25 C 8/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou ze dne 6. 1. 2022 domáhala zaplacení částky 34 862,61 Kč s příslušenstvím, a to na základě úvěrové smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným. 2. Konkrétně žalobkyně v návrhu tvrdila, že se žalovaným uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty ze dne 25. 4. 2018. Na základě této smlouvy byla žalobkyně povinna zřídit žalovanému účet č. [bankovní účet] a poskytnout mu úvěrový rámec ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splácet formou minimální splátky ve výši 5 % z celé dlužné částky, minimálně však ve výši 500 Kč, dále dodržovat obchodní podmínky a hradit žalobkyni poplatky dle ceníku. Žalobkyně si se žalovaným sjednala bezúročné období, kdy se bezhotovostní transakce provedené vydanou kreditní kartou neúročí, pokud žalovaný řádně uhradí dluh uvedený ve výpisech za všechna předchozí i aktuální zúčtovací období do data splatnosti uvedeného ve výpise. 3. Žalovaný čerpal úvěr dne 10. 5. 2018. V období do 10. 7. 2018 probíhalo čerpání v souladu s obchodními podmínkami a s podmínkami bezúročného čerpání. Dle výpisu ze dne 11. 8. 2018 měl žalovaný uhradit minimální splátku ve výši 500 Kč, a to do 25. 8. 2018, to však neučinil. Dle výpisu ze dne 11. 9. 2018 měl žalovaný do 25. 9. 2018 uhradit částku 1 274,57 Kč, což však rovněž neučinil. Dle výpisu ze dne 25. 10. 2018 činila minimální splátka již částku 2 224,16 Kč. Následně žalovaný způsobil přečerpání úvěru, když ke dni 27. 10. 2018 činila výše vyčerpaného úvěru částku 15 119,45 Kč. Rovněž byl informován o minimální splátce ve výši 3 338,60 Kč, na kterou ničeho neuhradil. Neboť byl žalovaný v prodlení s hrazením splátek delším než dva měsíce, přistoupila žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami k výpovědi smlouvy, ukončení možnosti čerpání úvěru žalovaným a prohlášením úvěru za předčasně splatný. Po vypovězení smlouvy byl žalovaný povinen hradit úrok z úvěru, úrok z prodlení, a to až do úplného splacení dluhu. 4. Z přehledu pohybů na účtu za období 25. 4. 2018 do 10. 12. 2021 je zřejmé, že žalovaný dluží žalobkyni částku 34 862,61 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 19,9 % od 11. 11. 2021 do 10. 12. 2021 ve výši 556,85 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % od 11. 11. 2021 do 10. 12. 2021 ve výši 251,84 Kč. Dále žalobkyně požaduje úrok a úrok z prodlení do úplného zaplacení dlužné částky. Žalobkyně zároveň tvrdí splnění požadavků kladených na ní ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného. 5. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním ve věci samé. 7. Z návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty ze dne 21. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši 50 000 Kč a o vydání kreditní karty [anonymizována dvě slova], s tím, že žalovaný případně akceptuje i úvěr v nižší výši. Zároveň se zavázal poskytnutý úvěr hradit formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 500 Kč, dodržovat všeobecné obchodní podmínky a ceník (sazebník). Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč měsíčně a že nemá žádné dluhy. 8. Z přijetí návrhu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty ze dne 25. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného s nižším úvěrovým rámcem, a sice ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím úvěru žalobkyně žalovanému zřídila účet [číslo]. 9. Z obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditní karty pro spotřebitele soud zjistil, že úvěr je čerpán prostřednictvím vydané kreditní karty, poskytuje se jako neúčelový a na dobu neurčitou a žalovaný je povinen zajistit, aby nedošlo k překročení sjednaného úvěrového limitu, v opačném případě je žalobkyně oprávněna částku převyšující úvěrový rámec úročit úrokem z úvěru a úrokem z prodlení (čl. V.). Bezhotovostní transakce provedené kreditní kartou se neúročí, pokud žalovaný uhradí dluh uvedený ve výpisech za aktuální a předchozí období do data splatnosti, jinak je žalovaný povinen platit žalobkyni úrok z úvěru ve výši dle sazebníku. Pokud žalovaný neuhradí minimální splátku k datu splatnosti, je žalobkyně oprávněna účtovat úrok z prodlení. Úrok, úrok z prodlení a smluvní pokuta jsou splatné ke dni splatnosti minimální splátky a k poslednímu dni zúčtovacího období se připočítávají k jistině úvěru. I po vypovězení smlouvy je žalovaný povinen hradit úrok, úrok z prodlení a smluvní pokutu do úplného splacení dluhu (čl. VII.). Žalovaný se zavázal splácet úvěr formou měsíční splátky v minimální výši 5 % jistiny a dále všech úroků, částky představující překročení úvěrového limitu, poplatků a smluvních pokut, minimálně však ve výši 500 Kč (čl. VIII.). V případě, že žalovaný neuhradí řádně a včas minimální splátku je žalobkyně oprávněna žalovanému ukončit čerpání úvěrového limitu, prohlásit úvěr za předčasně splatný a smlouvu vypovědět (čl. X.). 10. Z nabídky účtů a sazebníku úroků soud zjistil, že sazba úroků z úvěru činí 19,9 %. 11. Z přehledu pohybů na účtu a z výpisů z účtů soud zjistil, že žalovanému byl účtován úrok od 10. 9. 2018 a žalovaný úvěr přečerpal ke dni 10. 12. 2018. Konečný dluh činil ke dni 10. 12. 2021 částku 34 862,61 Kč. 12. Z výpovědi smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru a o vydání kreditní karty ze dne 6. 11. 2018 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalovanému smlouvu ve 2měsíční výpovědní době a vyzvala jej k uhrazení dluhu do 9. 1. 2019. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 4. 2019 včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k uhrazení dluhu ze smlouvy ve výši 16 610,03 Kč. 14. Z přehledu příjmů na účtu žalovaného za období od února do dubna 2018 soud zjistil, že průměrný měsíční příjem žalovaného před poskytnutím úvěru činil 12 446 Kč měsíčně. 15. Z [anonymizována tři slova] ze dne 24. 4. 2018 soud zjistil, že žalobkyně provedla kontrolu žalovaného v databázi BRKI. 16. Dle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet 17. Dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Dle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 20. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 21. Soud ve světle výše citovaných ustanovení věc právně posoudil následovně. 22. Nejprve se soud zabýval otázkou úvěruschopnosti žalovaného, neboť následkem porušení této povinnosti by byla neplatnost celé smlouvy. Žalovaný uvedl a doložil, že jeho průměrná měsíční mzda před poskytnutím úvěru činila 12 446 Kč a jeho výdaje činí 5 000 Kč měsíčně. Zároveň uvedl, že nemá jiné dluhy. Žalobkyně zároveň provedla kontrolu v databázi BRKI, kde toto by