75 C 164/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 680 000 Kč s příslušenstvím na podkladě tvrzení, že žalovaná u žalobkyně objednala dodávku následujícího zboží: Realy Tech Sars-Cov-2 Antigen Rapid Test balení po pěti kusech v množství 10 000 ks za cenu 279 000 Kč celkem, Realy Tech Sars-Cov-2 Antigen Rapid Test balení po jednom kusu v množství 2 000 ks za cenu 70 000 Kč celkem, Realy Tech Antigen Rapid Test Device balení po pěti kusech v množství 20 000 ks za cenu 558 000 Kč celkem, veškeré zboží žalobkyně vyfakturovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou [datum]. Žalobkyně žalované zboží řádně dodala, žalovaná jej převzala, uhradila však pouze dne [datum] částku 207 000 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč, zbylou částku žalovaná neuhradila ani po četných urgencích. Předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne [datum]. 2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] prohlásila za nesporná tvrzení žalobkyně uvedená v článku I a II žaloby týkající se okolností, za nichž si žalovaná objednala zboží včetně jednotlivých úhrad. Mezi stranami tak nebylo sporné, že žalobkyně si u žalované objednala zboží za 907 000, toto zboží odebrala, zavázala se jej zaplatit do dne [datum], avšak uhradila pouze dne [datum] částku 207 000 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč. Bránila se pouze tím, že před podáním žaloby mezi sebou strany jednaly o možnosti uzavřít dohodu o uznání dluhu a dohodu o splátkách, která byla uzavřena v ústní formě tak, že splatnost všech žalobou uplatněných pohledávek byla odložena do [datum]. Jelikož podle uzavřené dohody o prodloužení splatnosti má tak splatnost žalovaných nároků nastat až k [datum], navrhla zamítnutí žaloby pro předčasnost. 3. Soud prvního stupně při jednání dne [datum] provedl dokazování dodacím listem ze dne [datum] s razítky a podpisy obou účastnic, z nějž zjistil, že žalobkyně žalované dodala zboží, jak uvedeno v žalobě a převzetí bylo potvrzeno žalovanou. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalované dodané zboží vyfakturovala s tím, že splatnost částky 907 000 Kč nastala dne [datum]. Z výpisů na účtu ČSOB soud zjistil, že žalovaná na dlužnou částku uhradila dne [datum] 207 000 Kč a dne [datum] částku 20 000 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu s dodejkou soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne [datum], která byla žalované doručena dne [datum]. V předžalobní upomínce žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, které odvozovala ode dne stanoveného fakturou ([datum]) se zohledněním provedení částečných plateb, a to do deseti dnů od doručení upomínky. Z provedeného dokazování a shodných tvrzení stran tak soud dospěl k závěru, že skutkový stav odpovídá žalobním tvrzením o tom, že žalovaná u žalobkyně objednala zboží za sjednanou cenu 907 000 Kč, zboží převzala a byla povinna zaplatit za ně kupní cenu ve výši 907 000 Kč, z níž uhradila pouze 227 000 Kč. 4. Soud se tedy v řízení zabýval obranou žalované o odložení splatnosti doplatku ceny za zboží. Při svém rozhodování byl veden těmito úvahami: 5. Žalobkyně od samého počátku zcela konzistentně, kategoricky a věrohodně tvrdila, že sice s žalovanou o úhradě dluhu aktivně jednala, nikdy však neměla v úmyslu posunout jeho splatnost. Účelem jednání bylo výlučně přimět žalovanou k úhradě s tím, že jednatelé žalované přislíbili, že i v případě částečné úhrady posečkají s podáním žaloby, což však není totéž jako dohoda o posunutí splatnosti dluhu, jejímž zákonným důsledkem by byl i zánik nároku na úrok z prodlení, o nějž se žalobkyně rozhodně nechtěla nechat připravit. Žalobkyně v písemném vyjádření i přednesu u soudu zdůraznila, že v podnikatelském styku nepřijímá rizika za jiné subjekty, ani není poskytovatelem bezúročných půjček jiným obchodním společnostem. Poté, co žalobkyně neuspěla s opakovanými návrhy řešení celé věci, nezbylo jí, než uplatnit svůj nárok u soudu. Na ústním jednání dne [datum] pak právní zástupce žalobkyně doplnil, že od klienta (žalobkyně) obdržel pokyn, aby pro lživé tvrzení žalované, že došlo k posunutí splatnosti dluhu, vypracoval trestní oznámení. Své tvrzení žalobkyně doložila místopřísežnými prohlášeními jednatele žalobkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] opatřenými ověřeným podpisem (jedno prohlášení jednatel vydal za sebe, jedno za společnost), tato prohlášení soud provedl k důkazu. 6. Žalovaná setrvala na tvrzení, že se účastnice řízení ústně dohodly na posunutí splatnosti do [datum]. Při jednání dne [datum] právní zástupce žalované do protokolu uvedl, že k dohodě o posunutí splatnosti dle jeho informací mělo dojít na základě třech setkání v provozovně žalované v [obec] na [obec], jichž se účastnil jednatel žalované, prvních dvou schůzek se účastnil jeden z jednatelů žalobce, poslední schůzky pak oba jednatelé. Uvedl, že pokud v žalobě tvrdil, že dohoda o posunutí splatnosti byla za žalobce uzavřena odpovědným pracovníkem žalobkyně, jednalo se o nepřesnost, vzniklou tím, že jednatel žalované není právník a nevěděl, že jednal přímo s jednatelem/ jednateli žalobkyně. Doplnil, že k těmto schůzkám mělo dojít v březnu a dubnu 2022 a výsledkem bylo odložení splatnosti doplatku ceny za zboží do [datum]. K dotazu soudu, proč byla splatnost posunuta o více než rok doplnil, že se jednalo o datum, kdy již žalovaná měla utržit zisk ze všech roušek a respirátorů a toto datum se tedy jevilo jako„ bezpečné“. 7. Soud prvního stupně po posouzení provedených důkazů uvedených v bodě 4 a 5 tohoto rozsudku (a po právním zhodnocení uvedeném v bodě 5 svého rozsudku ze dne [datum], na nějž odkazuje) dospěl k závěru, že se žalobkyni podařilo unést břemeno tvrzení a břemeno důkazní, návrh na provedení účastnického výslechu jednatelů účastnic jako nadbytečný zamítl a žalobě rozsudkem ze dne [datum] v plném rozsahu vyhověl. 8. K odvolání žalované však Městský soud usnesením č.j. 28 Co 188/2023 ze dne 9. října 2023 rozsudek označený v bodě 7 tohoto rozsudku zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení s tímto odůvodněním:„ Důvodem k tomu, aby soud odmítl provedení účastníkem navrženého důkazu, je vztah nabízeného důkazu k projednávané věci. Může jít například o to, že navržený důkaz nemůže žádným způsobem přispět k objasnění skutkového stavu věci, že jeho provedení by bylo nadbytečné, jelikož skutkový stav byl již úplně zjištěn dříve provedenými důkazy, nebo že jde o důkaz potřebný pro rozhodnutí (ačkoliv může osvětlit skutkový stav věci) se zřetelem k soudem zaujatému právnímu názoru. Důvodem k odmítnutí důkazu však nemůže být jeho nevěrohodnost. Závěr o věrohodnosti důkazu je totiž již součástí jeho hodnocení ve smyslu § 132 o. s. ř., přičemž nelze regulérně hodnotit důkaz, kterým soud neprovedl dokazování (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 582/01). Jestliže v projednávané věci soud prvního stupně vyhodnotil účastnické výpovědi jednatelů obou společností za nadbytečné proto, že za dané situace, kdy jeden by uváděl, že dohoda o posunutí splatnosti dluhu byla uzavřena a druhý by uváděl, že tomu tak nebylo, přitom není pochyb o tom, že by strany setrvaly na svých stanoviscích, hodnotil tak tyto důkazy, aniž by je provedl. Závěr o věrohodnosti důkazu tak nemůže obstát. Protože rozsudek soudu prvního stupně není - jak vyplývá z výše uvedeného - správný a protože nejsou podmínky ani pro doplnění dokazování, pro potvrzení a ani pro změnu rozsudku, odvolací soud pro nedostatečné odůvodnění zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.“ 9. Po vrácení věci soud 1. stupně byl soud veden závěry vyjádřenými ve zrušovacím usnesení Městského soudu a svými níže uvedenými úvahami postupoval takto: 10. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná zaplatila smluvenou cenu za zboží jen částečně a je povinna doplatek kupní ceny žalobkyni uhradit. Sporná byla pouze splatnost dluhu, kterou žalobkyně tvrdila ke dni [datum] a žalovaná ke dni [datum]. 11. Vzhledem k tomu, že daná doba v průběhu odvolacího řízení uplynula, soud prvního stupně dne [datum] písemně vyzval obě strany ke sdělení, zda byl dluh v mezidobí uhrazen. Na tuto výzvu žalobkyně odpověděla, že jí žalovaná ničeho neuhradila a zopakovala své argumenty o účelovosti jednání žalované. Žalovaná na výzvu soudu vůbec nezareagovala, přestože jí byla doručena. 12. Soud ve věci nařídil jednání na [datum]. K jednání se dostavili oba jednatelé žalobkyně a její právní zástupce. Za žalovanou před soudem jednal pan [jméno] [příjmení]. 13. Právnímu zástupci žalované bylo předvolání doručeno dne [datum], svou účast u jednání omluvil, aniž by důvod neúčasti jakkoliv vysvětlil, či požadoval odročení jednání. 14. Předvolání bylo nad to doručeno i samotné žalované, a to k rukám jejího jediného jednatele (a společníka) [jméno] [příjmení], který převzetí předvolání stvrdil podpisem dne [datum]. Doručování proběhlo v souladu s § 50a odst. 2 o.s.ř., dle kterého platí, že za osoby uvedené v § 46b písm. e), k ), m) a n) (tedy i pr