21 C 24/2018-279 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 13 786 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 786 Kč za dobu od 16. 11. 2017 do zaplacení a žádala i o přiznání náhrady nákladů tohoto soudního řízení. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně, co by fyzická osoba a zároveň spotřebitel, uzavřela s žalovanou, která je obchodní korporací, jejímž předmětem podnikání je výroba, obchod a služby, a která se mimo jiné zabývá i prodejem mobilních telefonů, kupní smlouvu na mobilní telefon [anonymizována tři slova] v ceně 12 495 Kč. Žalobkyně si u žalované objednala mobilní telefon elektronickou cestou prostřednictvím e-shopu žalované, přičemž objednávka byla realizována s ohledem na elektronickou objednávku dnem, který předcházel dni vystavení předmětného daňového dokladu žalovanou, tedy dne 11. 5. 2016. Na základě této objednávky tedy žalovaná vystavila pro žalobkyni dne 12. 5. 2016 daňový doklad, na základě kterého žalobkyně uhradila žalované kupní cenu za telefon, a to společně s poštovným ve výši 159 Kč, tedy celkově částku 12 654 Kč. Dále bylo v žalobě uvedeno, že po zakoupení telefonu se následně v záruční době vyskytla u předmětného telefonu vada spočívající v tom, že se telefon opakovaně při hovoru samovolně vypnul a následně nešel zapnout, přičemž tuto vadu žalobkyně u žalované reklamovala dne 3. 8. 2017. Ve vztahu k reklamačnímu řízení ze dne 3. 8. 2017 pak bylo žalobkyní tvrzeno, že tato reklamace nebyla shledána ze strany žalované důvodnou, když v reklamačním protokolu [anonymizováno] [číslo] bylo uvedeno, že stav telefonu sice způsobuje hlášené závady zákazníkem, ale nejedná se o výrobní vadu. Následně byl žalobkyní žalované předán mobilní telefon k opětovnému vyřízení reklamace dne 5. 9. 2017. Dále bylo žalobě a jejích doplněních tvrzeno, že po opakovaných urgencích žalobkyně o sdělení průběhu reklamačního řízení ze dne 5. 9. 2017 bylo žalobkyni žalovanou dne 5. 10. 2017 toliko sděleno, že telefon je připraven k expedici na odeslání, přičemž ačkoliv se žalobkyně téhož dne obrátila na žalovanou s dotazem, zda telefon je opět v pořádku a funkční, nepřišla jí na tento dotaz žádná odpověď, přičemž dne 10. 10. 2017 jí byla doručena zásilka, jejímž obsahem byl jednak předmětný mobilní telefon a dále výdejní protokol k zakázce č. [anonymizována tři slova], v rámci kterého bylo uvedeno že žalovaná reklamaci žalobkyni neuznává, neboť se nejedná o výrobní vadu (bylo tvrzeno mechanické poškození LCD). V této souvislosti pak žalobkyně upozorňovala na to, že v tomto reklamačním protokolu bylo v popisu závady chybně uvedeno, že u telefonu nefunguje LCD, i když žalobkyně reklamovala stále stejnou závadu jako v prvním případě, tedy závadu spočívající v nemožnosti telefon zapnout (po samovolném vypnutí během hovoru). Dále bylo v žalobě uvedeno, že s ohledem na to, že žalobkyně s rozhodnutím žalované o reklamaci nesouhlasila, neboť je přesvědčena o tom, že vada telefonu, která byla u žalované uplatněna, byla vadou záruční, tedy vadou, kterou byla žalovaná povinna ve stanovené lhůtě bezplatně odstranit, obrátila se žalobkyně dne 7. 11. 2017 na žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce, který v rámci písemného přípisu informoval o nesouhlasu žalobkyně s vyřízením reklamace, upozorňoval na neodpovídající záznamy ohledně hlášené závady telefonu při odmítnutí reklamace v protokolu [anonymizováno] [číslo] a součástí přípisu pak bylo i oznámení o odstoupení od smlouvy a zároveň i předžalobní upomínka. V závěru žaloby pak žalobkyně v žalobě uváděla, že po žalované tedy požaduje částku 12 654 Kč, která zahrnuje jednak kupní cenu telefonu ve výši 12 495 Kč a poštovné ve výši 159 Kč, dále částku 132 Kč jako náklady vynaložené na uplatnění reklamace, a to v rozsahu poštovného, a dále i částku 1 000 Kč za zpracovaný znalecký posudek, který si žalobkyně nechala zpracovat dne 17. 1. 2018 znalcem z oboru elektronika se specifikací spotřební elektronika a z něhož vyplynulo, že vada reklamovaná žalobkyní je vadou záruční a nebyla způsobena poškozením, tedy zaviněním žalobkyně. K námitkám vzneseným ze strany žalované pak žalobkyně doplnila, že tvrzení žalované, že převzetí telefonu z její strany nebylo přijetím reklamace, ale„ nadstandardní službou pro zákazníky“, je jednoznačně účelové. Bylo zdůrazňováno, že povinností žalované bylo vyřídit reklamaci do 30 dnů od okamžiku uplatnění reklamace, tedy nejpozději do dne 5. 10. 2017, přičemž v této lhůtě mělo být nejen o reklamaci rozhodnuto, ale vzniklá závada měla být odstraněna, přičemž za těchto okolností je nepochybné, že žalobkyni vzniklo právo od smlouvy odstoupit, což také žalobkyně skutečně učinila. Dále pak ještě s ohledem na skutkové tvrzení obsažené ve vyjádření k žalobě ze strany žalované poukazovala žalobkyně na to, že pokud je v řízení žalovanou argumentováno tím, že žalobkyně nepředala žalované mobilní telefon zpět, žalobkyně uváděla, že ačkoliv byl v minulosti předmětný mobilní telefon žalované žalobkyní zaslán, žalovaná si ho odmítla převzít. Nicméně v průběhu řízení pak byl žalobkyní upřesněn požadavek na zaplacení částky uvedené v žalobě tak, že byla připuštěna změna žaloby spočívající v synallagmatickém závazku uhrazení částky požadované žalobou oproti vrácení předmětného mobilního telefonu. Žalobkyně na svém požadavku na vyhovění žalobě v plném rozsahu setrvala i po provedeném dokazování, když v rámci závěrečného návrhu zejména nad rámec výše uvedený zdůraznila, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uplatnila v rámci reklamace vady výrobku u žalované, přičemž reklamace nebyla žalovanou uznána a žalovaná vady, na které se vztahovala záruka, neodstranila, ačkoliv přístroj byl vadný s tím, že za těchto okolností tedy vzniklo žalobkyni právo od smlouvy odstoupit, které žalobkyně platně využila a proto by jí měla být za těchto okolností vrácena kupní cena a další související částky. V souvislosti s prokázáním vad výrobku pak bylo žalobkyní poukazováno zejména na znalecký posudek a doplňující výslech znalce, z něhož jednoznačně vyplynulo, že mobilní telefon měl vady, které skutkově tvrdila žalobkyně, že vady přístroje nevznikly jakýmkoliv mechanickým poškozením, které bylo znalcem vyloučeno, a znalcem bylo vyvráceno i nesprávné tvrzení žalované, že přístroj měl poškozený LCD displej, jak bylo i nesprávně uvedeno jako vada v druhém reklamačním protokolu. Ze všech shora uvedených důvodů tedy žalobkyně žádala, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaná nejprve zpochybňovala, že ke koupi mobilního telefonu specifikovaného v žalobě došlo skutečně ze strany žalobkyně, když bylo poukazováno na odlišné příjmení uvedené na faktuře oproti příjmení žalobkyně, dále bylo obecně uváděno, že nelze vyloučit ani to, že žalobkyně mohla telefon zakupovat i jako podnikatelka. Zejména však bylo žalovanou zdůrazňováno, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by vůbec došlo k reklamaci předmětu koupě, když žalobkyně poukazuje pouze na doklady vystavené žalovanou a chybí prokázání vlastní reklamace žalobkyně, a to jak z období srpna 2017, tak i září roku 2017 s tím, že tedy bylo žalovanou zpochybňováno řádné uplatnění reklamace žalobkyní u žalované. K předloženým listinám žalobkyní vystaveným samotnou žalovanou pak bylo žalovanou tvrzeno, že se jednalo o„ dobrou vůli žalované vyhovět zákazníkům“ a že pouze a jen z tohoto důvodu byl telefon zaslán k posouzení do servisu. Dále bylo žalovanou zdůrazňováno, že v daném případě bylo následně uzavřeno, že telefon byl poškozen uživatelem, a proto byl telefon žalobkyni vrácen. Dále bylo zdůrazňováno, že z hlediska odpovědnosti za vady pak může být předmětem posuzování případně jen případ ze září 2017, jelikož předchozí případ byl vyřízen a žalobkyně v té době od smlouvy neodstoupila a jen opětovně reklamovala s tím, že nicméně i k zaslání telefonu žalobkyní žalované v září 2017 pak bylo znovu ze strany žalované zpochybňováno tvrzení žalobkyně o reklamaci předmětu koupě. V neposlední řadě pak žalovaná poukazovala i na to, že mobilní telefon nebyl ze strany žalobkyně žalované vrácen, z čehož lze dovodit, že žalobkyně používá mobilní telefon nadále. Ne svém návrhu na zamítnutí žaloby pak žalovaná setrvala i po provedeném dokazování, a to za situace, kdy bylo zdůrazňováno, že základním předpokladem pro to, aby mohlo být eventuálně zvažováno vyhovění žalobě je to, že vada výrobku byla řádně reklamována, což dle žalované v řízení prokázáno nebylo, když povinností žalobkyně bylo prokázat, že v rámci reklamace uvedla vadu, popsala, jak se vada projevuje a o co konkrétně je v reklamačním řízení žádáno, přičemž v řízení bylo maximálně prokázáno to, že mobilní telefon, který v minulosti žalobkyně zakoupila od žalované, se dostal do dispoziční sféry žalované, která sama iniciativně přistoupila k zaslání mobilního telefonu do servisu, když vyhodnotila, že jde zřejmě o požadavek žalobkyně na pozáruční opravu. V této souvislosti tedy bylo žalobkyní zdůrazňováno, že žalobkyně nik