§ 167 insolvenční zákon – Uspokojení zajištěných věřitelů ze zpeněžení
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 167 insolvenčního zákona upravuje způsob uspokojování zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení, stanovuje pořadí jejich uspokojení a řeší situace, kdy hodnota zajištění neodpovídá výši zajištěné pohledávky. Zajištění věřitelé mají přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna (např. zástavou). (§ 167 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, insolvenční správce
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.“
- Odkazuje na: § 2
- Judikatura: na § 167 odkazuje 78 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 10. 1. 2030 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 182/2006 Sb.
(1) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění, nedohodnou-li se zajištění věřitelé písemně jinak. To platí obdobně pro věřitele podmíněných pohledávek nebo pohledávek budoucích, k jejichž zajištění byla zastavena věc, právo, pohledávka nebo jiná majetková hodnota nebo zřízeno jiné zajištění uvedené v § 2 písm. g).
(2) Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem se uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, byly-li tyto hodnoty zajištěny v trestním řízení o tomto trestném činu a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, nebo podal-li takový věřitel návrh na výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvalo. Pro pořadí uspokojení podle odstavce 1 je rozhodující doba vzniku zajištění podle trestního řádu. Ustanovení týkající se postavení zajištěných věřitelů platí pro tyto věřitele obdobně.
(3) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou; pohledávky dalších zajištěných věřitelů s pozdějším pořadím se v takovém případě považují za nezajištěné v plném rozsahu. Podle věty první se postupuje, dokud nedojde ke zpeněžení zajištění.
(4) Zpeněžením věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky.
(5) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 4, zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví nebo jiná věcná práva ke zpeněžené věci, pohledávce, právu nebo jiné majetkové hodnotě, vydá insolvenční správce nabyvateli zpeněžené věci, pohledávky, práva nebo jiné majetkové hodnoty neprodleně potvrzení o zániku zajištění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zajištění věřitelé mají přednostní právo na uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje majetku, kterým byla jejich pohledávka zajištěna (např. zástavou).
- Pořadí uspokojení mezi zajištěnými věřiteli se určuje podle toho, kdy vzniklo zajištění (např. zástavní právo), pokud se písemně nedohodnou jinak.
- Pokud je hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, rozdíl se považuje za nezajištěnou pohledávku a uspokojuje se jako běžná pohledávka.
- Zpeněžením zajištěného majetku v insolvenčním řízení zajištění zaniká, a to i v případě, že zajištěný věřitel nepodal přihlášku své pohledávky.
Na co si dát pozor
- Věřitelé s pohledávkami na náhradu škody nebo bezdůvodného obohacení z trestného činu, u nichž byl majetek zajištěn v trestním řízení, mají obdobné postavení jako zajištění věřitelé.
- Insolvenční správce vydá nabyvateli zpeněženého majetku potvrzení o zániku zajištění, pokud bylo zajišťovací právo zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 167
Jak soudy aplikují § 167
… 28. května 2020, sen. zn. 29 ICdo 87/2018, Nejvyšší soud rozvedl tyto závěry tak, že za ocenění majetku tvořícího předmět zajištění, včetně volby znalce a zhodnocení znaleckých závěrů, odpovídá insolvenční správce, stejně jako za (ne)odmítnutí pokynů zajištěných věřitelů dle § 293 odst. 1 poslední věty ve spojení s § 167 odst. 1 a 3 a § 219 odst. 4 insolvenčního zákona nebo (též) za správu a zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění; za pokyny samotné pak odpovídá zajištěný věřitel nebo zajištění věřitelé, je-li jich podle ocenění dle § 167 odst. 3 …
… je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž za ocenění majetku tvořícího předmět zajištění včetně volby znalce a zhodnocení znaleckých závěrů odpovídá v insolvenčním řízení insolvenční správce, stejně jako za (ne)odmítnutí pokynů zajištěných věřitelů dle § 293 odst. 1 poslední věty ve spojení s § 167 odst. 1 a 3 a § 219 odst. 4 insolvenčního zákona či též za správu a zpeněžení majetku tvořícího předmět zajištění; za pokyny samotné pak odpovídá zajištěný věřitel nebo zajištění věřitelé, je-li jich podle ocenění dle § 167 odst. 3 …
Insolvenční soud – vycházeje z § 11 odst. 1, § 167 odst. 1, § 298 a § 305 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z § 1937 odst. 2, § 2029 odst. 1 a § 2039 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“) – dospěl ve vztahu k otázkám řešeným v bodě I. výroku usnesení k následujícím závěrům:
Právní otázky
Související
§ 66 Argumentace navrhovatele (Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/)§ 56 Změna insolvenčního zákona (Zákon o obětech trestných činů a o změně)§ 82 Přechodné ustanovení (Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 )§ 237 Účinnost (Vyhláška o pravidlech obezřetného podnik)