§ 298 insolvenční zákon – Uspokojení zajištěných věřitelů z výtěžku
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 298 insolvenčního zákona upravuje, jakým způsobem se uspokojují zajištění věřitelé z výtěžku zpeněžení majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna, a jak se s tímto výtěžkem nakládá. Zajištěný věřitel má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z prodeje majetku, který sloužil jako zajištění (např. zástava, zadržovací právo). (§ 298 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, insolvenční správce, soud, dlužník
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení“
- Částka nebo sazba (odst. 4): „náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení“
- Odkazuje na: § 157, § 293, § 230
- Judikatura: na § 298 odkazuje 148 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.
(2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.
(3) Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.
(4) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.
(5) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti.
(6) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3.
(7) Proti rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou podat odvolání jen dlužník, insolvenční správce, zajištěný věřitel, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitel, který proti němu podal námitky.
(8) V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku72) přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení po odečtení částek nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zajištěný věřitel má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z prodeje majetku, který sloužil jako zajištění (např. zástava, zadržovací právo).
- Předtím, než insolvenční správce vyplatí výtěžek zajištěnému věřiteli, odečtou se z něj náklady spojené se správou a prodejem zajištěného majetku, odměna insolvenčního správce a případně i pohledávka osoby odpovědné za správu domu (pokud jde o zpeněžení jednotky).
- Ostatní věřitelé a dlužník mají možnost podat námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, a to do 7 dnů od zveřejnění návrhu.
- Náklady na zpeněžení a správu majetku, které se odečítají z výtěžku, jsou omezeny na maximálně 5 % a 4 % výtěžku, pokud zajištěný věřitel nesouhlasí s vyšší částkou.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro podání námitek proti návrhu na vydání výtěžku je pouze 7 dnů a k později podaným námitkám se nepřihlíží.
- V případě zpeněžení jednotky v domě se před zajištěnými věřiteli uspokojí pohledávka osoby odpovědné za správu domu, a to do výše jedné desetiny výtěžku po odečtení nákladů a odměny správce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 298
Jak soudy aplikují § 298
Námitky k (ne)dodržení limitu dle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona mohl dlužník uplatnit (což neučinil) v námitkách proti návrhu na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli.
Na tomto základě insolvenční soud – cituje § 2 písm. g), § 109 odst. 1 písm. c), § 140e odst. 1, a § 298 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – předeslal, že věřitel může dát závazný pokyn k tomu, jakým způsobem má být prováděna správa majetku, který slouží k zajištění pohledávek; existence takového pokynu ze spisu neplyne.
Krajský soud v Brně napadeným usnesením schválil návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěné věřitelce podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona.
Právní otázky
Související
§ 56 Změna insolvenčního zákona (Zákon o obětech trestných činů a o změně)§ 82 Přechodné ustanovení (Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 )§ 237 Účinnost (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)