30 C 117/2023 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce v žalobě, která byla doručena zdejšímu soudu do jeho datové schránky dne 9. 5. 2023, žádá po žalované kompenzaci nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, po částečném zpětvzetí žaloby, když řízení bylo pravomocným usnesením co do částky 28 383 Kč zastaveno, ve výši 57 117 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 57 117 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení. 2. Žalobce tvrdí, že jako spotřebitel, zahájil dne 18. 8. 2016 řízení před finančním arbitrem, vedené pod sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] 2016. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ instituce“) ve věci vydání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy investičního životního pojištění. 3. Prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra č.j. FA/SR/ZP [číslo] 2016 ze dne 30. 9. 2018, kdy finanční arbitr uložil [obec] pojišťovně žalobci uhradit částku 4 500 Kč a ve zbytku návrh žalobce zamítl. 4. Žalobce jako navrhovatel podal proti výroku II. nálezu námitky, o nichž finanční arbitr rozhodl dne 30. 1. 2019, kdy tímto částečně změnil nález ze dne 30. 9. 2018. Rozhodnutí o námitkách bylo žalobci doručeno dne 1. 2. 2019. 5. Řízení před finančním arbitrem trvalo od 18. 8. 2016 do 1. 2. 2019, tedy 29 měsíců a 13 dní. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, jež byla projednána u zdejšího soudu dle § 244 o. s. ř. a dne 14. 5. 2021 rozhodl zdejší soud rozsudkem č.j. 15 C 71/2019-65, kterým žalobě vyhověl pouze co do zákonného úroku z prodlení z přiznaného plnění Finančním arbitrem, ve zbytku žalobu zamítl (dále jen„ Rozsudek“). Žalobce podal proti Rozsudku dne 28. 6. 2021 své odvolání. O odvolání žalobce rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 29 Co 465/2021-10 ze dne 31. 3. 2022, kterým rozsudek soudu prvého stupně potvrdil a Instituci přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek Městského soudu v Praze byl žalobci doručen dne 11. 5. 2022, čímž řízení před soudem pravomocně skončilo. <b>6. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení tedy činí 68 měsíců a 23 dnů.</b> 7. Podle znění § 15 odst. 1 ZFA platí, že„ Arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce“ Podle znění § 16 odst. 2 ZFA pak platí, že,,Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ 8. Finanční arbitr nedodržel v řízení sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] zákonné lhůty dané § 15 ZFA a v § 16 ZFA a řízení tak zatížil nesprávným úředním postupem. 9. Finanční arbitr nevydal v řízení nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách, čímž udržoval žalobce po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Tím žalobci ve smyslu § 13 a § 31a ZOdpŠk vznikla nemajetková újma. Řízení před finančním arbitrem trvalo od 26. 7. 2017 do 14. 4. 2020, tedy 32 měsíců a 19 dnů. 10. Řízení se týkalo smlouvy investičního životního pojištění, kterou žalobce uzavřel s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobce se na finančního arbitra obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti této pojistné smlouvy a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Po celou dobu řízení tak byl v existenční nejistotě, řízení ho zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, když musel čelit dlouhodobé nečinnosti finančního arbitra, přestože úřad finančního arbitra byl zřízen s cílem, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Právě zákonem garantovaná rychlost a bezplatnost řízení před finančním arbitrem byly hlavní důvody, proč se se sporem obrátil na finančního arbitra a ne na obecný soud. 11. Žalobce vyčíslil požadavek na kompenzaci nemajetkové újmy v souladu s platnou judikaturou následovně: kompenzace za rok, resp. měsíc trvání řízení je 15 000 Kč, resp. 1 250 Kč. První dva roky řízení (kompenzace snížená o 50 %) 24 měsíců, kompenzace za první dva roky 24 x 625 Kč je 15 000 Kč. Kompenzaci celkem vyčíslil žalobce na 85 500 Kč, když základní sazbu v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 68 Co 98/2020-67 navýšil o 20 % za to, že finanční arbitr neprodloužil zákonnou lhůtu k vydání nálezu a k vydání rozhodnutí o námitkách. 12. Žalobce vyzval žalovanou dne 11. 11. 2022 ke kompenzaci nemajetkové újmy, přičemž žalovaná reagovala dopisem„ Sdělení k žádosti“ ze dne 22. 5. 2023 (doručený právnímu zástupci žalobkyně dne 22. 5. 2023), v němž konstatovala, že v řízení sp. zn. FA/SR/ZP [číslo] a u zdejšího soudu sp. zn. 15 C 71/2019 a u Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 465/2021-10„ došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věty druhé zákona o náhradě škody tím, že v řízení došlo k průtahům“, a dále, že„ se omlouvá za nepřiměřeně dlouhou celkovou dobu řízení též a za nesprávný postup finančního arbitra, který neinformoval účastníky o prodloužení lhůt k vydání rozhodnutí.“ Dále žalovaná poskytla žalobci finanční náhradu ve výši 28 383 Kč a ve zbytku jeho žádost zamítla. 13. Po podání žaloby žalovaná nárok žalobce částečně uspokojila a zaplatila žalobci částku 28 383 Kč. I tak nepovažuje odškodnění mu poskytnuté za adekvátní.Jelikož celková délka řízení byla stanovena na 68 měsíců a 23 dní, přičemž žalobcem nebyly prokázány žádné důvody odůvodňující navýšení předmětné částky (v případě navýšení se již neuplatňuje presumpce újmy, ale je třeba důvody pro navýšení ze strany žalobce prokázat v souladu s kritérii Stanoviska), a současně se nejedná o délku řízení extrémní, byla stanovena základní částka ve výši 15 000 Kč za jeden rok řízení, kdy za první dva je tato částka krácena na polovinu v souladu se Stanoviskem. Celková základní částka za délku řízení v trvání 68 měsíců a 23 dnů tak činila 70 958 Kč (5 let 60 000 Kč, 8 měsíců 10 000 Kč a 23 dnů 958 Kč). Základní částka je pak navyšována nebo snižována ve vazbě na ve Stanovisku daná kritéria. Při posuzování žádosti žalobce došlo ke snížení základní částky o 80 %, a to za složitost věci, kdy se jedná o řízení hmotněprávní složité a procesní složitost (více instancí) a dále s ohledem na význam řízení pro žalobce a jeho chování v průběhu řízení a současně navýšení o 20 % za jednání orgánů státní správy, včetně soudů. Z uvedených důvodů byla základní částka redukována o 60 %, tj. na částku 28 383 Kč. 14. Žalovaná ve shodě s vyjádřením finančního arbitra, který se ve věci (bez výslovné výzvy soudu vyjádřil) žádá zamítnutí žaloby s tím, že konstatování porušení práva a omluva žalobkyni včetně již vyplacené finanční kompenzace žalovaná ji pokládá za dostačující. 15. Žalovaná k výzvě soudu sdělila, že nárok uplatněný žalobou byl vznesen předčasně, neboť jak je uvedeno výše, žalovaná, k žádosti o náhradu za nepřiměřenou délku řízení ze dne 11. 11. 2022, jež byla žalované téhož dne doručena (jak učinili účastníci nesporným) se žalobci přípisem ze dne 22. 5. 2023, čj. MF [číslo], omluvila a poskytla mu finanční náhradu ve výši 28 383 Kč. Z toho důvodu žalovaná žalobou uplatňovaný nárok ve zbývající části neuznává. 16. Celková délka řízení trvala celkem 68 měsíců a 13 dnů, kdy docházelo zejména k průtahům v navazujícím soudním řízení před soudem prvého stupně. 17. Poukázala, že řízení před finančním arbitrem bylo zahájeno dne 18. 8. 2016 a navrhovatel (žalobce v tomto řízení) podal dva návrhy, kdy řízení o obou návrzích finanční arbitr usnesením spojil do jednoho. Oba návrhy vykazovaly nedostatky, které byly na výzvu odstraněny. Dne 29. 3. 2017 oznámil finanční arbitr zahájení řízení Instituci a vyzval ji k vyjádření se. Instituce opakovaně požádala o prodloužení lhůty k poskytnutí vysvětlení, kterým finanční arbitr vyhověl. Instituce předložila vyjádření a podklady dne 26. 5. 2017 a 30. 5. 2017. Navrhovatel vyzval dne 3. 8. 2017 finančního arbitra k přijetí opatření proti nečinnosti. Finanční arbitr vyzval dne 19. 9. 2017 k vyjádření k předběžnému právnímu posouzení. Navrhovatel dne 24. 10. 2017 předložil své vyjádření a odmítl přijmout návrh smírného řešení sporu. Dne 9. 11. 2017 finanční arbitr vyzval navrhovatele a instituci k seznámení se s poklady. Navrhovatel ve svém následném vyjádření ze dne 20. 12. 2017 sdělil, že je ochotný jednat o smírném vyřešení sporu a z opatrnosti vznesl námitku promlčení. Instituce dne 28. 2. 2018 sdělila, že se opakovaně pokoušela o smírné řešení sporu, avšak neúspěšná, a trvá na vydání rozhodnutí ve věci. Navrhovatel vyzval dne 21. 3. 2018 finančního arbitra k přijetí opatření proti nečinnosti. Fin