23 C 384/2021-120 — Obvodní soud pro Prahu 1

1.Žalobce se ve své žalobě domáhal po žalované vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. ve výši , částka, s příslušenstvím.2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je ve věci aktivně legitimován z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, , resp. smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla i smluvní ujednání. Stejného dne uzavřel žalobce s žalovanou i rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory z úvěrové smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, žalovaná poskytla žalobci částku ve výši , částka, za poplatek ve výši , částka, , tedy celková částka splatná žalobcem měla být , částka, ve 30 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 110,49 % p.a. a RPSN činilo 114,6 %. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou Smluvních sankcí, uvedených zejména v čl. 12 smluvních ujednání. Dle čl. 12.5 smluvních ujednání žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky, která byla splatná v den následujícím po vzniku této smluvní pokuty. Dle čl. 12.7 žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Nebylo v možnostech žalobce poskytnuté plnění splácet, v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči žalobci rozhodčí řízení, které skončilo vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . Následně zahájila žalovaná vůči žalobci na základě exekučního titulu vydaného rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . V průběhu exekučního řízení žalobce seznal, že je toto vůči němu patrně vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Žalobce proto podal dne , právnická osoba, . 2017 prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ustanovení § 268 odst. 1, písm. h) zákona č. 99/1963 Sb. o.s.ř. Exekuční řízení bylo zastaveno na základě usnesení Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , a to z důvodu absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí smlouvy, tudíž z důvodu absence pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Úvěrová smlouva a na ni navázaná rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce k rozhodování sporů z úvěrové smlouvy, byly shledány pro rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem jako absolutně neplatné, v důsledku čehož rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a tento rozhodčí nález tak nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v exekučním řízení. Usnesení krajského soudu nabylo právní moci dne , datum, . Předtím, než bylo exekuční řízení zcela zastaveno, vymohl soudní exekutor na žalobci částku v celkové výši , částka, , která byla kromě původní jistiny úvěru ve výši , částka, tvořena především částkami připadající na excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady rozhodčího řízení. Z vymožené sumy pak i částku v celkové výši , částka, soudní exekutor před vydáním usnesení o zastavení exekuce vyplatil žalované, jako oprávněné v exekučním řízení. Bezdůvodné obohacení, jehož vydání žalobce požaduje, je tvořeno rozdílem mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná skutečně oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat. Exekuční řízení bylo vedeno na základě nezpůsobilého exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí smlouvy a absolutně neplatné úvěrové smlouvy – na tyto smluvní dokumenty je tak třeba nahlížet takovou optikou, jako by tyto smlouvy nikdy nebyly uzavřeny. Žalovaná je oprávněna si ponechat částku , částka, představující jistinu poskytnutého úvěru a zároveň částku , částka, představující zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 8,05 % p.a. ode dne , datum, do , datum, . Celkově je žalovaná oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat částku , částka, . Zbývající část vyplaceného plnění je tvořená penězi představující nemravně vysoký úrok zapůjčení jistiny úvěru, tedy na nároky žalované vyplývající z úvěrové smlouvy a adhezních smluvních podmínek. V rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce bylo pravomocně rozhodnuto, že úvěrová smlouva je v celém rozsahu absolutně neplatná, jakož i související rozhodčí smlouvy je absolutně neplatná. Na základě toho žalovaná pozbyla právní titul vzniklý z úvěrové smlouvy, na jehož základě by byla oprávněna ponechat si tu část předplaceného plnění připadajícího na smluvní a sankční nároky z této původní úvěrové smlouvy. Úvěrová smlouva je v celém rozsahu absolutně neplatná, protože se příčí dobrým mravům a dle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Rozpor úvěrové smlouvy s dobrými mravy nespočívá pouze v nastavení excesivního úroku, který v daném případě činil 110,40 % p.a., ale i množstvím nepřiměřených smluvních pokut uvedených v čl. 12.Na základě výše uvedeného má žalobce za to, že žalovaná si ponechala žalovanou částku, aniž by ji k tomu svědčil jakýkoliv právní titul. Na základě výzvy žalobce, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila, žádné bezdůvodné obohacení nevydala. Žalobci nezbylo, než podat žalobu a domáhat se vydání rozsudku v této věci. Rovněž požaduje úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , kterou žalobce podepsal , datum, . Je nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno tak, jak bylo dohodnuto a že úvěr byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Žalovaná dále poukázala na to, že stále existuje exekuční titul, a to rozhodčí nález rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobce promeškal veškeré lhůty na zrušení rozhodčího nálezu. Žalobce obdržel rozhodčí nález a na rozhodčí nález byla vyznačena doložka právní moci. Žalobci nic nebránilo, aby ve smyslu § 31 z.r.ř. podal ve lhůtě podle § 32 odst.1 z.r.ř. žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, ve kterém mohl tvrdit, že nález je neplatný. Judikatura se vyvinula tak, že nějakým způsobem toto mohou zkoumat i exekuční soudy, ale důležité je to, že žalobce promeškal veškeré lhůty k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu.4. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 644/2021 ze dne 1. 6. 2021, které přímo vůči žalované uvádí, že Ústavní soud ve své judikatuře připustil, že výjimečně se lze i v exekučním řízení zabývat zásadními vadami exekučního titulu a na jejich základě zastavit výkon rozhodnutí podle § 268 odst. 1, písm. h) o.s.ř., a to v případě, že ve věci jsou dány takové okolnosti, pro které je další provádění výkonu rozhodnutí způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném) a výkonem rozhodnutí dochází k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti. Při zkoumání, zda exekuční titul netrpí zásadními vadami, přitom není relevantní, zda a jak efektivně hájil povinný svá práva v nalézacím řízení. Zastavení řízení z důvodu zásadních vad exekučního titulu tak není podmíněno ani vyčerpáním řádných opravných prostředků v předcházejícím nalézacím řízení (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2230/16 či nález pléna Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. PLUS 9/15.Pokud se žalovaná dovolává toho, že exekuční soud nemůže přezkoumávat exekuční titul a úvěrovou smlouvu, tak má pravdu, avšak jen v případech, kdy nedochází k porušování zásad demokratického právního státu. Kdyby žalovaná neporušovala zásady demokratického právního státu, nechovala se nemravně, a to od samého počátku uzavření úvěrové smlouvy a dokonce i předtím, mohla být stranou procesní obranou úspěšná. Žalovaná s danou procesní obranou nebyla v exekučním řízení úspěšná, proti pravomocnému rozhodnutí exekučního soudu se nebránila dovoláním a její námitky k postupu exekučního soudu jsou v tomto nalézacím řízení bezpředmětné. Žalobce poukázal na to, že uzavřená smlouva o úvěru trpí zjevným a zásadním rozporem s dobrými mravy a principy ochrany spotřebitele a z tohoto důvodu je stejně jako i na ni přímo navazující rozhodčí smlouva postižena absolutní neplatností ve smyslu ustanovení § 580, 588 občanského zákoníku. Žalobce poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 4460/2014, kde se uvádí, že vydá-li rozhodnutí orgán, který k jeho vydání neměl pravomoc, nemůže takové rozhodnutí představovat překážku věci rozhodnuté. V daném případě žalobce má na mysli exekuční titul v podobě rozhodčího nálezu, který vydal nezpůsobilý subjekt. Žalobce má za to, že k promlčení dluhu nemohlo dojít, neboť k bezdůvodnému obohacení došlo až právní mocí usnesení o zastavení exekuce. Do té doby žalovaná měla právní tit