Návrhem podaným původně u Městského soudu v Praze dne 9. 7. 2024 se žalobkyně na soudu domáhala v evropském řízení o drobných nárocích dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES) č. 861/2007, vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 900 EUR s příslušenstvím, a nahradit žalobkyni náklady řízení. Dle tvrzení žalující strany provedla žalobkyně nakládku zboží ve Španělsku, následně provedla převoz a vykládku zboží v Německu. Za službu objednanou žalovanou si žalobkyně vyúčtovala částku 900 EUR fakturou , hodnota, ze dne , datum, , s datem splatnosti dne , datum, . Žalovaná vystavenou fakturu v termínu splatnosti neuhradila, a žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.2. Usnesením Vrchního soudu ze dne 25. 4. 2025, č.j. Ncp 242/2025-71, které nabylo právní moci dne 6. 6. 2025, byla ve smyslu ust. 104 a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) určena věcná a místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1.3. Ve věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalobkyně je polskou právnickou osobou. Svoji příslušnost k rozhodnutí ve věci zdejší soud dovodil dle článku 19 Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích, ve spojení s ust. § 9 odst. 1, ust. § 85 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud ve věci postupoval v souladu s nařízením o drobných nárocích, žalované zaslal formulář C s žalobou, ve kterém byla žalovaná upozorněna na skutečnost, že pokud neodpoví na zaslaný formulář ve lhůtě 30 dní od doručení, soud vydá rozhodnutí. Žalovaná nikterak nereagovala a k podanému návrhu se nevyjádřila.5. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: žalovaná si u žalobkyně objednala nakládku, přepravu zboží a jeho následnou vykládku. Nakládka byla provedena ve Španělsku, vykládka v Německu, kde byla zásilka převzata příjemcem (prokázáno Objednávkou , hodnota, ze dne , datum, , Přepravním listem ze dne , datum, ). Za objednanou službu žalobkyně vystavila žalované dne , datum, fakturu , hodnota, na částku 900 EUR, s datem splatnosti dne , datum, . Žalovaná vystavenou fakturu v termínu její splatnosti neuhradila (prokázáno Fakturou , hodnota, , Přepravním listem od společnosti , právnická osoba, ze dne , datum, ).6. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o přepravě věci ve smyslu ust. § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) kdy žalobkyně se zavázala na základě objednávky provést nakládku zboží ve Španělsku, jeho přepravu do Německa, a jeho následnou vykládku. Žalobkyně provedla úkony dle objednávky a žalované následně vystavila fakturu na částku 900 EUR, s datem splatnosti dne , datum, . Žalovaná v termínu splatnosti vystavenou fakturu neuhradila. Soud po provedeném skutkovém zjištění a právním posouzení a za situace, kdy žalovaná netvrdila, tím méně prokazovala neexistenci dluhu vůči žalobkyni, soud žalobě vyhověl (výrok I.).7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 436 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 136 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující odměnu za 1 úkon dle ust. § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby).8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.