35 C 140/2022-56 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 8. 2022 domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky 200 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 82/1998 Sb.“), z důvodu porušení práva na přiměřenou délku řízení ve věci přestupku.2. Žaloba je založena na tvrzení, že žalobce byl účastníkem řízení o státní kontrole uskutečněné dne 22. 9. 2016 a na ni navazujícího správního řízení vedeného u Magistrátu hlavního města Prahy (dále „magistrát“) a Ministerstva dopravy-odboru veřejné dopravy (dále „ministerstvo“) a řízení o soudním přezkumu správního rozhodnutí vedeného u Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, které skončilo dne 24. 2. 2022 (dále „posuzované řízení“). Nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení od 22. 9. 2016 do 24. 2. 2022 byla žalobci způsobena nemajetková újma. Žalobce uplatnil nárok na odškodnění u žalované dne 15. 3. 2022, avšak ke dni podání žaloby nebyl odškodněn, pouze obdržel vyjádření ze dne 30. 8. 2022, v němž žalovaná konstatovala porušení práva a zároveň se omluvila za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. Tuto formu odškodnění považuje žalobce za nedostatečnou.3. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že u ní žalobce dne 15. 3. 2022 uplatnil nárok, k čemuž se dne 30. 8. 2022 vyjádřila tak, že pro případ existence nemajetkové újmy je přiměřeným zadostiučiněním konstatování porušení práva a omluva za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. Současně zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení s tím, že jeho délku je třeba počítat od 1. 3. 2017 (neboť výkon kontroly není správním řízení) do 24. 2. 2022 a činí tedy 4 roky, 11 měsíců a 23 dnů. Vyjádřila přesvědčení, že žalobci žádná újma v souvislosti s délkou posuzovaného řízení nevznikla. Zdůraznila, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (dále „zákon č. 111/1994 Sb.“) a po celou dobu si musel být s ohledem na charakter svého jednání přestupku vědom. Obranu žalobce v posuzovaném řízení označila za zjevně bezúspěšnou s tím, že nemohla přivodit pro něj pozitivního výsledku, neboť mu jako držiteli koncese na silniční motorovou dopravu osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče muselo být zřejmé, že za situace, kdy poskytuje za úplatu převyšující vynaložené náklady třetí osobě službu spočívající v odvozu dle jejího zadání, jsou naplněny pojmové znaky taxislužby. Ve vztahu k výši uložené pokuty poukázala na to, že žalobce magistrátu neposkytl informace ohledně svých majetkových poměrů, správní orgány tedy vycházely z toho, že pokuta v uložené výši obecně pro podnikající fyzickou osobu likvidační není, přičemž bylo na žalobci, zda poskytnutím a doložením údajů o svých osobních a majetkových poměrech projeví svůj zájem na tom, aby uložená pokuta neměla likvidační důsledky. Současně vyjádřila názor, že nezájem žalobce o doložení poměrů rovněž svědčí o nepatrném až žádném významu posuzovaného řízení pro žalobce. Uvedla dále, že z pohledu výše uložené sankce mělo řízení pro žalobce nulový význam rovněž proto, že lze důvodně předpokládat, že uloženou sankci nehradil žalobce ze svých prostředků, nýbrž z prostředků poskytnutých společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , když uložená pokuta a náklady řízení byly hrazeny z účtu jeho právního zástupce žalobce. Rovněž zdůraznila, že již od okamžiku vydání rozhodnutí magistrátem měl žalobce vzhledem k zásadě zákazu reformatio in peius naprostou jistotu, že mu v řízení nebude uložena sankce vyšší. Popsala též vývoj na trhu po vstupu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nárůst počtu kontrol v oblasti dopravy, nárůst počtu správních řízení v souvislosti s porušováním povinností při poskytování přepravních služeb s využitím aplikace , Anonymizováno, . Dospěla k závěru, že poskytnutí jakéhokoli zadostiučinění žalobci je rozporné s veřejným pořádkem, dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti.4. Z předložených listin (viz přílohy účastníků) a zapůjčené spisové dokumentace (viz spis magistrátu sp. zn. , Anonymizováno, , spis ministerstva sp. zn. , Anonymizováno, ministerstva, spis Městské soudu v Praze sp. zn. 14 A 123/2018, spis Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 144/2020) soud vzal za prokázané následující skutečnosti.5. Dne 22. 9. 2016 byla provedena kontrola taxislužby podle § 12 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 255/2012 Sb.“), během níž bylo zjištěno, že vozidlo, kterým byla přeprava uskutečněna, nebylo označeno jako vozidlo taxislužby. Téhož dne advokát , tituly před jménem, , jméno FO, převzal zastoupení žalobce. Dne 13. 10. 2016 bylo žalobci doručeno seznámení s protokolem o kontrole taxislužby (dále „protokol“). Téhož dne byly magistrátu doručeny námitky žalobce do protokolu. Dne 11. 11. 2016 magistrát vypracoval písemnost označenou jako vyřízení námitek podaných do protokolu a zároveň informoval o předání námitek žalobce k vyřízení v navazujícím správním řízení. Dne 9. 1. 2017 magistrát vypracoval písemnost označenou jako seznámení s protokolem, k níž byl přiložen dodatek ze dne 9. 1. 2017 k protokolu o kontrole. Dne 10. 1. 2017 byly magistrátu doručeny námitky žalobce do kontrolních zjištění uvedených v dodatku protokolu o kontrole sepsaném dne 9. 1. 2017. Dne 9. 2. 2017 vypracoval magistrát písemnost, v níž zamítl jednu z námitek žalobce. Dne 1. 3. 2017 vypracoval magistrát oznámení o zahájení správního řízení, kdy žalobce byl podezřelý z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w/ zákona č. 111/1994 Sb. Téhož dne bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno žalobci. Dne 2. 3. 2017 byly magistrátu doručeny návrhy žalobce na provedení dokazování výslechem svědků. Dne 6. 3. 2017 vypracoval magistrát oznámení o ukončení dokazování a o možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí. Téhož dne bylo magistrátu doručeno vyjádření žalobce před vydáním rozhodnutí. Dne 20. 3. 2017 vypracoval magistrát rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w/ zákona č. 111/1994 Sb., že dne 22. 9. 2016 provozoval taxislužbu vozidlem nezapsaným v evidenci vozidel taxislužby, za což žalobci uložil pokutu ve výši 100 000 Kč a zavázal jej k náhradě nákladů řízení (dále „rozhodnutí ze dne 20. 3. 2017“). Dne 22. 3. 2017 bylo magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 20. 3. 2017. Dne 23. 3. 2017 žalobce své odvolání doplnil. Dne 29. 3. 2017 vypracoval magistrát písemnost o předložení odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 3. 2017 společně se spisovou dokumentací ministerstvu. Dne 3. 4. 2017 obdrželo ministerstvo odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 3. 2017 společně se spisovou dokumentací. Dne 27. 3. 2018 vypracovalo ministerstvo rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , jímž bylo rozhodnutí ze dne 20. 3. 2017 změněno tak, že výše pokuty uložené žalobci činí 70 000 Kč, neboť novelou zákona č. 111/1994 Sb. došlo ke snížení maximální možné sazby pokuty za přestupek podle § 35 odst. 2 písm. w/ téhož zákona (dále „rozhodnutí ze dne 27. 3. 2018“). Dne 28. 3. 2018 nabylo právní moci rozhodnutí ze dne 27. 3. 2018. Žalobce se řízení před správními orgány osobně neúčastnil a ani těmto orgánům neposkytl informace ohledně svých majetkových poměrů. Proti rozhodnutí ze dne 27. 3. 2018 podal žalobce dne 28. 5. 2018 správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Žalobce byl v řízení před Městským soudem v Praze zastoupen advokátem , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, 22. 9. 2016. Dne 11. 6. 2018 Městský soud v Praze vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku do 15 dnů. Dne 15. 6. 2018 žalobce zaplatil soudní poplatek. Dne 20. 6. 2018 Městský soud v Praze vyzval ministerstvo, aby se do 30 dnů vyjádřilo ke správní žalobě. Dne 18. 7. 2018 bylo Městskému soudu v Praze doručeno vyjádření ministerstva ke správní žalobě. Dne 13. 8. 2018 Městský soud v Praze vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutí o věci samé bez nařízení jednání. Dne 7. 4. 2020 Městský soud v Praze vyzval ministerstvo, aby se ve lhůtě 1 týdne vyjádřilo, zda s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci trvá na požadavku nařízení jednání, když žalobce na jednání ve věci netrval. Dne 9. 4. 2020 sdělilo ministerstvo Městskému soudu v Praze, že s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci netrvá na požadavku nařízení jednání. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 27. 5. 2020, č. j. 14 A 123/2018-44, správní žalobu proti rozhodnutí ze dne 27. 3. 2018 zamítl (dále „rozsudek ze dne 27. 5. 2018“). Dne 28. 5. 2020 nabyl právní moci rozsudek ze dne 27. 5. 2018. Dne 10. 6. 2020 obdržel Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce proti rozsudku ze dne 27. 5. 2018. Žalobce byl v řízení před