77 C 40/2021-148 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 205 283,21 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Požadavek kvalifikovala jako bezdůvodné obohacení, které žalovaná získala na úkor právního předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení], který v postavení úvěrovaného uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. 2. Soud ve věci rozhodl zamítavým rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, č.j. 77 C 40/2021 - 60, který byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2023, č. j. 69 Co 196/2022 - 110 a věc byla vrácena podepsanému soudu k dalšímu řízení. 3. Z žalobních tvrzení lze dovodit, že žalovaná poskytla úvěrovanému částku 47 000 Kč za poplatek 95 452 Kč, celková splatná částka činila 142 452 Kč, výpůjční úroková sazba byla excesivní, činila 94,42 % p. a., RPSN činilo 138,27 %. Úvěrovaný byl zatížen rovněž řadou smluvních pokut a sankcemi, přisouzených žalované rozhodčím nálezem vydaným dne [datum] rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] pod č.j. 102 Rozh 1045/2012-7. Na jeho podkladě byla vedena exekuce, exekuční řízení bylo zastaveno usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. [číslo jednací] ze dne 20. 11. 2019, pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, tudíž z důvodu absence pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu. Usnesení o zastavení exekuce bylo potvrzeno v odvolacím řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] Soudní exekutor před zastavením exekuce vymohl plnění v celkové výši 279 936 Kč, z čehož 209 030,50 Kč vyplatil žalované. Úvěrovaný před zahájením exekučního řízení uhradil žalované celkem 47 484 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení rozdílu mezi vyplaceným plněním a částkou, kterou je žalovaná, podle žalobkyně, oprávněna si ponechat (ponechat si žalovaná může vyplacenou jistinu úvěru v částce 47 000 Kč a úrok z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum], celkem je žalovaná oprávněna ponechat si 51 231,29 Kč). 4. Žalovaná se i po vrácení věci odvolacím soudem bránila tím, že zastavení exekuce nemá vliv existenci hmotněprávního závazku uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy [číslo]. Veškeré exekučně vymožené plnění bylo plněním na platný dluh, nemůže se proto jednat o bezdůvodné obohacení. Rozhodčí nález nebyl zrušen, úvěrovanému nic nebránilo, aby podal v zákonné lhůtě žalobu na zrušení rozhodčího nálezu a tam případnou obranu použil. Žalovaná rovněž vznesla námitku promlčení (zastavení exekuce není předpokladem pro podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení, i u plnění vymoženého v průběhu exekuce platí obecná promlčecí doba plynoucí od data uskutečnění plnění, již tehdy právní předchůdce žalobkyně věděl všechny skutkové okolnosti vztahující se k jeho případnému nároku z titulu bezdůvodného obohacení, právní hodnocení není z tohoto pohledu relevantní). 5. Nově žalovaná apelovala na závěry usnesení Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 33 Cdo 1784/2022 ze dne 26. 1. 2023 (již proto je třeba žalobu opětovně zamítnout). Žalobkyně citované rozhodnutí považuje za excesivní, vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, s aplikací jeho závěrů na posuzovanou věc nesouhlasí. 6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků, přičemž takto zjistil a vzal za prokázané tyto skutečnosti: 7. [jméno] [příjmení], [datum narození], v postavení úvěrovaného, a úvěrující žalovaná vtělili ujednání o vzájemných právech a povinnostech do smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] kterou úvěrovaný a osoba jednající za žalovanou podepsali dne [datum]. Žalovaná se zavázala úvěrovanému vyplatit 60 000 Kč, maximální výše úvěru byla sjednána na 142 884 Kč, smluvní odměna byla ujednána v částce 82 884 Kč, smluvní odměna za poskytnutí každého revolvingu byla sjednána na 58 106 Kč, úvěr měl být splácen měsíčními splátkami po 3 969 Kč„ Předpokládaná“ výše RPSN činila 94,99 %. Podle dodatku ze dne [datum] činila výše úvěru 142 452 Kč, přitom vyplaceno úvěrovanému mělo být 47 000 Kč, smluvní odměna činila 95 452 Kč, měsíční splátka činila 3 957 Kč, RPSN úvěru 138,27 %, předpokládaná výše RPSN úvěru po provedení revolvingu činila 125,75 %. Takto zjištěné skutečnosti jsou podpořeny i obsahem splátkového kalendáře ke smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se splácením úvěru prodléval, nesplácel řádně a včas, což je zřejmé z karty klienta (den tisku [datum]). Z té vyplývá i to, že úvěrovanému žalovaná vyplatila, včetně revolvingů, částku 47 000 Kč, přičemž dle záznamů žalované úvěrovanému zbývalo doplacení celkem 189 901 Kč. 8. Na tomto místě je třeba uvést, že v úvěrové smlouvě (ani v jejím dodatku) nebyla uvedena výše úroku (úroková sazba). 9. Úvěrovaný a žalovaná rovněž ujednali, a to v rámci rozhodčí smlouvy ze dne [datum], že veškeré spory o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly či v budoucnu vzniknou ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] či v návaznosti na ni, budou dle zák. č. 216/1994 Sb. rozhodovány v rozhodčím řízení, a to podle pravidel rozhodčího řízení uvedených ve smlouvě, kterýmkoliv z dohodnutých rozhodců uvedených v bodě 3. 1. rozhodčí smlouvy, kterému„ žalobce“ doručí žalobu. Rozhodčí řízení bude vedeno vždy jediným rozhodcem z ujednaného seznamu rozhodců; co do výčtu rozhodců je uvedeno celkem 8 osob, mezi nimiž je i JUDr. [jméno] [příjmení], advokát, [IČO], sídlem na adrese [adresa], s tím, že rozhodčí řízení před tímto rozhodcem se bude konat v sídle [právnická osoba] společnost [právnická osoba], [IČO] na adrese [adresa], [PSČ] [obec] (rozhodčí smlouva ze dne [datum]) . JUDr. [jméno] [příjmení], jemuž byl doručen návrh žalované na zahájení rozhodčího řízení ze dne [datum], funkci rozhodce přijal (návrh na zahájení rozhodčího řízení ze dne [datum], přijetí funkce rozhodce ze dne [datum]). K návrhu na zahájení rozhodčího řízení žalovaná přiložila mj. oznámení ze dne [datum], adresované úvěrovanému [jméno] [příjmení], v němž vyčíslila jeho dluh na částku 169 121 Kč (oznámení ze dne [datum]). 10. Rozhodčím nálezem ze dne 31. 5. 2012, č.j. 102 Rozh 1045/2012-7 rozhodce JUDr. [jméno] [příjmení] rozhodl tak, že uložil úvěrovanému povinnost zaplatit žalované částku 169 121 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení), rozhodl také o povinnosti úvěrovaného zaplatit žalované na náhradě nákladů rozhodčího řízení částku 20 780 Kč; rozhodčí nález dle připojené doložky nabyl právní moci dne [datum] a dnem [datum] se stal vykonatelným. Rozhodčí nález byl doručován úvěrovanému dle připojené doručenky stvrzující uložení zásilky dne [datum]. 11. Úvěrovaný dne [datum] zmocnil Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, k zastupování ve všech záležitostech a právních vztazích týkajících se exekucí vedených proti úvěrovanému (plná moc ze dne [datum]). 12. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne 20. 11. 2019, č.j. [číslo jednací] rozhodl o zastavení exekuce vedené na majetek úvěrovaného, tj. exekuce vedené pro vymožení pohledávek žalované ve výši 167 321 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení), nákladů rozhodčího řízení v částce 20 780 Kč, nákladů exekučního řízení a nákladů žalované coby oprávněné, podle exekučního titulu, jímž byl shora citovaný rozhodčí nález. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí se podává, že Okresní soudu ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne [datum] nařídil exekuci na majetek povinného (úvěrovaného), provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]; povinný (úvěrovaný) se návrhem ze dne [datum] domáhal zastavení exekuce, argumentoval nezpůsobilostí exekučního titulu (již tehdy, jako žalobkyně v tomto sporu namítá, povinný (úvěrovaný) namítal, že rozhodčí řízení před rozhodcem JUDr. [příjmení] nikdy neproběhlo, nebyl zaplacen rozhodčí poplatek, rozhodčí nález je proto třeba považovat za nález vydaný Rozhodčí [právnická osoba], která však k tomu nebyla podle rozhodčí smlouvy oprávněna, rozhodce nemohl vystupovat nestranně a nezávisle, když pro rozhodčí společnost pracoval, úvěrová smlouva svými parametry naplnila kritéria zjevné nespravedlnosti a je tak absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, i rozhodčí smlouva je pro navázání na neplatnou úvěrovou smlouvu neplatná). Exekuční soud nedospěl k závěru o netransparentnosti výběru rozhodce (v rozhodčí smlouvě byl stanoven taxativní výčet osob povolaných k rozhodnutí sporu v rozhodčím řízení), nepřitakal ani argumentaci o tom, že by neplatnost rozhodčí smlouvy zakládala povinným namítaná ekonomická závislost rozhodce; závěr o neplatnosti rozhodčí doložky exekuční soud založil na posouzení, za jakých okolností byla úvěrová smlouva uzavírána, na základě zhodnocení obsahu smlouvy jako celku, které v souhrnu považoval za natolik nepřiměřené, že ve svém důsledku znamenaly pro povinného značnou procesní nevýhodu. Rozhodnutí o zastavení exekuce bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 10. 8. 2020, č.j. 72 Co 49/2020 – 186 Odvolací soud v exekučním řízení poukázal na to, že úvěrovaný měl vrátit více než tro