63 C 319/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhaly rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit každé z nich částku 900 000 Kč s příslušenstvím. <i>Žalobní tvrzení</i> 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jsou pozůstalé osoby blízké (sestry) po zesnulé [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození], obě posledně bytem [adresa] (společně„ zemřelé“), které zemřely v důsledku dopravní nehody dne 25. 10. 2019. 3. Dne 25. 10. 2019 zemřelé cestovaly jako spolujezdkyně na zadním sedadle osobního automobilu Seat Cordoba, [registrační značka], („ vozidlo Seat“) společně s řidičem vozidla, paní [celé jméno žalobkyně], [datum narození] („ matka“), matkou výše uvedených. Dne 25. 10. 2019 ve 14:40 hodin při jízdě po silnici I. třídy [číslo] ve 187,723 km ve směru od [územní celek] na [obec] v dlouhé mírné pravotočivé zatáčce řidička – matka přejela plnou vodorovnou čáru a vjela vlevo do protisměrného jízdního pruhu, kde v tu chvíli projíždělo ve směru od [obec] nákladní – popelářské vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka], který řídil [jméno] [příjmení], přičemž došlo ke střetu levé přední části vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka] a levé přední části vozidla Seat. Bezprostředním následkem této nehody, kterou zapříčinila svým nedbalostním jednáním matka, byla smrt jak obou zemřelých, tak i matky. 4. Vzhledem k tomu, že bylo vozidlo Seat v době dopravní nehody pojištěno pro případ způsobení škody jeho provozem dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, u žalované, jsou nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy v souvislosti s dopravní nehodou dle § 9 odst. 1 posledně uvedeného předpisu uplatnitelné přímo u ní. 5. Žalobkyně jakožto osoby blízké dle § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, („ o. z.“), utrpěly v důsledku tragického úmrtí zemřelých duševní útrapy, jež požadují odčinit dle § 2959 o. z. peněžitým plněním. 6. Žalobkyně již dne 12. 10. 2020 a následně výzvou ze dne 14. 1. 2021 uplatnily u žalované každá nárok na 1 000 000 Kč za každou ze zesnulých sester, tedy celkem 2x2 000 000 Kč. V návaznosti na to vyplatila žalovaná dne 26. 1. 2021 a 18. 3. 2021 každé z žalobkyň 450 000 Kč za každou ze zesnulých sester a následně na základě námitek žalobkyň ze 4. 3. 2021 a výplatního dopisu ze dne 17. 3. 2021 byly po dalším vyhodnocení události na základě vyjádření žalobkyň částky zvýšeny o dalších 100 000 Kč za každou ze zesnulých sester. K dnešnímu dni tak byla každé z žalobkyň vyplacena pouze částka 1 100 000 Kč. 7. Žalovaná tak naprosto opomněla zohlednit při vyplacení částek veškeré mimořádné okolnosti, které mají vliv na výši náhrady duševních útrap pozůstalých osob. Žalobkyně se o tragické dopravní nehodě, při které zahynuly zemřelé, dozvěděly z televize. Tato zpráva a necitlivá forma, kterou se o ní dozvěděly, byla pro žalobkyně zcela zdrcující. 8. Žalovanou nebyla dostatečně zohledněna ani intenzita vztahu žalobkyň se zesnulými sestrami, který byl intenzivnější, než by se dalo mezi sourozenci považovat za obvyklé, zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně se svými zemřelými sestrami od útlého věku sdílely společnou domácnost, pečovaly o ně, vzájemně si pomáhaly a měly i nikoli zanedbatelný podíl na jejich výchově. A i přes dočasné odloučení ze společné domácnosti zůstaly se zemřelými sestrami neustále v kontaktu. 9. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v době narození [jméno] [příjmení] bydlela u svého otce, a to za účelem dokončení základní školy v [obec]. Následně se v průběhu letních prázdnin roku 2013 přestěhovala do [obec], kde následně sdílela společnou domácnost se svou matkou, otčímem [jméno] [příjmení], [datum narození], žalobkyní [celé jméno žalobkyně] a zemřelou [jméno] [příjmení]. Poté, když se roku 2015 narodila [jméno] [příjmení], žalobkyně [celé jméno žalobkyně] sdílela společnou domácnost v Kobylnici také s ní. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] s výše uvedenýma žila v [anonymizováno] až do roku 2016, kdy byla ze strany její matky donucena opustit společnou domácnost, a proto se přestěhovala do [obec]. V tomto období se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se zemřelými stýkala o víkendech či o svátcích, kdy za nimi jezdila na návštěvy. O víkendech rovněž v domácnosti, kde tyto bydlely, přespávala. Její matka za žalobkyní [celé jméno žalobkyně] se zemřelými rovněž jezdila na návštěvy do [obec]. Takto spolu trávily čas ve městě, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] zemřelé rovněž sama hlídala a starala se o ně. Poté, co se matka zemřelých a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se zemřelými na konci roku 2018 odstěhovala ke svým rodičům na [anonymizováno], žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se přestěhovala zpět do [obec], kde pokračovala ve sdílení společné domácnosti se svým otčímem a žalobkyní [celé jméno žalobkyně]. V tomto období trvajícím až do předmětné dopravní nehody se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se zemřelými stýkala pouze občasně, jelikož její matka neumožňovala častější osobní styk. 10. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se zemřelými sdílela společnou domácnost od jejich narození až do konce roku 2018, kdy se její matka se zemřelými odstěhovala na [anonymizováno] ke svým rodičům, tj. prarodičům žalobkyně [celé jméno žalobkyně]. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] nadále sdílela společnou domácnost se svým otčímem, [jméno] [příjmení]. Od konce roku 2018 až do předmětné dopravní nehody se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se svými zemřelými sestrami osobně stýkala pouze občasně, jelikož matka zemřelých a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] neumožňovala častější osobní návštěvy. 11. Při určování výše peněžní satisfakce je nezbytné významnou měrou zohlednit nízký věk zesnulých (ostatně jako i pozůstalých žalobkyň), který činí tuto neočekávanou tragickou událost z pohledu žalobkyň o to intenzivnější. V neposlední řadě nelze při vyčíslení odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 o. z. odhlížet od skutečnosti, že žalobkyně kromě matky ztratily v jednom okamžiku své dvě zemřelé sestry současně, což pouze prohlubuje negativní dopad do jejich duševní sféry. 12. S ohledem na to by se při stanovení výše náhrady dle § 2959 o. z. mělo vycházet z judikaturou vymezeného dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti zemřelých sester, tedy 637 700 Kč. Tato částka by pak dále vzhledem k mimořádným okolnostem případu popsaným výše a blíže v čestných prohlášeních žalobkyň (zejména blízkost vztahu, věk všech zúčastněných, výchova zemřelých, úmrtí obou zemřelých současně při jedné škodní události atd.) měla být adekvátně navýšena. 13. Již vyplacené pojistné plnění jako takové nelze považovat v tomto směru za přijatelné. V souvislosti s výše uvedeným byla proto žalované dne 27. 4. 2021 odeslána předžalobní výzva dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), ve které byla žalovaná vyzvána, aby bezodkladně uhradila každé z žalobkyň zbývající částku výše popsaného nároku ve výši 900 000 Kč pro každou z žalobkyň, tj. celkově 1 800 000 Kč. 14. Žalovaná je povinna dokončit šetření pojistné události dle § 9 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve lhůtě 3 měsíců a pojistné plnění je splatné do 15 dnů od skončení šetření dle § 9 odst. 2 téhož předpisu. Žalovaná se tak dostala do prodlení nejpozději 28. 1. 2021, když žalobkyně u ní uplatnily své nároky dne 12. 10. 2020. <i>Vyjádření žalované</i> 15. Žalovaná k žalobě uvedla, že tato je nedůvodná. 16. Zároveň ovšem učinila nespornými skutkové okolnosti dopravní nehody, odložení věci spáchání trestného činu usmrcení z nedbalosti vedená proti matce žalobkyň z důvodu nepřípustnosti trestního stíhání, pojištění vozidla Seat žalovanou, příbuzenský vztah (polorodé sestry) mezi žalobkyněmi a zemřelými a doposud vyplacené plnění. 17. Spornou zůstává otázka výše náhrady nemajetkové újmy (odčinění duševních útrap). Žalobkyně odkazují v podstatě na totožnou judikaturu, kterou by argumentovala i žalovaná. Žalovaná tedy nesporuje, že základní částka odčinění duševních útrap žalobkyň by se měla odvíjet od stanovisek judikovaných rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, podle kterého by se stanovení výše náhrady mělo odvíjet v základním rozpětí mezi 240 000 Kč až 500 000 Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, kterými jsou rodiče, děti a manželé. Nejvyšší soud se s těmito závěry v odůvodnění rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 ztotožnil, a v plném rozsahu odkázal na ustálený model výpočtu výše odčinění duševních útrap ve smyslu § 2959 o. z., který aplikuje Krajský soud v Ostravě (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 12. 2015, sp. zn. 6 To 370/2014, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015). V souladu s tímto