40 C 45/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se po rozšíření žaloby domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 19 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobkyně jako spotřebitel uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o zájezdu [číslo] který se měl uskutečnit v období od [datum] do [datum] a za který uhradila 19 000 Kč. Uvedla, že s ohledem na vypuknutí pandemie onemocnění Covid-19 a s ním spojenými opatřeními byla dne [datum] emailem kontaktována žalovanou s nabídkou označenou„ Jistota pro [příjmení] dovolenou“. Žalovaná žalobkyni emailem sdělila, že má tři možnosti, jak nastalou situaci řešit – přijmutí poukazu na nový zájezd (dále též„ poukaz TS+“), odstoupení od smlouvy dle podmínek uvedených v ust. § 2533 občanského zákoníku a ponechání rezervace zájezdu ve stavu beze změny. Žalobkyně namítá, že žalovaná ji v předmětném emailu chybně informovala, když neuvedla možnost odstoupení od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku, a dále ji účelně naváděla k přijetí poukazu na nový zájezd, když uvedla„ uvedenou variantu doporučujeme jako optimální, protože nepřijdete o žádné peníze a naopak získáte i něco navíc.“ Žalobkyně dovodila, že nejvýhodnější volbou je přijetí poukazu TS+, který obdržela dne [datum] (poukaz [číslo]) spolu s informací, že s přijetím možnosti poukazu na zájezd odstoupila od smlouvy o zájezdu dle ust. § 2533 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně má za to, že k odstoupení od smlouvy nemohlo dojít podle § 2533 občanského zákoníku, nýbrž podle § 2535 občanského zákoníku, když v místě určení cesty nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, jež mají významný dopad na poskytování zájezdu. [příjmení], kterou žalobkyně za zájezd dosud zaplatila, je stále zadržována žalovanou. Žalobkyně poukázala, že v době odeslání emailu žalovanou již probíhalo schvalování zákona č. 185/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu (dále jen jako„ lex voucher“), o kterém musela žalovaná vědět. Žalobkyně se domnívá, že jako spotřebitel se stala obětí nekalé obchodní praktiky ze strany žalované, která se dopustila jednání v rozporu s požadavky péče dle zákona o ochraně spotřebitele, čímž podstatně narušila ekonomické chování žalobkyně, která by jinak popsanou volbu nikdy neučinila. Jednání ze strany žalované naplňuje skutkovou podstatu klamavého konání, neboť žalovaná jakožto podnikatel nepoučila žalobkyni jakožto spotřebitele o možnosti odstoupit od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku. Žalobkyně považuje jednání žalované spočívající ve vystavení poukazu na zájezd podle § 583 občanského zákoníku za neplatné, a proto měla žalovaná povinnost navrátit plnění dosud na zájezd poskytnuté ve chvíli, kdy byl zájezd zrušen, resp. nebylo žalobkyni umožněno na zájezd odcestovat. Žalobkyně žalovanou dne [datum] písemně vyzvala k vrácení všech uhrazených prostředků, což žalovaná dobrovolně neučinila. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, že mezi ní jako cestovní kanceláří a žalobkyní jako zákazníkem byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zájezdu [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné smluvní podmínky (dále jen„ VSP“) a jejímž předmětem bylo poskytnutí zájezdu do hotelu [příjmení] [jméno] [jméno] *** v destinaci Řecko (Heráklion), Kréta, [příjmení], v termínu od [datum] do [datum], za který měla žalobkyně uhradit částku 33 760 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení částky v nominální hodnotě poukazu však odmítá. Žalovaná uvedla, že žalobkyně dne [datum] odstoupila v souladu s ust. § 2533 odst. 1 občanského zákoníku od Smlouvy s tím, že jí dle ust. § 2533 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s odst. [číslo] VSP vznikla povinnost uhradit odstupné. Žalovaná především odmítá tvrzení, že by žalobkyni jakkoli uvedla v omyl. Žalovaná popsala postup při vystavení poukazů a uzavírá, že žalobkyně poukaz přijala dobrovolně, na základě nabídky učiněné dne [datum]. Tím, že žalobkyně požádala ze tří nabízených variant o variantu o vystavení poukazu TS+ na nový zájezd, tedy prošla jednotlivými kroky, kde akceptovala podmínky a potvrdila rovněž odstoupení od Smlouvy, čímž tedy odstoupila od uzavřené Smlouvy podle ust. § 2533 občanského zákoníku. Následně byl dle dohody mezi žalovanou a žalobkyní vydán Poukaz TS+, jenž obsahoval podmíněný závazek žalované k prominutí povinnosti k úhradě odstupného z cestovních smluv. Žalovaná uvedla, že k žádnému klamavému jednání nedošlo, nabídkou ze dne [datum] informovala zákazníky o tehdy platných možnostech a reálných právech, které zákazníkovi náležely s tím, že bylo pouze na zákazníkovi, jakým způsobem svá práva využije. Dále uvedla, že k datu odeslání nabídky ani odstoupení od Smlouvy nebyly splněny podmínky pro odstoupení podle § 2535 občanského zákoníku, proto žalovaná nemohla informovat o možnosti odstoupit od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku. Žalovaná dále uvedla, že je připravena prokázat, že její nárok na přiměřené odstupné byl fakticky s ohledem na marně vynaložené náklady a nemožnost přeprodeje zájezdu vyšší, než částka sdělená žalobkyni jako požadavek žalované na odstupné. K námitce obcházení ustanovení [příjmení] voucher žalovaná podotýká, že v době vydání Poukazu TS+ nebyl ani zahájen legislativní proces v Parlamentu České republiky, splnění ex post požadavku na aplikaci [příjmení] voucher bylo nejen nemožné s ohledem na účinnost [příjmení] voucher, ale i nezákonné s ohledem na princip zákazu retroaktivity právní normy. Tento zákon byl zákonodárným procesem schválen a nabyl účinnosti až poté, co žalovaná zaslala žalobkyni nabídku na vystavení poukazu. Navíc, žalobkyně odstoupila od smlouvy dle ust. §2533 o.z. a nikoli dle ust. §2535 nebo 2536 odst. 1 písm. b) o.z. Z uvedených důvodů navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Na jednání konaném dne [datum] soud připustil změnu žaloby tak, že předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 000 Kč s příslušenstvím (úplná hodnota poukazu TS+), namísto 9 000 Kč s příslušenstvím. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Mezi stranami bylo nesporné, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zájezdu [číslo] do hotelu [příjmení] [jméno] [jméno] *** v destinaci Řecko (Heráklion), Kréta, [příjmení], v termínu od [datum] do [datum]. Mezi stranami nebylo dále sporu, že žalovaná zaslala žalobkyni dne [datum] email s nabídkou tří variant možného postupu ohledně jí plánované dovolené, ze kterých si žalobkyně dne [datum] vybrala variantu (i) vystavení poukazu na nový zájezd. Poukaz byl žalované vystaven na částku 19 000 Kč s možností využití poukazu k platbě jakéhokoli zájezdu z aktivní nabídky žalované s návratem nejpozději do [datum]. 6. Ze Smlouvy o zájezdu [číslo] soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zájezdu [číslo] to pro cestující [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], do hotelu [příjmení] [jméno] [jméno] *** v destinaci Řecko (Heráklion), Kréta, [příjmení], v termínu od [datum] do [datum], za celkovou cenu 33 760 Kč, splatnou ve třech splátkách (první splátka ve výši 8 000 Kč byla splatná dne [datum] a téhož dne byla uhrazena, druhá splátka ve výši 11 000 Kč byla splatná dne [datum] a třetí splátka ve výši 14 760 Kč byla splatná dne [datum]). Žalobkyně na tento zájezd uhradila první dvě splátky, tj. celkem 19 000 Kč, což bylo mezi stranami nesporné. Ve smlouvě žalobkyně potvrdila, že se seznámila se Všeobecnými smluvními podmínkami Blue Style, které tvoří nedílnou součást Smlouvy o zájezdu. 7. Ze Všeobecných smluvních podmínek [právnická osoba] pro kamenný prodej platných a účinných od [datum] soud zjistil, že v čl. 6 jsou upraveny podmínky pro zrušení zájezdu zákazníkem a podmínky pro odstoupení od smlouvy. Podle ust. čl. 6 VSP je zákazník oprávněn kdykoliv před uskutečněním zájezdu od smlouvy odstoupit a zájezd zrušit. Odstoupení od smlouvy musí být provedeno písemnou formou. Pro určení doby odstoupení od smlouvy je rozhodující datum doručení odstoupení od smlouvy na adresu Blue Style, která je uvedena v záhlaví smlouvy. Odstoupení do smlouvy musí být vždy podepsáno osobou, která jako zákazník platně uzavřela smlouvu. Odstoupí-li zákazník z jiného důvodu než je porušení povinnosti Blue Style nebo z důvodu dle ustanovení § 2531 a 2535 OZ, je povinen uhradit Blue Style odstupné. Za úhradu odstupného je odpovědná osoba, která uzavřela smlouvu. Odstupné se stanoví dle zásad přiměřenosti ke dni doručení písemného odstoupení od smlouvy Blue Style a zákazník má právo seznámit se s jeho výší před vlastním odstoupením. V čl. 6 VSP jsou uvedeny Samotné zásady pro výpočet výše odstupného. 8. Z Emailu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žalobkyni v souvislosti se zákazem vycestování uloženým vládou ČR nabídla tři varianty možného postupu ohledně jí plánované dovolené v termínu od [datum] do [datum], a to (i) variantu vystavení poukazu na nový zájezd nebo (ii) variantu„ chci zrušit svou dovolenou“ nebo (iii) variantu„ nechci měnit svou existující rezervaci“.