64 C 185/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným zdejšímu soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 100 Kč (dlužného příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 20 800 Kč a poplatků spojených s mimosoudním vymáháním práva ve výši 300 Kč) s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 800 Kč za období ode dne [datum] do zaplacení), to vše do patnácti dnů ode dne doručení elektronického platebního rozkazu. Dále požadovala přiznat na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 296 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou veřejného práva, založenou na základě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ zákon“) a je příjemcem příspěvku, do garančního fondu, placeného vlastníkem popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu s výše uvedeným zákonem. Tímto návrhem se tak žalobkyně domáhala zaplacení tohoto příspěvku po žalovaném, neboť ten v rozporu s tímto zákonem měl v období od [datum] do [datum] nepojištěný osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], které ač nepojištěno bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Výše uvedené vozidlo tak bylo žalovaným nepojištěno po dobu 320 dní, a tedy v rozporu s ust. § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně má proto podle ust. § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek za provoz nepojištěného motorového vozidla. Dle ust. 4 § odst. 3 zákona ve spojení s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. činí výše příspěvku pro uvedený typ nepojištěného vozidla sazbu 65 Kč za každý jeden, nepojištěný den provozu vozidla. V této věci pak bylo vozidlo provozováno jako nepojištěné po dobu 320 dní, výše nárokovaného příspěvku tak za toto období dosáhla částky 20 800 Kč. V souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona žalobkyně, před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaného vyzvala výzvou (ze dne [datum]), aby ve lhůtě 60 dní příspěvek ve výši 20 800 Kč uhradil. Splatnost příspěvku pak nastala dne [datum]. Na tuto výzvu však žalovaný nereagoval a ničeho žalobkyni neuhradil. Žalovaný žalobkyni dlužné plnění neuhradil ani na další upomínky žalobkyně, ani na výzvy inkasní [právnická osoba], a. s . Podle ust. § 4 odst. 4 zákona pak má [název žalobkyně] nárok na náhradu nákladů spojených s mimosmluvním uplatněním práva na příspěvek, tato paušální náhrada nákladů je představována částkou ve výši 300 Kč. Před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně (již zastoupená právním zástupcem) vyzvala žalovaného, dne [datum], k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou podle ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění předpisů pozdějších (dále jen„ o. s . ř.“). 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.), neboť ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas – žalobkyně v návrhu a žalovaný na základě tzv. doložky proti nečinnosti dle § 101 odst. 4 o. s. ř., jež byla obsažena ve výzvě k vyjádření se k žalobě (usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). 5. Z listinných důkazů navržených žalobkyní k prokázání jejích skutkových tvrzení, a připojených k žalobě měl soud za prokázané následující skutková zjištění. 6. Z listinného důkazu (Zjištěné údaje o vozidle ze dne [datum]) měl soud za prokázané, že osobní automobil Volvo XC90 D5 AWD státní poznávací značky 5J9 [číslo] je ve vlastnictví žalovaného. Z listinného důkazu (Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ze dne [datum]) měl soud za prokázané, že žalovaný, jakožto vlastník motorového vozidla státní poznávací značky 5J9 [číslo], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, neměl výše uvedené vozidlo pojištěno v období ode dne [datum] do dne [datum], tedy 320 dní. Z tohoto listinného důkazu dále plyne, že denní sazba příspěvku do garančního fondu je za každý jeden den nepojištění tohoto typu vozidla, částka ve výši 65 Kč. Za 320 nepojištěných dní provozu vozidla pak tato částka (příspěvek do garančního fondu) činí 20 800 Kč. Výzva obsahovala též lhůtu 60 dnů, ve které měl žalovaný dlužné plnění uhradit. Z listinného důkazu (Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, ze dne [datum]) pak plyne, že žalovaný byl o úhradu výše uvedené dlužné částky (příspěvků do garančního fondu) žalobkyní ještě upomínán. Z listinného důkazu (Výzva k zaplacení dlužné částky ze dne [datum], [datum] a [datum]) má soud za prokázané, že o úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán také inkasní [právnická osoba], a. s . Z listinného důkazu (Předžalobní upomínka ze dne [datum]) měl pak soud za prokázanou skutečnost, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému tuto předžalobní upomínku, ve které byla stanovena výše dlužné částky, její příslušenství a případné náklady s jejich soudním vymáháním. Součástí této předžalobní upomínky byla i výzva k plnění ve lhůtě 15 dnů od odeslání této upomínky. 7. Listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný měl v období ode dne [datum] do [datum] nepojištěný osobní automobil státní poznávací značky 5J9 [číslo], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, čímž mu vznikla povinnost odvést, za tato nepojištěná období, příspěvek do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, a že takto, k výzvám žalobkyně a inkasní [právnická osoba], a. s. neučinil, a neučinil tak ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně. 8. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna povinnost pojištění odpovědnosti po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. 9. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jsou osoby povinné k zaplacení příspěvku společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. 10. Dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše sazby je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. 11. Dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 12. Neboť se žalovaný dopustil provinění dle § 1 odst. 2 zákona, byl povinen uhradit žalobkyni příspěvek, za každý nepojištěný den provozu vozidla, a to dle vyhlášky. V posuzovaném případě se jednalo o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, kde denní sazba příspěvku činí 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky). Vozidlo pak nebylo pojištěno celkem 320 dnů. K plnění (ve lhůtě 60 dnů) byl žalovaný žalobkyní vyzvána výzvou ze dne [datum], kdy dlužná částka příspěvku byla vyčíslena na 20 800 Kč (320 x 65 Kč). Dlužný příspěvek do garančního fondu se stal pak splatný ke dni [datum]. 13. Protože však tuto povinnost žalovaný nesplnil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku, soudu nezbylo, než rozhodnout tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a přiznal žalobkyni kromě příspěvku ve výši 20 800 Kč i náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky. 14. Jelikož se žalovaný dostal s peněžitým plněním (hrazení příspěvků) do prodlení, má žalobkyně nárok na úrok z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni prodlení žalovaného, tj. ve znění od [datum]. 15. Třídenní lhůtu k plněné (pariční lhůtu) určil soud s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl podepsaný soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 912 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 844 Kč (položka 2, bod 1, písm. c) sazebníku soudních poplatků), podle zákona č. 594/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších. Dále jsou v této částce obsaženy náklady zastoupení žalobkyně advokátem, kterému náleží celková odměna ve