74 C 37/2023 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vyklizení ve výroku I. tohoto rozsudku specifikované bytové jednotky s tím, že uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [územní celek] na tento prostor nájemní smlouvu. Žalobkyně dále uvedla, že [územní celek] zastupuje na základě smlouvy o obchodním využití a správě ze dne [datum] ve znění následujících dodatků. Nájemní smlouva byla se žalovaným sjednána na dobu neurčitou, počínaje dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána výpověď z nájmu v souladu s ustanovením §2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012, občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) a to s tříměsíční výpovědní dobou. Výpověď z nájmu byla žalovanému doručována dne [datum], z důvodu nezastižení žalovaného byla zásilka uložena Českou poštou do [datum], avšak ani v této lhůtě si žalovaný zásilku nepřevzal. Výpověď byla zasílána i emailem na adresu [email], která byla uvedena jako kontaktní údaj. Běh tříměsíční výpovědní doby začal dne [datum] a výpovědní doba skončila dne [datum]. Dle § [číslo] byl v daný okamžik žalovaný povinen předmět nájmu předat. Žalovaný byl ve výpovědi poučen v souladu s §2290 NOZ o možnosti navrhnout přezkoumání výpovědi soudem ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu byla výpověď doručena. Takový návrh žalovaný nepodal. K vyklizení předmětu nájmu byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván předžalobní výzvou dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a osř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a [územní celek] byla dne [datum] uzavřena smlouva o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1 až 5. Dle č.l. IV původní smlouvy má soud za prokázáno, že [územní celek] zmocňuje žalobkyni k provádění správy a obchodního využití nemovitosti. Z dodatku [číslo] uzavřeného dne [datum] soud zjistil, že ruší znění smlouvy o obchodním využití a správě tak, jak byla uzavřená dne [datum] ve znění dodatku 1-4 a nově formuluje znění smlouvy v souladu s §2430 a násl. NOZ. V č.l. III, bodě 3.1„ nově formulované smlouvy“ se žalobkyně zavazuje obstarat záležitosti [územní celek], a to v zastoupení [územní celek] jeho jménem a na jeho účet. Pod písmenem a) -g) č.l. III., bodu 3.1 je uveden výčet činností, které je v rámci příkazu povinna žalobkyně pro [územní celek] obstarat. Dále pak dle č.l. III., bodu [číslo]„ nově formulované smlouvy“ platí, že žalobkyně se zavazuje obstarávat jako příkaz i poskytování právně administrativního servisu pro [územní celek] v souladu s plněním předmětu této smlouvy, a to včetně využívání právních prostředků k ochraně vlastnických práv [územní celek] ke spravovanému majetku, uplatňování práv vlastníka jako pronajímatele v soudním, případně exekučním řízení a dále zastupování [územní celek] podle udělené plné moci. V č.l. VI., bod 6.1 je uvedeno výslovné zmocnění [územní celek], jímž zmocňuje žalobkyni k realizaci činností specifikovaných v č.l. III smlouvy jménem [územní celek] a na účet [územní celek]. Dle bodu 6.2 se [územní celek] zavazuje vystavit na požádání žalobkyni plné moci potřebné k zajištění realizace činností specifikovaných v čl. III. této smlouvy. (viz smlouva o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1 až 5 ze dne [datum]). Z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] má soud za prokázáno, že [územní celek], jako pronajímatel (viz rubrika smlouvy) a zároveň jako vlastník jednotky (dle evidence a předpisů plateb), zastoupený žalobkyní, na smlouvě podepsanou jako zástupcem pronajímatele, uzavřelo se žalovaným nájemní smlouvu na bytovou jednotku nacházející se v [anonymizováno] podlaží ([anonymizováno].) o celkové výměře 68,1 m2, velikosti 1+1, na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], na dobu neurčitou (viz nájemní smlouva dne [datum]). Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) zaslala v zastoupení [územní celek] žalovanému výpověď z nájmu bytu a to dne [datum]. Doručována a uložena byla zásilka dne [datum] (viz výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] včetně podacího lístku k zásilce [anonymizováno] a výpisu sledování zásilek České pošty k zásilce [anonymizováno]). Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému v zastoupení žalobkyně předžalobní výzvu k vyklizení bytu (viz předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku a emailu zaslaného na adresu [datum], evidence a předpisů plateb). 5. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil nic pro věc rozhodného (zejm. z evidence předpisů a plateb nebo fotografií bytu). 6. Skutkově tak lze shrnout, že žalobkyně uzavřela s [územní celek] smlouvu o obchodním zastoupení a správě ve znění pozdějších dodatků, v níž je vztah mezi žalobkyní a [územní celek] kvalifikován v souladu s § [číslo] jako příkazní smlouva a žalobkyně se zavázala obstarávat záležitosti [územní celek] jménem [územní celek] a na jeho účet. Dále lze shrnout, že žalovaný uzavřel s [územní celek] nájemní smlouvu na dobu neurčitou, z níž dostal výpověď. Výpověď zaslala žalované v zastoupení [územní celek] žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce. Žalobkyně následně zaslala již svým jménem prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, v níž byl žalovaný vyzván k vyklizení předmětné bytové jednotky, která byla předmětem nájemní smlouvy. 7. Po právní stránce soud nejprve zkoumal jako zásadní právní otázku aktivní věcnou legitimaci žalobkyně. V této návaznosti soud chce zdůraznit, že vyzval žalobkyni usnesením č.j. [číslo jednací], aby tvrdila a prokazovala, na základě čeho jí svědčí nárok uplatněný žalobou, když nájemní smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a [územní celek], tedy nikoliv mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž [územní celek] je také zároveň jediným vlastníkem bytové jednotky, která má být vyklizena. Ve vztahu k tomu žalobkyně opětovně soud odkázala na smlouvu o smlouvu o obchodním využití a správě ve znění dodatků 1-5 ze dne [datum], zejm. pak na její č.l. 3 [číslo], podle něhož je žalobkyně zmocněna„ k uplatňování práv vlastníka jako pronajímatele“ a nabídla možnost obstarání zmocnění ze strany [územní celek] přímo pro toto řízení. Na základě toho dospěl soud k závěru, že lze ve věci rozhodnout bez nařízení ústního jednání pouze na základě skutkových tvrzení a předložených důkazů, neboť žádné poučení dle §118a o.s.ř. by nebylo schopno zvrátit nedostatek aktivní věcné (procesní) legitimace vyplývající z jednoznačného tvrzení tvrzení, že žalobkyně, která podala žalobu svým jménem, je zmocněnkyní [územní celek] na základě předmětné smlouvy o obchodním využití a správě. 8. Soud tak při své právní kvalifikaci vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 953/2022. Tento rozsudek je dle názoru zdejšího soudu ve věci klíčový, neboť řeší nepřípustnost nepřímého zastoupení v občanském soudním řízení. Podle tohoto rozsudku platí, že podle NS je„ nepřímé zastoupení obecně v občanském soudním řádu nepřípustné a výjimky z tohoto pravidla jsou založeny výlučně zákonem, tj. nelze je sjednat smluvně. Jednou z výjimek je právě § 2466 o. z. (o který se však v projednávané věci nejedná) a dále např. vymáhání postoupené pohledávky postupitelem. Není-li však na situaci, v níž subjekt vlastním jménem vymáhá cizí pohledávku, aplikovatelná žádná norma zakládající oprávnění k takovému uplatňování práva jiné osoby, musí být pohledávka na osobu, jež ji má uplatnit jako nepřímý zástupce (vlastním jménem), postoupena, jinak bude na její straně dán nedostatek aktivní legitimace. Nelze se spokojit s tím, že nepřímo zastoupený věřitel pohledávky či komitent uzavřel s nepřímým zástupcem smlouvu o obstarání věci či komisionářskou smlouvu, neboť ta sama o sobě nepřímého zástupce ve vztahu k třetím subjektům nelegitimuje k tomu, aby vlastním jménem požadoval plnění na cizí pohledávku (srov. L. [příjmení] in [příjmení] [příjmení]: Občanský zákoník: komentář, 2. vydání, C. H. Beck, [obec a číslo], § 436, str. [číslo])“ 9. Žalobkyně žádný vztah k žalovanému nároku neměla a nemá, neboť od počátku mohla vykonávat dle předložené smlouvy pouze činnost na základě zmocnění [územní celek], tedy jménem [územní celek] a na jeho účet. Jak nájemní smlouva, tak i výpověď byla žalobkyní činěna v zastoupení [územní celek] jako vlastníka dané nemovitosti, jak vyplývá z rubriky nájemní smlouvy označující účastníky smlouvy ([územní celek] zastoupené [údaje o zástupci] prostor na adrese [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo], dále jen„ nájemní smlouvy“ ….„ Klient (pozn. soudu: žalobkyně), Vám tímto v zastoupen