58 C 15/2025-48 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21. 7. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 179 135 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako spotřebitelka uzavřela dne , datum, se žalovanou smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly všeobecné pojistné podmínky označené jako , Anonymizováno, (dále jen „VPP“) a doplňkové pojistné podmínky označené jako , Anonymizováno, (dále jen „DPP“). Podle žalobkyně je pojistná smlouva smlouvou formulářového typu, připravená žalovanou, v níž žalobkyně neměla možnosti ovlivnit její jednotlivá ujednání, s výjimkou nevyplněných polí. Žalobkyně dále uvedla, že pojištění zaniklo ke dni , datum, , a v této souvislosti jí žalovaná vyplatila odkupné ve výši 62 751 Kč. Žalobkyně měla za to, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatná, neboť obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání. Současně jsou podle žalobkyně daná ujednání neurčitá a nelze je oddělit od zbývající části pojistné smlouvy. Podle žalobkyně obsahuje pojistná smlouva v DPP ustanovení, která se týkají rizikového pojistného, počátečních a správních poplatků, a inkasních poplatků. Tato ustanovení jsou zneužívající a v rozporu s požadavkem poctivosti, protože z pojistné smlouvy, ani připojené dokumentace nelze zjistit jejich konkrétní obsah. Žalobkyně také namítala, že od žalované neobdržela pojistně technické zásady, a proto neměla jako spotřebitel možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění a jaká je výše nákladů, o které žalovaná tuto kapitálovou hodnotu hodlala snižovat a snižovala, a tedy ani nemohla zjistit výši budoucího pojistného plnění. Tato skutečnost podle žalobkyně způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Protože jsou daná zneužívající ujednání neoddělitelná od zbývající části pojistné smlouvy, neboť mají dopad na formování kapitálové hodnoty pojištění, a tedy i na výši plnění z pojistné smlouvy, je podle žalobkyně pojistná smlouva absolutně neplatná jako celek. Žalobkyně odkázala na judikaturu Městského soudu v Praze, jakož i Nejvyššího soudu a právní úpravu evropského práva. Žalobkyně dále namítala, že žalovaná neuplatila námitku promlčení v dobré víře, neboť věděla o neplatnosti smlouvy, a proto tato námitka není důvodná. S ohledem na to, že žalobkyně uhradila žalované pojistné ve výši 303 800 Kč, provedla mimořádné výběry ve výši celkem 60 714 Kč a žalovaná jí poskytla plnění ve výši 1 200 Kč, a při ukončení pojištění jí bylo vyplaceno odkupné ve výši 62 751 Kč, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi těmito částkami, tj. 179 135 Kč. Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila, přestože byla o zaplacení upomenuta.2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastnicemi byla uzavřena předmětná smlouva dne , datum, , a že v průběhu trvání pojištění žalobkyně učinila dva mimořádné výběry v celkové výši 60 714 Kč. Pojistná smlouva pak zanikla na základě výpovědi žalobkyně k datu , datum, , a žalovaná uhradila žalobkyni odkupné ve výši 62 751 Kč. Žalovaná namítala, že žalobkyně neprokázala, že provedla jí tvrzené platby žalované. Žalovaná uvedla, že pojistná smlouva se neřídí právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., tedy starého občanského zákoníku, ale že byla na základě dohody účastnic obsažené v dodatku k pojistné smlouvě ze dne , datum, podřízena právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., tedy nového občanského zákoníku. Podle žalované tato dohoda představuje samostatné smluvní ujednání, které je právně nezávislé na pojistné smlouvě. Z tohoto důvodu se podle žalované předmětná smlouva řídí úpravou tzv. nového občanského zákoníku. Žalovaná měla za to, že pojistná smlouva je platná a určitá, a neobsahuje zneužívající ujednání s tím, že nelze směšovat vadu neurčitosti ujednání a vadu nepřiměřenosti ujednání. Žalovaná v tomto směru odkázala na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Pokud v daných ujednáních pojistné smlouvy chybí podstatná informace, pak se podle žalované jedná o nedostatek projevu vůle spočívajícím v nejednoznačnosti věcného obsahu, a tady o vadu neurčitosti, a nikoliv nepřiměřenosti ujednání. Dotčená ujednání se týkají pojistného a nákladů spojených s pojištěním, což tvoří hlavní předmět a cenu plnění, a nelze je proto ani podle evropské směrnice podrobovat testu nepřiměřenosti. Podle žalované však byly neurčitosti smlouvy odstraněny uzavřením výše uvedeného dodatku, kterým strany projevily svoji vůli být jím vázány, a který blíže vymezil výši rizikového pojistného, počátečních, správních a inkasních nákladů včetně způsobu tvorby kapitálové hodnoty pojištění. Nad to pojišťovacím zprostředkovatelem byla osoba žalobkyni blízká. Žalovaná rovněž odmítla, že by smlouva zakládala jakoukoliv nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle žalované je to naopak žalobkyně, která se snaží nastolit nerovnováhu a vytvořit situaci, ve které by nenesla žádné náklady spojené se smlouvou, přestože jí bylo po dobu 18 let poskytováno pojistné krytí. Žalovaná dále uvedla, že nelze dovodit, že by žalobkyně byla špatnou finanční situací a tíživými okolnostmi přinucena uzavřít předmětnou smlouvu, a naopak se dobrovolně rozhodla své finanční prostředky investovat do jí zvoleného produktu. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobkyně s tím, že jsou promlčena veškerá plnění žalobkyně uhrazená přede dnem , datum, . Žalobkyně měla podle žalované již v době uzavření smlouvy k dispozici veškeré relevantní podklady o nakládání s pojistným, a mohla tedy seznat neurčitost smlouvy a dovolat se její neplatnosti. O bezdůvodném obohacení žalované se tak žalobkyně mohla dozvědět již při první platbě pojistného. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně byla po celou dobu trvání pojistného vztahu každý rok informována o způsobu nakládání s uhrazeným pojistným, a to výročními dopisy a informacemi o pojistné smlouvě. Žalovaná rovněž vznesla námitku započtení částky ve výši 62 751 Kč vyplacené jako odkupné, a uvedla, že by se soud měl přednostně zabývat námitkou promlčení před posouzením samotného nároku žalobkyně, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení.3. Mezi účastnicemi bylo nesporné, že uzavřely dne , datum, smlouvu o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, , jejíž součástí byly Všeobecné pojistné podmínky a Doplňkové pojistné podmínky. Pojistnou smlouvu připravila žalovaná. Mezi účastnicemi nebylo sporu ani o tom, že dne , datum, byl mezi nimi uzavřen dodatek k pojistné smlouvě. Pojištění zaniklo ke dni , datum, . Žalobkyně uhradila žalované celkové pojistné ve výši 303 800 Kč. Dále bylo mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně provedla mimořádné výběry ve výši celkem 60 714 Kč, žalovaná jí poskytla další plnění ve výši 1 200 Kč a při ukončení pojištění bylo žalobkyni vyplaceno odkupné ve výši 62 751 Kč, tedy žalovaná vyplatila žalobkyni celkem 124 665 Kč. Žalované byla doručena předžalobní výzva a žalobkyni byla doručena reakce žalované ze dne , datum, . Soud vzal tato shodná tvrzení účastnic za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.4. Z pojistné smlouvy o životním pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne , datum, soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena na pojistnou dobu 39 let. Ve smlouvě bylo sjednáno základní pojištění žalobkyně pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou 750 000 Kč. Současně bylo sjednáno pojištění zproštění od placení pojistného a dále úrazové pojištění dospělých , Anonymizováno, , tj. pro případ smrti žalobkyně úrazem s progresivním plněním, a pojištění pro dobu nezbytného léčení, jakož i pojištění pro případ nemoci. Dále bylo mezi stranami sjednáno umístění pojistného v tzv. růstovém programu, a to jako mimořádné pojistné, které bylo umístěno do kapitálové hodnoty s vyhlašovanou úrokovou mírou, fondu peněžního trhu, dluhopisového fondu a akciového fondu, a dále umístění v tzv. individuálním programu, v němž se žalobkyně zavázala hradit běžné pojistné. Pojistné bylo umístěno do akciového fondu, fondu ropného a energetického průmyslu, zlatého fondu a fondu nemovitostních akcií. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala platit žalované pojistné ve výši celkem 1 600 Kč měsíčně. Žalobkyně prohlásila, že při uzavření pojistné smlouvy převzala Všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti a všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici a Doplňkové pojistné podmínky pro sjednaní pojištění.5. Ze Všeobecných pojistných podmínek , Anonymizováno, soud zjistil, a toz článku 4.1, že výše a splatnost pojistného byla uvedena v pojistné smlouvě. Výše pojistného se určovala podle Sazebníku pojistného stanoveného žalovanou pro jednotlivé druhy a sazby pojištění zejména s ohledem na pohlaví a věk pojištěného, pojistnou dobu, platnou pojistnou částku v aktuálním pojistném období a na zdravotní stav žalobkyně jako pojištění