64 C 105/2020-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce 1) uplatnil u [anonymizována dvě slova] reklamaci vad poskytované poštovní služby, neboť [anonymizována dvě slova] vyplatila částku ve výši 17 812 Kč na základě poštovní poukázky typu C s podacím [číslo] ze dne 14.3.2018, podací pošta [obec a číslo], neexistujícímu příjemci. Protože [anonymizována dvě slova] reklamaci neuznala, podal žalobce 1) k Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) námitku, na základě které ČTÚ rozhodl rozhodnutím ze dne 17. 7. 2018, [číslo jednací] [anonymizováno] – [příjmení] tak, že [anonymizována dvě slova] nevyřídila reklamaci řádně a je povinna uhradit žalobci 1) náhradu škody ve výši 17 812 Kč, dále náhradu škody 61 Kč za cenu služby a náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši 119 Kč, to vše do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Proti uvedenému rozhodnutí podala [anonymizována dvě slova] rozklad. Rozhodnutím předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu [číslo jednací] ze dne 20.1.2020 (dále jen„ napadené rozhodnutí“) doručeným žalobkyni 2) dne 21.1.2020 bylo o podaném rozkladu rozhodnuto tak, že: Podle ustanovení § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu se napadené rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast, ze dne 17.7.2018, [číslo jednací] [anonymizováno] – [příjmení], mění tak, že nově zní: <i>I. Námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby dodání peněžní částky poštovním poukazem typu C s podacím [číslo] ze dne 14.3.2018, podací pošta [obec a číslo], spojené s nárokem na náhradu škody ve výši 17.812 Kč a úhradu částky 61 Kč za poštovné, v řízení, jehož účastníky jsou [celé jméno žalobkyně], [datum narození], trvalým pobytem [adresa žalobce a žalobkyně] (dále jen„ navrhovatel“), a [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ odpůrce“), jako provozovatel poštovních služeb, podané podle § 6a odst. 1 zákona o poštovních službách, se nevyhovuje.</i> <i>II. Žádnému z účastníků řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení.</i> Proti oběma výrokům napadeného rozhodnutí podali žalobci podle ust. § 65 SŘS správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Usnesením č.j. 15 A 27/2020-16, ze dne 25. 6. 2020 byla tato správní žaloba odmítnuta, když Městský soud v Praze konstatoval mj. s odkazem na judikaturu Správní soud zároveň žalobce poučil o tom, že se mohou domáhat ochrany svého práva podáním žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právního moci tohoto usnesení u toho okresního (obvodního) soudu, který je obecným soudem účastníka, jemuž byla nebo podle návrhu podaného u správního orgánu měla být uložena povinnost plnění, a to tak, aby v této lhůtě žaloba došla soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení. S ohledem na výše uvedené podali žalobci v zákonem stanovené lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení Městského soudu v Praze č.j. 15 A 27/2020-16 ze dne 25. 6. 2020, proti napadenému rozhodnutí žalobu k nadepsanému soudu dne 6. 11. 2020. Tvrdili, že oba žalobci, kteří jsou manželé, shledávají svoji aktivní legitimaci k podání žaloby, neboť byli napadeným rozhodnutím zkráceni na svých právech. Žalobce 1) je účastníkem řízení přímo dotčeným napadeným rozhodnutím, neboť žalovaný rozhodl o změně rozhodnutí správního orgánu I. stupně tak, že bez dalšího změnil označení navrhovatele z žalobce 1) na žalobkyni 2), a jednak žalobkyně 2) jakožto manželka žalobce 1) byla v napadeném rozhodnutí označena namísto žalobce 1) za navrhovatele, tedy účastníka řízení, ačkoliv žalovaný posoudil její postavení tak, že jí aktivní legitimace nesvědčí. Napadené rozhodnutí doručoval žalovaný pouze žalobkyni 2). Dle podacího lístku [číslo] byl odesílatelem poštovní poukázky žalobce 1) v zastoupení žalované 2). Jak vyplývá z oznámení o výsledku reklamačního řízení, reklamaci poštovních služeb z důvodu nevyplacení poukazované částky oprávněnému adresátovi uplatnil žalobce 1) v zastoupení žalované 2). Jestliže námitky proti vyřízení reklamace podala ke správnímu orgánu I. stupně žalobkyně 2), učinila tak v zastoupení svého manžela - žalobce 1), o čemž ostatně neměl správní orgán I. stupně žádné pochybnosti, neboť z listinných důkazů a posléze z doplněné plné moci včetně souvisejícího přípisu, bylo zřejmé, že účastníkem podávajícím námitky je žalobce 1) zastoupený svojí manželkou. Správní orgán I. stupně tedy požadoval po žalobkyni 2) pouze doplnění plné moci, aby po formální stránce bylo takové zastoupení doloženo. Tento požadavek žalobkyně 2) na výzvu správního orgánu I. stupně splnila a správní orgán I. stupně podáním ze dne 22. 5. 2018 informoval o změně označení účastníka řízení. Napadené rozhodnutí opřené o argumentaci, že námitky podala žalobkyně 2) namísto žalobce 1), která nebyla k jejich podání aktivně legitimována, představuje zjevně přepjatý formalismus, který je zcela v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů vyjádřenými v § 2 a násl. správního řádu a se zásadami spravedlivého procesu. Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně, ale i ze všech listinných důkazů, o něž se toto rozhodnutí opírá, je zřejmé, že ze strany žalobkyně 2) šlo o odstranitelnou zjevnou vadu podání spočívající v chybném označení navrhovatele a jeho procesního zástupce. Správnímu orgánu I. stupně byl tento nedostatek podání zcela zřejmý, proto pouze vyzval žalobkyni 2) k doložení příslušné plné moci. V přípisu ze dne 16. 5. 2018 žalobkyně 2) kromě doložení plné moci uvedla, že přiloženou plnou mocí ze dne 2. 4. 2018 zmocnil žalobce 1) žalobkyni 2) „k zastupování ve věci reklamačního řízení u České pošty, s.p., případně v námitkovém řízení u ČTÚ, případně i před soudem všech stupňů. I za předpokladu, že by zjevně chybné označení žalobkyně 2) jako navrhovatelky nebylo vadou odstranitelnou postupem podle § 37 odst. 3 správní řádu, pak podle § 27 odst. 2 jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech. Jestliže žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyni 2) nesvědčila k podání návrhu aktivní legitimace, přestože byla v námitkách označena jako navrhovatel, měla takové označení navrhovatele považovat za tvrzení žalobkyně 2) o tom, že účastníkem řízení je, a to ve smyslu ust. § 28 odst. 2 správního řádu. Jestliže tedy nebylo ve správním řízení rozhodnuto o tom, že žalobkyně 2) účastníkem řízení není, je napadené rozhodnutí, založené na vágním závěru o nedostatku aktivní legitimace žalobkyně 2), nezákonné. Žalobkyně 2) má přitom za to, že i ona má způsobilost být účastníkem řízení, tedy je osobou, jíž svědčí aktivní legitimace k podání námitek proti vyřízení reklamace Českou poštou, s.p., neboť nepřiznání náhrady škody za chybně vyplacenou poštovní poukázku se dotýká její majetkové sféry – společného jmění žalobce 1) a žalobkyně 2). Takový postup je rovněž v rozporu s ust. § 90 odst. 1 písm. c) (resp. § 152 odst. 1 písm. a) správního řádu a jeho odůvodnění s pouhým odkazem na hospodárnost řízení bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění nemůže obstát. Navrhovali soud aby rozhodl tak, že: Rozhodnutí předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu č.j. ČTÚ-57 605/2018-603 ze dne 20.1.2020 se mění tak, že se rozklad, který podala Česká pošta, s.p., IČ: 471 14 983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1, proti rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu [číslo jednací] [anonymizováno] – [příjmení] ze dne 17.7.2018, zamítá. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že se ztotožňuje s Rozhodnutím ČTÚ, kterým bylo rozhodnuto tak, že se námitce proti vyřízení reklamace vad poskytované poštovní služby dodání peněžní částky poštovním poukazem typu C s podacím [číslo] ze dne 14. 3. 2018, podací pošta [obec a číslo], spojené s nárokem na náhradu škody ve výši 17.812 - Kč nevyhovuje. Jak vyplývá ze samotného podání – námitky proti vyřízení reklamace datované 17. 4. 2018 a doručené Českému telekomunikačnímu úřadu dne 19. 4. 2018 – za navrhovatele je výlučně označena žalobkyně 2/, která však nebyla ve sporu aktivně legitimována. Z formulářového podání v části C) Navrhovatel je zřejmé, že umožňuje řádně označit jak samotného navrhovatele, tak označit zástupce navrhovatele. Z podání učiněného žalobkyní 2) jednoznačně vyplývá, že tak učinila pouze žalobkyně 2), když ani z dalších tvrzených skutečností nevyplývá byť jen záměr právně jednat za žalobce 1). Jako navrhovatelku pak žalobkyni 2) považoval i správní orgán, když např. ve vyrozumění o zahájení správního řízení ze dne 20. 4. 2018, [číslo jednací] [anonymizováno]. [příjmení], správní orgán zahajuje správní řízení na návrh žalobkyně 2), nikoli na návrh žalobce 1) v zastoupení žalobkyně 2). I správní orgán tedy od počátku neměl pochybnosti, že navrhovatelem je pouze žalobkyně 2), která v řízení nikoho nezastupovala. Naopak odesílatelem zásilky byl na všech dokladech označen žalobce 1), žalobce 1) pak byl i osobou, která podala reklamaci a které byl zaslán výsledek reklamace. Zastupování ve správním řízení (procesní zastoupení) nelze považovat za zastoupení manželem v běžných právních záležitostech dle § 696 odst. 1 o