Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · § 298 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 298 insolvenčního zákona upravuje, jakým způsobem se uspokojují zajištění věřitelé z výtěžku zpeněžení majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna, a jak se s tímto výtěžkem nakládá.
§ 298
(1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.
(2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.
(3) Proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou ostatní věřitelé a dlužník podat námitky do 7 dnů ode dne zveřejnění návrhu v insolvenčním rejstříku; k později podaným námitkám se nepřihlíží. K projednání včas podaných námitek nařídí insolvenční soud do 30 dnů jednání, při kterém rozhodne o tom, zda návrhu insolvenčního správce vyhoví.
(4) Náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.
(5) Zajištěnému věřiteli, který dosud nesplnil povinnost podle § 157 odst. 1, se vydá výtěžek zpeněžení po odečtení částky připadající na splnění této povinnosti.
(6) Pro zpeněžení podle § 293 se odstavec 2 použije jen tehdy, jestliže zajištěný věřitel dosud nesplnil povinnost podle § 230 odst. 3.
(7) Proti rozhodnutí o návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení podle odstavce 2 mohou podat odvolání jen dlužník, insolvenční správce, zajištěný věřitel, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitel, který proti němu podal námitky.
(8) V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku72) přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení po odečtení částek nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce.
Paragraf 298 insolvenčního zákona upravuje, jakým způsobem se uspokojují zajištění věřitelé z výtěžku zpeněžení majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna, a jak se s tímto výtěžkem nakládá.
Co to znamená v praxi
Zajištěný věřitel má přednostní právo na uspokojení své pohledávky z prodeje majetku, který sloužil jako zajištění (např. zástava, zadržovací právo).
Předtím, než insolvenční správce vyplatí výtěžek zajištěnému věřiteli, odečtou se z něj náklady spojené se správou a prodejem zajištěného majetku, odměna insolvenčního správce a případně i pohledávka osoby odpovědné za správu domu (pokud jde o zpeněžení jednotky).
Ostatní věřitelé a dlužník mají možnost podat námitky proti návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, a to do 7 dnů od zveřejnění návrhu.
Náklady na zpeněžení a správu majetku, které se odečítají z výtěžku, jsou omezeny na maximálně 5 % a 4 % výtěžku, pokud zajištěný věřitel nesouhlasí s vyšší částkou.
Na co si dát pozor
Lhůta pro podání námitek proti návrhu na vydání výtěžku je pouze 7 dnů a k později podaným námitkám se nepřihlíží.
V případě zpeněžení jednotky v domě se před zajištěnými věřiteli uspokojí pohledávka osoby odpovědné za správu domu, a to do výše jedné desetiny výtěžku po odečtení nákladů a odměny správce.