby všechny jeho pohledávky přihlásil do insolvenčního řízení. Lhůta pro podání přihlášek pro žalobce, končila dne 11.4.2011. 3. Žalovaný zastupoval žalobce v tomto insolvenčním řízení a měl žalobci přihlásit následující pohledávky: 1) ze Smlouvy o úvěru ve výši 8 112 597 Kč (6 541 649 Kč jako nesplacená část úvěru a 1 570 948 Kč jako kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 6% ročně), a to jako pohledávku ve smyslu § 166 insolvenčního zákona (dále jen„ Pohledávka č. 1), 2) pohledávku vyplývající z Poradenské smlouvy ve výši 4 534 811 Kč (dále jen„ Pohledávka č. 2) a 3) pohledávka odpovídající smluvní pokutě z Poradenské smlouvy ve výši 700 000 Kč (dále jen„ Pohledávka č. 3). 4. Žalovaný zastupujíc žalobce učinil vůči insolvenčnímu soudu tato podání: dne 8.4.2011 doručil soudu osobně formulář insolvenční přihláška, v rámci kterého uplatnil pohledávku z poradenské smlouvy ve výši 12 486 811 Kč, jako neuhrazenou odměnu z poradenské smlouvy, která byla zajištěna zástavními smlouvami a pohledávku ve výši 700 000 Kč, jako nárok z poradenské smlouvy. I tato pohledávka byla označena jako zajištěná zástavními smlouvami. Dále žalovaný doručil insolvenčnímu soudu dne 12.4.2011 podání ze dne 11.4.2011 označené jako doplnění přihlášené pohledávky, kdy specifikoval nemovitosti, které mají zajišťovat přihlášené pohledávky z poradenské smlouvy. Následně bylo insolvenčnímu soudu dne 26.4.2011 doručeno podání datované dne 8.4.2011, a to formulář insolvenční přihlášky, kdy pohledávka č. 1 byla rozšířena na částku 19 681 052 Kč a důvod vzniku byla uvedena odměna z poradenské smlouvy a vrácení jistiny z úvěrové smlouva a smluvního úroku z úvěru, vše zajištěno zástavními smlouvami. Pohledávka č. 2 zůstala beze změny. Tímto podáním je poprvé uplatněna pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru. 5. Žalobce svojí žalobou uplatňuje nárok z pohledávky, která vyplývá ze smlouvy o úvěru, kdy se jednalo o pohledávku, kterou lze uspokojit pouze z majetku úpadce poskytnutého k zajištění v souladu s ustanovením § 166 insolvenčního zákona O existenci této pohledávky byl u Městského soudu v Praze veden incidenční spor pod sp. zn. [spisová značka], v rámci, kterého se řešila i platnost výše uvedených smluv. Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 14.10.2014, v rámci kterého určil existenci dílčí pohledávky žalobce ve výši 6 541 649 Kč spolu s úrokem ve výši 1 570 948 Kč, kterou lze uspokojit pouze z majetku dlužníka poskytnutého k zajištění. Mimo jiné tak konstatoval, že Zástavní smlouvy zajišťují pouze pohledávku ze smlouvy o úvěru. Následně tento závěr Městského soudu v Praze potvrdil Vrchní soud v Praze v rozsudku ze dne 27.5.2015, kterým zároveň věc vrátil prvoinstančnímu soudu k posouzení včasnosti přihlášení Pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Městský soud v Praze usnesením ze dne 4.4.2016 konstatoval, že Pohledávka z úvěrové smlouvy byla přihlášena opožděně a přihlášku této pohledávky odmítl, což bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu ze dne 27.3.2017. Žalovaný tedy chybným sepisem zástavních smluv a pozdním uplatněním pohledávky plynoucí ze smlouvy o úvěru poškodil zájmy žalobce, neboť jeho nároky nemohly být uspokojeny v rámci insolvenčního řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce byl zástavním věřitelem prvním v pořadí, byl by jeho nárok vůči úpadci ze smlouvy o úvěru, po odečtení nákladů insolvenčního řízení, uspokojen v plném rozsahu. 6. Žalobce vyčíslil škodu, jako částku, kterou by v rámci insolvenčního řízení získal z pozice zajištěného věřitele, pokud by přihláška pohledávky č. 1 byla podána včas, neboť nemovitosti, kterými byly zajištěna pohledávka č 1 byly prodány na základě kupní smlouvy ze dne 20.12.2017 za částku 7 000 000 Kč bez DPH. Žalobce měl za dlužníkem pohledávku ze Smlouvy o úvěru ve výši 8 765 189 Kč, která měla být uspokojena z výtěžku zpeněžení zastavených pozemků úpadce. Ke dni zahájení insolvenčního řízení byl žalobce zástavním věřitelem prvním v pořadí, pročež by byl v rámci insolvenčního řízení uspokojen z prodeje zastavených nemovitostí v plném rozsahu, po odečtení nákladů insolvenčního řízení a zpeněžení. Na zastavené pozemky připadlo 86,65 % této částky, kterou žalobce vyčíslil jako poměr mezi součtem oceňovaných hodnot jednotlivých zastavených pozemků k součtu oceňovacích hodnot zpeněžených pozemků, tedy 6 065 497 Kč. Žalobce dále od této částky odečetl 86,65% nákladů insolvenčního správce se správou majetku (56 219 Kč), zpeněžením (181 965 Kč) a jeho odměny (137 689 Kč) celkem ve výši 375 873 Kč. Žalobci by tak byla vyplacena částka 5 689 624 Kč. 7. Žalobce dále požaduje náhradu škody spočívající v nákladech na právní služby související s insolvenčním řízením, které by v případě nepochybení žalovaného, vynaložit nemusel, kdy se celkem jednalo o částku 600 754,17 Kč. Jednalo se jednak o částku vyplacenou samotnému žalovanému ve výši 89 639 Kč v období od srpna 2010 do září 2011 a dále následných právních zástupců žalobce [příjmení] [příjmení] ve výši 106 526 Kč v období od listopadu 2011 do prosince 2012, [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] ve výši 404 590 Kč v období od ledna 2014 do září 2017. 8. Žalobce se zároveň domáhá zákonného úroku z prodlení z potencionálně vymožené částky v rámci insolvenčního řízení, a to od 1.9.2016, kdy vycházel z toho, že v daném řízení trvalo zpeněžení nemovitostí a vyplacení této částky od doručení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dne 5.4.2017, přibližně 14 měsíců. Žalobce vycházel z toho, že pokud by pohledávka č. 1 byla přihlášena včas, proces zpeněžování by započal po 2.7.2015, kdy mu byl doručen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27.5.2015, a 14 měsíců by uplynulo 1.9.2016. Zákonný úrok z prodlení z částky 600 754,17 Kč pak žalobce požaduje ode dne 16.12.2017, neboť dne 15.12.2017 byla žalovanému doručena výzva k plnění. 9. Žalobce tak na žalovaném nárokuje celkem částku ve výši 6 290 378,17 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8. 05% ročně z částky 5 689 624 Kč za dobu od 1.9.2016 do 15.12.2017 a z částky 6 290 378,17 Kč za dobu od 16.12.2017 do zaplacení. 10. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobce zcela neuznává a navrhl celou žalobu zamítnout. Žalovaný nesporoval, že žalobci poskytoval právní služby, kdy jednak zpracoval návrhy smluv a jednak následně po zahájení insolvenčního řízení úpadce, byl žalovaný pověřen žalobcem k přihlášení jeho pohledávek do tohoto řízení. Žalovaný rovněž potvrdil tvrzení žalobce, že do insolvenčního řízení přihlásil tři jeho pohledávky, tak jak byly žalobcem specifikovány. 11. Žalovaný se nejprve podrobně vyjádřilo k postupu spojenému s podáním přihlášky pohledávky č. 1, kdy Městský soud v Praze v rámci incidenčního sporu konstatoval její pozdní doručení soudu, neboť lhůta pro doručení přihlášek uply