64 C 121/2020-165 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne 14. 2. 2020 se žalobce na žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky jako pojistného plnění z titulu toho, že dne 30. 6. 2018 kolem 8:33 hod. v [obec] došlo k dopravní nehodě žalobce jako řidič motocyklu Kawasaki Z 800, r. z. [anonymizováno] [číslo], kdy se střetl s vozidlem Škoda Fabia r. z. [anonymizováno] [číslo] řízeném [jméno] [příjmení], který při nerespektovaní dopravního značení nehodu způsobil. Posledně jmenované vozidlo je pojištěno u žalované v rámci odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Při nehodě utrpěl žalobce vážná zranění – polytrauma, traumatickohemoragický šok, kraniotrauma – krvácení do mozkového kmene, subarachnoidní krvácení, rupturu močového měchýře, poranění konečníku, frakturu pánve a kosti křížové s nutností opakovaných operačních zákrok. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu za ztrátu výdělku za období od 30. 6. 2018 do 4. 10. 2019 ve výši 282 715 Kč. Žalobci byla žalovanou vyplacena pouze částka 141 357 Kč s tím, že došlo ke krácení pojistného plnění ve výši 50 % s odůvodněním, že žalovaná dovozuje spoluzavinění žalobce na dopravní nehodně. Krácení ve výši 50 % je zcela neadekvátní, pokud by [jméno] [příjmení] povinnost ze zákona o provozu na pozemních komunikacích, oproti značce„ Dej přednost v jízdě!“ nedal přednost v jízdě, k dopravní nehodě by prokazatelně nedošlo. Žalobce odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 25 Cdo 4463/2017 a 25 Cdo 584/2018, s tím, že soud zvažuje veškeré jednání, které je v příčinné souvislosti se vznikem škody. [příjmení] překročení rychlosti žalobcem tak v porovnání s porušením povinnosti nedáním přednosti v jízdě panem [příjmení], nelze považovat za rovnocennou příčinu vzniku škody. Převažující příčinu na vzniku škodní události nese pan [příjmení]. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok zcela neuznává. Nesporovala, že došlo k předmětné dopravní nehodně a že byla pojistitelem vozidla škůdce. Tvrdila, že Okresní soud v Opavě rozsudkem č. j. 4 T 21/2019-212, odkázal žalobce se svým nárokem na občanskoprávní řízení, neboť shledal podíl žalobce na dopravní nehodě. Znaleckým posudkem [číslo] dospěl znalec [příjmení] [příjmení] v trestním řízení k závěru: že„ v době cca 2,7 s před střetem se žalobce nacházel ve vzdálenosti 45 m před místem střetu a jel rychlostí ve výši 56 km/hod. (v technicky přijatelném rozmezí 53 až 59 km/hod.) a svou rychlost jízdy zvyšoval. V těchto místech mohl žalobce registrovat řidiče vozidla Škoda Fabia, žalobce měl možnost dané dopravní nehodě zabránit, kdyby začal reagovat na vozidlo v době, kdy řidič vozidla Škoda Fabia začal vjíždět z ulice [ulice] do pravého jízdního pruhu ulice [ulice]. Maximální povolená rychlost v místě střetu byla 50 km/hod. Žalovaná při posuzování podílů obou účastníků nehody na nehodě vážila tři paramenty: možnost nehodě zabránit, porušení předpisů a existence ostatních okolností. Oba účastníci mohli nehodě zabránit, oba účastníci se dopustili porušení dopravních předpisů. Žalobci lze v projednávané věci tak přičítat zvýšení rozsahu škody při porušení maximální povolení rychlosti. Spoluzavinění ve výši 50 % bylo pasivně uznáno VZP i Policií ČR ve věcech nemocenského pojištění, když tyto subjekty na žalovanou žalobu nepodaly. Žalobce neměl řádně připevněnou helmu, která tak nemohla plnit svoji funkci. 3. Skutkové otázky týkající se předmětné dopravní nehody a otázky věcné legitimace byly mezi účastníky nesporná. Účastníci učinili rovněž za nesporné, že v důsledku dopravní nehody vznikla žalobci škoda ve formě ztráty na výdělku od 30. 6. 2018 do 4. 10. 2019 v celkové výši 282 715 Kč a že žalovaná poskytla žalobci plnění v rozsahu 50%, tj. ve výši 141 357 Kč. Jádro sporu spočívalo v řešení právní otázky, zda je možné v projednávané věci aplikovat 50 % krácení pojistného plnění. 4. Soud provedl dokazování a vycházel z následujících důkazů: 5. Z Informace o výši krácení pojistného plnění ze dne 8. 11. 2019 bylo zjištěno, že přípisem adresovaným právní zástupkyni žalobce žalovaná sděluje ke škodní události [číslo] ze dne 30. 6. 2018, pojištěný [jméno] [příjmení], [registrační značka] vozidla [anonymizováno] [číslo], že ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne 24. 9. 2018 vyplývá, že žalobce, který v místě nehody překročil maximální povolenou rychlost, nese podíl na zavinění předmětné dopravní nehody. S odkazem na ust. § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) žalovaná uzavírá, že újma na zdraví vznikla také následkem okolností, které lze přičítat žalobci. Dle názoru žalované činí míra odpovědnosti obou účastníků dopravní nehody na jejím zavinění 50 %. 6. Z Informace o úhradě ze dne 8. 11. 2019 bylo zjištěno, že přípisem adresovaným právní zástupkyni žalobce žalovaná ve vztahu k pojistné události [číslo] ze dne 30. 6. 2018, pojištěný [jméno] [příjmení], [registrační značka] vozidla [anonymizováno] [číslo], informuje o provedené platbě ve výši 141 357 Kč poškozenému jako náhradu způsobené újmy: náhradu za ztrátu výdělku od 30. 6. 2018 do 31. 8. 2019: 260 363 Kč a od 1. 9. 2019 do 4. 10. 2019: 22 352 Kč, minus spoluvina 50 % 141 358 Kč. 7. Z Předžalobní výzvy k úhradě ze dne 6. 1. 2020, vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobcem prostřednictvím právní zástupkyně vyzvána k dobrovolnému splnění předmětného dluhu s poukazem na ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 8. Z Dopisu žalované ze dne 17. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná v reakci na předžalobní výzvu žalované doručené dne 7. 1. 2020 sděluje, že bylo prověřeno vyřízení pojistné události z 30. 6. 2018 evidované pod [číslo] že žalovaná setrvává na svém předchozím závěru, tj. žalobce nese 50 % spoluvinu na zavinění předmětné nehody. 9. Z obsahu listin spisu 4 T 21/2019 Okresního soudu v Opavě vyplývá, že rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 20. 3. 2019, č. j. 4 T 21/2019 -212, [jméno] [příjmení], bytem [adresa], byl uznán vinným, že dne 30. 6. 2018 kolem 08.33 hod. v [obec], jako řidič osobního motorového vozidla značky Škoda Fabia [registrační značka], na ulici [příjmení], ve směru jízdy na [anonymizováno], nejprve odbočil vpravo na ulici [ulice], kde se v prostoru přechodu pro chodce otočil do protisměru a zahájil odbočování vlevo na ulici [příjmení], přičemž oproti dopravní značce„ Dej přednost v jízdě!“ nedal přednost zleva po hlavní silnici v levém jízdním pruhu jedoucímu motocyklu značky Kawasaki Z800 [registrační značka], řízenému [celé jméno žalobce], který jel rychlostí 61 až 67 km/hod., čímž porušil ustanovení § 22 odstavec 1 a § 24 odstavec 4 písmeno c) zákona č. 361/2000 Sb., zákona o silničním provozu, ve znění pozdějších novel, v prostoru levého jízdního pruhu došlo ke střetu mezi levou boční částí vozidla a přední části motocyklu, v důsledku čehož upadl motocyklista na vozovku a utrpěl zranění — polytrauma, traumaticko- hemoragický šok, kraniotrauma — krvácení do mozkového kmene, subarachnoidní krvácení, rupturu močového měchýře, poranění konečníku, frakturu pánve a kosti křížové s nutností opakovaných operačních zákrok a s hospitalizací od 30. 6. 2018 nejméně do 20. 3. 2019. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 24. 9. 2018 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce jedoucí na motocyklu v době 2,7 s před předmětnou dopravní nehodou, ve vzdálenosti 45 m před místem střetu, jel rychlostí 56 km/h (rozmezí 53 až 59 km/h) a svou rychlost zvyšoval. V době 1,2 s před střetem se nacházel ve vzdálenosti 21 m před místem střetu a jel 64 km/h (61 až 67 km/h). Žalobce se snažil zabránit střetu bržděním, po uplynutí reakční doby řidiče, tj. v době 0,4 s před střetem, nastal náběh brzd. V okamžiku střetu se pohyboval rychlostí 54 km/h (51 až 57 km/h). Žalobce měl možnost předmětné nehodě zabránit, kdyby začal reagovat v době, kdy vozidlo Škoda Fabia začalo vyjíždět z ulice [ulice] do pravého jízdního pruhu v ulici [ulice], tj. 2,7 s před střetem, v daném případě by musel žalobce měnit náhlým způsobem rychlost a směr jízdy. 10. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 5. 4. 2023 vypracovaného prof. PhDr. [celé jméno znalce], DrSc. bylo zjištěno, že z dokumentace ohledání místa nehody je zřetelné poškození předního skla a předního okraje střechy osobního vozidla, které odpovídá nárazu tupým předmětem. Lze reálně předpokládat, že v tomto místě došlo k úderu helmou v průběhu nehody. Nelze předpokládat náraz nekrytou hlavou. Je zřejmé, že v tomto okamžiku musel mít motocyklista nasazenou helmu na hlavě. Pokud by tomu tak nebylo, došlo by k působení velmi vysokých sil na hlavu poškozeného. Motocyklová helma chrání hlavu jezdce především proti nárazům vedeným translačním zrychlením, tj. síla směřuje např. kolmým směrem na hlavu, k závažnému zranění může dojít při nárazech hlavy vedených pod šikmým úhlem a dochází k impulsnímu působení na mozek a hlavu, tj. k rotačnímu zrychlení. V takových případech motocyklová helma nechrání mozek. Pokud by byla helma řádně zapnuta, a neodletěla by po nárazu z hlavy, utrpěl by poškoz