22 C 313/2021-68 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 20.9.2021 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 109 815,49 Kč, spolu s příslušenstvím spočívajícím v úroku z prodlení a nákladů řízení, a to z titulu pojistného plnění. Mezi účastnicemi byla dne 30.1.2020 uzavřena pojistná smlouva- sdružené pojištění vozidel, v rámci které byla pojištěna i aplikační cisterna [anonymizováno 5 slov], výrobní číslo [anonymizováno], rok výroby 2017 (dále jen„ aplikační cisterna“) ve vlastnictví žalobkyně. Pojištění se vztahovalo i na havárii. Součástí aplikační cisterny je i talířový aplikátor. Dne 7.92020 mělo dojít poškození právě tohoto aplikátoru, a to při práci na poli zapracováváním kejdy. Zaměstnanec žalobkyně řídil traktor, k němuž byla připojena aplikační cisterna s talířovým aplikátorem, náhle ucítil náraz, který vyhodnotil jako náraz talířového aplikátoru na kámen a následně zjistil poškození tříbodového ramene aplikační cisterny. Škodní událost byla téhož dne nahlášena žalované, kdy se dostavil její mobilní technik, který cisternu prohlédl, pořídil fotodokumentaci a souhlasil s okamžitou opravou. Žalovaná provedla provizorní opravu a dne 18.9.2020 odborná firma [právnická osoba] vyměnila nosník ramene tříbodového závěsu. Cena opravy činila bez DPH 109 815,40 Kč a byla žalobkyní uhrazena. Žalovaná odmítla dopisem ze dne 4.12.2020 plnit, neboť při příjezdu technika byla již provedena provizorní oprava a zároveň bylo poškození způsobeno únavou materiálu, kdy se jedná o výluku z pojištění. Svůj nárok pak žalobkyně opřela o znalecký posudek vypracovaný k příčině vzniku dané škody. Vzhledem k tomu, že žalované žalobkyni ničeho neuhradilo, nezbylo jí než se obrátit se svým nárokem na soud. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne 22.2.2022, kdy uvedla, že požadovaný nárok zcela neuznává. Žalovaná nerozporovala uzavření pojistné smlouvy dne 30.1.2020, na základě které byla pojištěna aplikační cisterna. Žalovaná potvrdila i prohlídku technika dne 7.9.2020. Další prohlídka byla pak provedena 15.9.2020 a s řidičem traktoru byl proveden záznam o průběhu škodní události a o mechanizmu vzniku škody. Žalovaná popírá příčinnou souvislost mezi vznikem škody a tvrzenou náhodnou události, kdy žalobkyně pouze tvrdila střed s kamenem. Žalovaná setrvala na stanovisku, že charakter poškození neodpovídá nehodovému ději, neboť fyzikální síly by při střetu musely působit vodorovně, čemuž neodpovídá vytržení pístnice směrem nahoru. Žalovaná rovněž upozornila na lomové plochy na fotodokumentaci, kdy některé z nich jsou starší a vyskytuje se na nich již koroze, což vede k závěru, že k poškození došlo opotřebením. Na stroji se zároveň nenachází žádný díl, který nese známky středu s kamenem. Žalovaná pak v neposlední řadě sporovala výši škody, kdy žalobkyně nedoložila, že požadovaná částka byla vynaložena výhradně na reparaci uplatněné škody. Vzhledem k těmto skutečnostem, žalované přes předložený znalecký posudek, nárok žalobkyně neuznala a navrhla celou žalobu zamítnout. 3. Soud pak provedl následující dokazování provedením listinných důkazů, ze kterých zjistil: 4. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne 16.3.2018, soud zjistil, že žalobkyně v ní vystupovala jako kupující a zakoupila aplikační cisternu za částku 4 454 449 EUR bez DPH. Součástí této smlouvy byl i nabídkový list, kde je aplikační cisterna popsána, včetně součásti a je zde i vyobrazena. 5. Z pojistné smlouvy – sdružené pojištění vozidla [číslo] vyplývá, že dne 30.1.2020 byla mezi účastnicemi uzavřena tato smlouva, s účinky pojištění od 23.3.2020 na neurčito. Smlouvou bylo sjednáno havarijní pojištění –„ All risk“ aplikační cisterny, na pojistnou částku 4 000 000 Kč bez DPH. Součástí smlouvy jsou VPP pro pojištění vozidel [anonymizováno] [rok]. 6. Z č.l 26 odst 1, písm. f) VPP pro pojištění vozidel [anonymizováno] [rok], soud zjistil, že žalovaná neposkytne pojistné plnění v případě funkčního namáhání, testů, opotřebení, únavy nebo vady materiálu, koroze nebo z obdobných příčin. Z č.l. 2 – výkladová ustanovení, bylo zjištěno, že havárií se rozumí poškození nebo zničení pojištěného vozidle v důsledku nahodilého náhlého působení vnějších mechanických sil (např. střet, náraz, pád). V č.l. 5 odst. 2 je pak uvedeno, že pojistné plnění je splatné do 15 dnů po ukončení šetření nutného ke zjištění existence a rozsahu povinnosti žalované plnit. Šetření je skončeno, jakmile žalovaná sdělí jeho výsledek oprávněné osobě. Čl 32 uvádí, že havarijní pojištění je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové. V č.l. 33 odst. 2 je pak specifikován rozsah pojištění„ All rik“ se vztahuje na havárii, vandalismus, odcizení a živel. 7. Ze zápisu o poškození vozidla ze dne 7.9.2020, bylo zjištěno, že škodní událost je popsána následovně:„ při jízdě po poli najel na kámen, došlo k poškození kyvného ramene pro uložení zapravovače [anonymizováno], šíře cca 5 metrů“. 8. Ze záznamu z jednání konaného dne 7.9.2020, bylo zjištěno, že došlo k nafocení po provizorní opravě. Řidič se vyjádřil tak, že při jízdě s traktorem, cisternou a zapravovačem kejdy diskoval pole, když v kabině ucítil náraz a zřejmě zapravovačem narazil na kámen. Snažil se zapravovač zvednout, aby ho zkontroloval, ale nebylo to možné. K poškození disků kamenem nedošlo. Následně zjistil, že z pravého spodního ramene je vytržená pístnice v uložení. 9. Z faktury [číslo] ze dne 2.10.2020 a dodacího listu [číslo] soud zjistil, že ji vystavila [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] jako dodavatel žalobkyni, na částku 109 815,40 Kč bez DPH za nosník ramen KPL. 1 kus. 10. Z vyřízení škodní události ze dne 4.12.2020, reakce žalobkyně a následné komunikace soud zjistil, že žalovaná odmítala plnit, s ohledem na nedostatek příčinné skutečnosti, resp. sporování škodního děje. Na to reagovala opakovaně žalobkyně, neboť tato nesouhlasila se způsobem vyřízení škodní události. 11. Následně dne 9.8.2021 žalobkyně zaslala žalované před žalobní výzvu. Žalovaná přípisem ze dne 8.9.2021 opětovně odmítla plnění. 12. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 22.2.2021 zpracovaného znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] vyplynulo, že znalec vyšel mimo jiné z prohlídky předmětného stroje, fotodokumentace pořízené těsně po poškození. Znalec uvedl, že na základě detailní fotodokumentace, kterou měl k dispozici a která umožňovala i mnohonásobné zvětšení jednoznačně zjistil, že k poškození oka spodních ramen hydraulického tříbodového závěsu došlo silným rázem, který s největší pravděpodobností vznikl při najetí soupravy cisterny na překážku. Tím došlo k rázovému přetížení a vzniku kompletního lomu. Maximální zvětšení pak prokazuje homogenní strukturu povrchu lomu. Pokud by se jednalo o únavový lom, byla by struktura lomu ohraničeně jiná co do hrubosti a zrnitosti lomu ve směru cyklicky zatěžujícího namáhání. Koroze zde rovněž není patrná. 13. Při jednání konaném dne 22.2.2023 pak byli slyšeni tito svědci: [jméno] [příjmení], což je zaměstnanec žalobkyně, který předmětného dne řídil traktor a [celé jméno svědka], mobilní technik žalované. Dále byl téhož dne vyslechnut znalec [příjmení] [celé jméno znalce]. 14. Svědek [příjmení] uvedl, že je dlouhodobým zaměstnancem žalobkyně. K dané události uvedl, že toho dne jezdil po poli, kejdoval, ucítil náraz a zastavil. Zjistil, že došlo k poškození, prasknutí a vytržení. Domnívá se, že došlo ke střetu s kamenem, neboť ho opodál viděl vykulený ze země. Bylo zjištěno, že se strojem není možno dále pracovat. Byl problém dostat ho z pole, adaptér nešlo zvednout, musel přijet další stroj a pomoci se zvednutím. Nic dalšího si svědek nevybavuje. 15. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že když dorazil na prohlídku, cca týden po škodní události, stroj již byl provizorně opraven. Následně s řidičem sepsal popis nehodového děje. 16. Ze znalecké výpovědi Ing. [celé jméno znalce] vyplynulo, že on byl k věci přizván až době, kdy byl stroj již opraven. Znalec dále uvedl, že poškození bylo velmi dobře fotograficky zdokumentováno a nic nebránilo provizorní opravě. Znalec zjistil, že před poškozením nebyla nosnost závěsu přetížena. Přetížení tedy nebylo příčinou nehodového děje. Znalec zcela vyvrátil, že by ke škodě došlo únavou materiálu. Tato skutečnost je zřejmá ze struktury lomu, která je jednolitá. Pokud by ke škodě došlo opotřebením, na lomu by byly zřejmé dvě struktury, hrubozrnná a jemnozrnná, což v daném případě jednoznačně není. Není pochyb o tom, že k poškození došlo jednorázovým rázem. Znalec dále uvedl, že při práci s tímto strojem se jede poměrně vysokou rychlostí cca 10 – 12 Km/hod, což v terénu pole je relativně vysoká rychlost neumožňující detailní sledování terénu. Nelze jednoznačně určit směr nárazu, k poškození mohlo dojít buď najetím na překážku, nebo mohla být překážka nějakou dobu tlačena a pak došlo k přetížení stroje a vzniku škody. Vzhledem k tomu, že znalec byl přítomen výpovědi svědka [příjmení], k dotazu soudu uvedl, že ke vzniku škody jistě mohlo dojít, tak jak svědek před soudem vypověděl. 17. Soud provedl dokazování i